Platy učitelů v Česku

Platy učitelů ve veřejných školách jsou jedním z nástrojů vzdělávací politiky České republiky a ročně na nich stát vyplatí přes 3 % HDP[1]. Celkově působí ve všech stupních a typech škol okolo 333 tisíc zaměstnanců, z toho pedagogičtí pracovníci představují asi 223 tisíc (35 822 ve školkách, 88 759 na základních, 52 709 na středních a 45 069 na vysokých školách)[2].

Průměrný hrubý měsíční výdělek učitelů napříč celým školstvím (a včetně příplatků) byl v roce 2021 podle Českého statistického úřadu 46 843 Kč (115 % průměrné celorepublikové mzdy), podle novely školského zákona podpořené sněmovnou má od roku 2024 být plat učitele nejméně 1,4 násobkem průměru, tomu v roce 2024 má odpovídat částka asi 57 200 Kč.[3]

Plat učitele se skládá ze tří složek: tarifního tabulkového platu (průměrně 42% platu), nárokové složky (průměrně 33% platu) a nenárokové složky (průměrně 25% platu)[1]. Celková velikost platu je významně ovlivněna řadou faktorů, zejména délkou praxe, odborností, náročností vykonávané práce a osobním ohodnocením přidělovaným nadřízeným, v menší míře i regionem. Obecně lze říci, že platy začínajících učitelů bývají výrazně nižší než odpovídá deklarovanému průměru, naopak platy seniorních pracovníků vyšší než průměr, v případě vedoucích pracovníků i velmi výrazně vyšší než průměr.

Vývoj platů učitelů v letech 2015-2022 editovat

Platy učitelů prošly v posledních desetiletích dynamickým vývojem. V roce 2015 skončilo přechodné období, ve kterém mohli na pozici učitelů působit vysokoškoláci bez formálního pedagogického vzdělání, tito pracovníci museli ze školství odejít a obsazování volných míst se tím výrazně zkomplikovalo. Vzhledem k souběžnému nástupu silných ročníků ("Husákových vnoučat") tak došlo k nedostatku pedagogů, který se vlády snaží řešit významným navyšováním platů učitelů a změnou systému financování. Od školního roku 2019 došlo ke změně financování regionálního školství dle tzv. PHmaxu, vypočítávaného z maximálního možného počtu odučených hodin namísto původnímu systému financování podle počtu žáků. Oproti předchozímu stavu přinesl PHmax systém několik pozitiv, například snížení nerovností v odměňování učitelů a větší prostor pro inovace ve výuce. Současně ale tento systém generuje řadu nedostatků, zejména způsobuje dlouhodobě neudržitelný nárůst počtu úvazků v regionálním školství, který neodpovídá demografickému vývoji (v roce 2023 počet žáků ve školách klesat, zatímco počet učitelů paradoxně dále rostl[4]), dále nezohledňuje rozdílné podmínky škol v různých regionech, a vede k tomu, že financování škol není nijak provázáno s plněním cílů vzdělávací politiky.[5]

Často se však pod pojmem plat učitele označují nestejné věci a dochází k různým dezinterpretacím, např. jako učiletský plat se někdy označuje i průměrný plat všech zaměstnanců škol (tj. i asistentů, uklízeček nebo technického personálu).

Kalendářní rok
2015 2016 2017 2018 2019 2020 2021 2022
Hrubá mzda/plat
Průměrná mzda 26 467 Kč 27 575 Kč 29 496 Kč 31 885 Kč 34 125 Kč 35 611 Kč 37 839 Kč 40 353 Kč
Průměrný plat zaměstnanců ZŠ a SŠ 23 636 Kč 24 882 Kč 26 700 Kč 29 492 Kč 33 656 Kč 37 204 Kč 39 954 Kč 40 316 Kč
z toho pedagogičtí pracovníci 27 840 Kč 29 410 Kč 31 578 Kč 34 943 Kč 40 137 Kč 44 224 Kč 47 846 Kč 48 223 Kč
z toho učitelé ZŠ 28 729 Kč 30 439 Kč 32 850 Kč 36 290 Kč 41 763 Kč 46 170 Kč 50 080 Kč 50 324 Kč
učitelé SŠ 29 405 Kč 31 075 Kč 33 185 Kč 36 917 Kč 42 647 Kč 47 566 Kč 51 779 Kč 52 427 Kč
Průměrný plat zaměstnanců VŠ 34 992 Kč 35 692 Kč 38 028 Kč 41 755 Kč 45 543 Kč 47 096 Kč 48 504 Kč 50 225 Kč
z toho pedagogičtí pracovníci 41 871 Kč 42 725 Kč 45 798 Kč 50 495 Kč 55 153 Kč 56 844 Kč 58 177 Kč 60 049 Kč

Platy učitelů podle regionů k roku 2022 editovat

Platy učitelů se liší relativně málo podle regionu ve kterém působí. V přepočtu na životní náklady a lokální mzdy v regionu to však znamená, že průměrný učitel ZŠ v hlavním městě má příjem jen o 2 % vyšší příjem než je průměr, naopak např. učitel SŠ v Karlovarském kraji zase o celých 52 % vyšší plat než průměrný člověk v kraji. S výjimkou Prahy a Jihomoravského kraje platy učitelů všude přesahují 130 % lokální průměrné mzdy. Detaily v tabulce ze stránek MŠTV[6] níže:

Území Průměrná měsíční mzda/plat Podíl průměrného měsíčního platu
učitele ZŠ učitele SŠ zaměstnance v ČR učitele ZŠ

ke mzdě v ČR/regionu

učitele SŠ

ke mzdě v ČR/regionu

Česká republika 50 217 Kč 52 032 Kč 40 353 Kč 124,4% 128,9%
Praha 50 991 Kč 53 763 Kč 49 782 Kč 102,4% 108,0%
Hlavní město Praha 50 991 Kč 53 763 Kč 49 782 Kč 102,4% 108,0%
Střední Čechy 51 167 Kč 54 010 Kč 40 731 Kč 125,6% 132,6%
Středočeský kraj 51 167 Kč 54 010 Kč 40 731 Kč 125,6% 132,6%
Jihozápad 50 129 Kč 52 134 Kč 37 589 Kč 133,4% 138,7%
Jihočeský kraj 49 693 Kč 52 147 Kč 36 827 Kč 134,9% 141,6%
Plzeňský kraj 50 636 Kč 52 116 Kč 38 374 Kč 132,0% 135,8%
Severozápad 49 758 Kč 50 781 Kč 36 802 Kč 135,2% 138,0%
Karlovarský kraj 49 820 Kč 53 325 Kč 35 093 Kč 142,0% 152,0%
Ústecký kraj 49 737 Kč 49 974 Kč 37 384 Kč 133,0% 133,7%
Severovýchod 50 513 Kč 51 971 Kč 36 956 Kč 136,7% 140,6%
Liberecký kraj 50 637 Kč 52 168 Kč 36 871 Kč 137,3% 141,5%
Královéhradecký kraj 50 222 Kč 51 997 Kč 37 956 Kč 132,3% 137,0%
Pardubický kraj 50 713 Kč 51 804 Kč 35 955 Kč 141,0% 144,1%
Jihovýchod 50 030 Kč 50 816 Kč 38 985 Kč 128,3% 130,3%
Vysočina 50 394 Kč 51 907 Kč 37 133 Kč 135,7% 139,8%
Jihomoravský kraj 49 875 Kč 50 350 Kč 39 663 Kč 125,7% 126,9%
Střední Morava 49 618 Kč 51 385 Kč 36 323 Kč 136,6% 141,5%
Olomoucký kraj 49 769 Kč 50 640 Kč 36 462 Kč 136,5% 138,9%
Zlínský kraj 49 456 Kč 52 230 Kč 36 175 Kč 136,7% 144,4%
Moravskoslezsko 49 294 Kč 51 234 Kč 36 596 Kč 134,7% 140,0%
Moravskoslezský kraj 49 294 Kč 51 234 Kč 36 596 Kč 134,7% 140,0%

Platy začínajících učitelů a kariérní řád editovat

Výše platů začínajících učitelů s vysokoškolským pedagogickým vzděláním na veřejných školách dosahuje zpravidla 11.–12. platové třídy.[7] Kariérní řád nereflektuje schopnosti učitelů, zohledňuje pouze délku praxe. Schopnosti však mohou být ohodnoceny nenárokovou složkou platu, ačkoli praxe nebývá vždy taková. Hlavním zdrojem nerovnosti příjmů mezi vyučujícími je zejména délka praxe. Zatímco začínající učitel nastupuje okolo 23 let do nejnižšího platového tarifu, průměrný učitel k roku 2023 má věk okolo 50 let[8] a pokud pracoval ve školství celou profesní dráhu, jak bývá obvyklé, náleží mu druhý nejvyšší platový stupeň. Tento rozdíl v délce praxe mezi nejnižším a přeposledním platovým stupněm představuje rozdíl jen v tabulkovém platu asi 30 % příjmu.[9] A tento rozdíl bývá zesílen ještě skutečností, že dlouholetí pracovníci zpravidla zastávají formálně náročnější pedagogické činnosti a tím pobírají vyšší nárokovou i nenárokovou složku platu. Tato výrazná diskriminace je souhrnně označována jako agismus a představuje jeden z nejzávažnějších problémů českého školství.

Problematika učitelských platů editovat

Platy učitelů jsou častým a vášnivým tématem politických i běžných osobních diskuzí. Často se vyskytuje výrazná polarita v názorech. Jedni považují platy učitelů za nepřiměřeně nízké vzhledem k mzdám vysokoškoláků (76 % průměrné mzdy absolventů VŠ k roku 2021[10]) a psychické náročnosti práce s dětmi a mládeží. Druzí zase označují platy pedagogů za neporovnatelné s vysokoškoláky v soukromém sektoru, kteří musí pracovat 40 hodin týdně oproti učitelům pracujícím 22 hodinám týdně[11], nemají jistotu zaměstnaní jako učitelé, ani 8 týdnům placené dovolené, ani 12 dnům samostudijního volna[12] ani možnost nechat si proplácet rekreaci z fondu sociálních a kulturních potřeb[13]. Nemluvě o volných víkendech, svátcích, prázdninám, nahrazování některých pedagogických povinností (např. dozorů) prací asistentů pedagoga, neuspokojivým výsledkům online výuky během karantény, nebo obecně slabým výsledkům českého školství v mezinárodním srovnání.[14]

Často bývá kritizováno srovnání učitelských platů s průměrnou mzdou, s odůvodněním že nejde o přesné srovnání. Protože průměrná mzda je vypočítávána z mezd všech pracujících v České republice, tedy i těch s nižším vzděláním. Učitelské povolání vyžaduje zvláštní odbornost a dle školského zákona musí učitel absolvovat tzv. učitelské minimum, které lze získat až po absolvování magisterského či inženýrského studia.[15] Nicméně průměrná mzda zahrnuje i ostatní absolventy VŠ nebo mzdy vrcholových manažerů, srovnávání platů učitelů tedy není v ničem méně přesné než srovnávání jiných školených pracovníků. Vysokoškolští absolventi administrativy nebo sociálních služeb mají průměrné mzdy významně nižší než učitelé.[16]

Dle Českého statistického úřadu dosahoval medián mezd vysokoškolsky vzdělaných na konci roku 2022 výše 50 472 Kč[17], zatímco medián učitelských platů se pohybuje okolo 48 tisíc korun.[18] Jak však ukazuje tabulka platů učitelů podle regionů, s výjimkou okolí velkých aglomerací (Praha, Brno) jsou platy učitelů vždy minimálně o 30 % vyšší než odpovídá lokální průměrné mzdě, která zahrnuje i příjmi jiných lokálních vysokoškoláků.

Dne 12. ledna 2015 nabyla účinnosti novela zákona o pedagogických pracovnících, která zakázala zaměstnávání učitelů na dobu určitou pouze po dobu vyučování ve školním roce, s odůvodněním že pro učitele je dehonestující být v době školních prázdnin bez zaměstnání.[19]

Od 1. září 2019 došlo ke změně financování regionálního školství dle tzv. PHmaxu.[20] Změny financování se dotkly všech mateřských, základních a středních škol, které nejsou soukromé ani církevní. Reforma se nedotkla ani základních uměleckých škol. PHmax je oproti původnímu systému (financování dle počtu žáků) vypočítáván z maximálního možného počtu odučených hodin, který stanovuje ministerstvo. Tento systém snižuje závislost množství finančních prostředků na počtu žáků a poskytuje ředitelům škol větší množství finančních prostředků na nárokové i nenárokové složky platu než v minulosti. Dne 6. listopadu 2019 proběhla stávka školských odborů, které požadovaly růst tarifních mezd o 10 %.[21]

V dubnu 2023 byla schválena garance platu učitelů na 130 % průměrné mzdy. Zároveň byla otevřena debata o zrušení 9. ročníků základních škol s odůvodněním, že v posledním ročníku ZŠ se nevyučuje nová látka a slouží pouze jako příprava na přijímající zkoušky na střední školy. Dále bylo navrženo zvýšení počtu hodin přímé pedagogické činnosti (tj. vyučované hodiny) učitelů ze současných 22 hodin týdně na 25–27 hodin (týden má včetně nepřímé pedagogické činnosti 40 hodin). Návrh se setkal s kritikou učitelských odborů, které návrh označily za podvod a snahu nivelizovat schválené zvýšení platů.[11]

Reference editovat

  1. a b https://www.msmt.cz/file/59557_1_1/
  2. Počet učitelů a učitelek ve školách roste - Novinky. www.novinky.cz [online]. [cit. 2023-03-25]. Dostupné online. 
  3. VHK. Průměrné platy učitelů se vyšplhají k 60 tisícům. „Populismus na účet poplatníků“ - Echo24.cz. echo24.cz [online]. 2022-12-16 [cit. 2023-03-26]. Dostupné online. 
  4. Počty učitelů v regionálním školství rostou, žáků na základních školách ubývá, MŠMT ČR. www.msmt.cz [online]. [cit. 2023-12-31]. Dostupné online. 
  5. Třetí jednání Konventu se zabývalo financováním a znalostmi českých žáků, MŠMT ČR. www.msmt.cz [online]. [cit. 2023-12-31]. Dostupné online. 
  6. https://www.msmt.cz/file/59557_1_1/
  7. www.kurzy.cz [online]. kurzy.cz, 21. 12. 2020 [cit. 2.5.2021]. Dostupné online. 
  8. www.msmt.cz [online]. MŠMT, 21. 5. 2019 [cit. 2.5.2021]. Dostupné online. 
  9. KURZY.CZ. Platové tabulky učitelů a pedagogů 2023: nové platové třídy od 1. ledna 2023 | Kurzy.cz. www.kurzy.cz [online]. [cit. 2023-03-26]. Dostupné online. 
  10. Mzdy učitelů dále rostou, ale pomaleji. Mzdy učitelů dále rostou, ale pomaleji [online]. [cit. 2023-03-27]. Dostupné online. 
  11. a b Peníze ve školství by mohlo ušetřit zrušení devátých tříd nebo více odučených hodin pedagogů. ČT24 [online]. [cit. 2023-05-01]. Dostupné online. 
  12. Pracovní právo 2016 na téma Zákoník práce v novelizaci, důchodová reforma v akci. www.law.muni.cz [online]. [cit. 2023-03-26]. Dostupné online. 
  13. Vyhláška Ministerstva financí o fondu kulturních a sociálních potřeb (úplné znění). Podnikatel.cz [online]. [cit. 2023-03-27]. Dostupné online. 
  14. České školství je místy na úrovni rozvojových zemí. Je na čase změnit systém. Aktuálně.cz [online]. Economia, 2019-09-10 [cit. 2023-03-27]. Dostupné online. 
  15. www.msmt.cz [online]. MŠMT, 25. 8. 2020 [cit. 2.5.2021]. Roč. 2020. Dostupné online. 
  16. Statistiky VDB. vdb.czso.cz [online]. [cit. 2023-03-26]. Dostupné online. 
  17. vdb.czso.cz [online]. Český statistický úřad, 31. 12. 2019 [cit. 2.5.2021]. Dostupné online. 
  18. www.kupnisila.cz [online]. Kupní síla, 7. 1. 2021 [cit. 2.5.2021]. Dostupné online. 
  19. https://www.msmt.cz/dokumenty-3/novela-zakona-o-pedagogickych-pracovnicich
  20. www.phmax.cz [online]. PHmax, 25. 1. 2019 [cit. 2.5.2021]. Dostupné online. 
  21. Novinky.cz [online]. Borgis, 4. 11. 2019 [cit. 2.5.2021]. Dostupné online.