Poeta laureatus

titul básníka

Poeta laureatus (někdy psáno poëta laureatus, doslova básník ověnčený vavřínem) je titul básníka, kterého oficiální autority vyhlásily za nejlepšího v zemi a pověřily ho reprezentačními úkoly. Dostává pravidelnou rentu a obvykle má za úkol skládat verše ke slavnostním příležitostem.

Pinturicchiova freska znázorňuje předání vavřínového věnce Eneáši Piccolominimu císařem Fridrichem III.

Historie

editovat

Zvyk dávat uznávaným básníkům vavřínové věnce je zaznamenán už ve starém Řecku a Římě. Na tuto tradici navázala renesance, roku 1315 byl v Padově slavnostně korunován Albertino Mussato a roku 1340 na Kapitolu Francesco Petrarca.[1] Institut dvorního básníka zavedla také Svatá říše římská, jako první tuto pozici zaujal v roce 1487 Konrad Celtis.[2]

V Anglii se stal prvním státem placeným básníkem roku 1616 Ben Jonson. V roce 1668 byl jako Poet Laureate jmenován John Dryden a založil tak tradici, která trvá nepřetržitě do současnosti. Titul byl udělován doživotně, až v roce 1999 požádal Andrew Motion o změnu a bylo stanoveno desetileté funkční období.[3] Roku 2009 se stala Carol Ann Duffyová první ženou v této profesi. Britský Poet Laureate je jmenován královnou na návrh ministerského předsedy, náleží mu finanční odměna ve výši 5750 liber ročně a také sud sherry kvůli inspiraci (tato tradice byla opuštěna v roce 1790, kdy Henry James Pye požádal, aby místo vína dostal raději peníze; její návrat prosadil Ted Hughes).[4]

Obdobný titul v USA je nazýván Poet Laureate Consultant in Poetry to the Library of Congress a je udělován Knihovnou Kongresu od roku 1937. Funkční období trvá necelý rok, od září do května. Oceněný autor pořádá v knihovně čtení, konference a tvůrčí dílny.[5] Od roku 1997 jmenuje svého básnického laureáta také novozélandská národní knihovna (symbolem je maorská ceremoniální hůl tokotoko) a od roku 2002 knihovna kanadského parlamentu. Ve Skotsku se titul nazývá Makar a v Irsku Saoi. Svého básníka laureáta vyhlašují rovněž jednotlivé státy USA nebo ostrov Martha's Vineyard. Americká nadace Poetry Foundation uděluje laureátský titul v oblasti literatury pro děti a mládež.[6] Ve Francii existuje čestný titul Prince des poètes, z něhož však žádná oficiální privilegia nevyplývají. Obdobnou povahu má nizozemské označení Dichter des Vaderlands (Básník vlasti).[7]

Zkrácením slovního spojení poeta laureatus vznikl výraz laureát, který se používá pro držitele prestižního ocenění v jakékoli oblasti.

Seznam britských Poets Laureate

editovat
Poet Laureate Začátek úřadu Konec úřadu Poznámka
John Dryden 1668 1689
Thomas Shadwell 1689 1692
Nahum Tate 1692 1715
Nicholas Rowe 1715 1718
Laurence Eusden 1718 1730
Colley Cibber 1730 1757
William Whitehead 1757 1785
Thomas Warton 1785 1790
Henry James Pye 1790 1813
Robert Southey 1813 1843
William Wordsworth 1843 1850
Alfred Tennyson 1850 1892
Alfred Austin 1896 1913
Robert Bridges 1913 1930
John Masefield 1930 1967
Cecil Day-Lewis 1968 1972
John Betjeman 1972 1984
Ted Hughes 1984 1998
Andrew Motion 1999 2009 První desetileté funkční období
Carol Ann Duffy 2009 2019 První žena v úřadu
Simon Armitage 2019 -

Poets Laureate Kongresové knihovny USA

editovat

Reference

editovat

Související články

editovat

Externí odkazy

editovat