Portál:Hinduismus/Článek 10

Árjové či (dříve) Árijci (ze sanskrtského आर्य, ārja) je souhrnný název pro skupinu indoevropských kočovných kmenů, které se během 2. tisíciletí př. n. l. rozšířily ze své původní pravlasti ve stepích jižního Ruska a západního Kazachstánu na území Předního východu (Írán, Mitanni) a severní Indie (Paňdžáb) a Pákistánu. Zejména na indickém území znamenal jejich vpád hluboký přelom v tamním vývoji, když zničili vyspělou městskou civilizaci v Poindí – harappskou kulturu. Pojem árijci zavedl v roce 1853 indolog Max Müller do anglického a evropského úzu jako rasovo-etnickou skupinu (viz též Indoevropané). V roce 1888 však svoji teorii sám vyvrátil. Podle tzv. teorie o árijské invazi (angl. Aryan Invasion Theory, AIT) toto etnikum před rokem 2000 př. n. l. zahájilo rozsáhlou expanzi a udrželo si jazykovou příbuznost s indoevropskými jazyky.

Teorie o árijské invazi na indický poloostrov byla koloniálním konstruktem založený pouze na jazykové interpretaci Véd a vyvrácený archeologickými nálezy (zvláště indicko-francouzským průzkumem pomocí družice SPOT [1] a rozborem DNA [2]. Přesto dosud setrvačností přežívá mezi některými západními indology jako předchozí paradigma. » ...celý článek«