Portál:První světová válka/Osobnost měsíce06
Fajsal bin al-Husajn bin Alí al-Hášimí byl jedním z vůdců protiosmanského povstání Arabů a poválečný král Velké Sýrie a Iráku. Fajsal pocházející z dynastie Hášimovců byl synem emíra Mekky Husajna ibn Alí al-Hášimí, který v červnu roku 1916 zahájil s britskou podporou vzpouru proti Osmanům a vyhlásil samostatné království Hidžáz. Fajsal, který před válkou studoval v Konstantinopoli, potkal v říjnu téhož roku britského důstojníka Thomase Edwarda Lawrence známého jako Lawrence z Arábie, který se stal jeho poradcem a získal prince Fajsala pro myšlenku vytvoření nezávislého arabského státu. Pod Fajsalovým vedením podnikali Arabové úspěšné partyzánské útoky na Hidžázskou železnici, zvítězili spolu s britskými silami nad Osmany v bitvě u Megida a v závěru války dobyli města Aleppo, Damašek a v roce 1919 i Medinu. Po skončení války vedl princ Fajsal arabskou delegaci na mírovou konferenci do Paříže. V březnu 1920 byl prohlášen králem Syrského arabského království, což však vedlo k válečnému konfliktu s Francouzi, načež byl v oblasti ustanoven Francouzský mandát Sýrie a Libanonu. Britové následně nabídli Fajsalovi korunu Iráckého království, kde poté vládl od roku 1921 do roku 1933, kdy zemřel ve švýcarském Bernu.