Počveničestvo (rusky Почвенничество, ze slova návrat a počva = půda) je filozofický směr a literární a hnutí z 60. let 19. století v Rusku.[1]

Počvenici prosazovali ideu kultivace půdy jako základ pro sociální a duchovní rozvoj Ruska. Hnutí podporovalo kompletní vymýcení prvků nevolnictví. Kritizovalo nihilismus, materialismus a filozofický utilitarismus. Projevovalo prvky okcidentalismu, kritizovalo implementaci západních hodnot v Rusku. Jedním z jeho hlavních rysů je zásada že při poznávání jevů života je třeba uplatnit uměleckou tvorbu. Hnutí navazovalo na dřívější a podobné slavjanofilství. Na rozdíl od nejvýznamnějších slavjanofilů však hledalo určitou syntézu se západníky.[2]

V umění editovat

Ve svém románu Běsi vyjádřil Fjodor Michajlovič Dostojevskij ideu počveničeství prostřednictvím postavy Šatova.

Představitelé editovat

Odkazy editovat

Reference editovat

  1. F. M. Dostojevskij odhalil temnou duši člověka. ČT 24 [online]. 2011-02-09. Dostupné online. 
  2. LANTZ, Kenneth A. The Dostoevsky Encyclopedia. Westport: Greenwood Publishing Group, 2004. 499 s. Dostupné online. ISBN 9780313303845. (anglicky) 

Související články editovat