Plan Zachód
Plan Zachód (česky „Plán Západ”) byl plán vojenské obrany Polska proti útoku nacistického Německa. Byl vytvořen na konci 30. let 20. století.
V období diktátorského režimu Józefa Piłsudského se plánování vojenských operací soustředilo na možný útok z východu. Teprve po Piłsudského smrti v roce 1935 nová polská vláda a vojenské kruhy zvážily situaci a rozhodly, že polský plán pro případ německo-polské války z poloviny dvacátých let (Plan "S") již neodpovídá potřebám a vyžaduje revizi. Avšak až do roku 1938 byla důležitější válka na východě, kde na sovětsko-polské hranici byla vybudována většina pohraničních opevnění.[1][2]
Plán editovat
První verze plánu předpokládala německý útok z Pomořanska směrem na Varšavu s podpůrnými útoky ze Slezska a z Pruska s cílem přetít Polský koridor a dosáhnout brzkého spojení mezi německým Pomořanskem a Východním Pruskem. Polští plánovači po připojení Sudet k Německu a změně hranic plán revidovali, neboť očekávali hlavní směr útoku ze Slezska přes Piotrków Trybunalski a Łódź směrem na Varšavu a Krakov.[3] Polští stratégové správně posoudili většinu německých hrozeb, avšak s jednou zásadní výjimkou: nízkou pozornost věnovali možnému hlubokému průlomu po křídlech z Pruska a ze Slovenska. Takový úder měl naopak vysokou důležitost v německých plánech (Fall Weiss).[1][4]
Rozpory se týkaly také otázky, zdali polské síly mají bránit dlouhou hranici nebo zdali mají ustoupit na jih a východ a bránit kratší linie za vodními toky. Ačkoli druhý plán byl z vojenského hlediska přijatelnější, převážila hlediska politická. Polští politikové se obávali, že by se Německo mohlo spokojit s obsazením Gdaňsku, Koridoru a Slezska a po okupaci sporných území usilovat o rychlé ukončení války.[5] Západní oblasti byly také hustěji osídleny a ležela v nich průmyslová centra důležitá pro mobilizaci a pro válečnou výrobu a dodávky Polské armádě.[1]
Hodnocení editovat
Plán správně předpokládal velikost a rozmístění sil a většinu směrů nepřátelských útoků.[2] Avšak v době německého útoku nebylo zcela vyjasněno umístění druhé a dalších linií obrany a žádná část plánu nebyla procvičena.[2] Zůstaly i ne zcela dokončené části týkající se komunikací a zásobování.[2][6]
Na počátku německé invaze utrpěly polské jednotky těžké porážky v pohraničních srážkách přesně tak, jak kritikové plánu předpokládali. Ke konečné porážce, která nastala 6. října 1939, přispěly i další faktory: podcenění mobility německých sil, strategie bleskové války, přecenění pohyblivosti polských sil, sovětská invaze a chybějící pomoc spojenců Polska.[7]
Odkazy editovat
Reference editovat
- ↑ a b c Plan "Zachód" (polsky)
- ↑ a b c d POLSKI PLAN OBRONNY ZACHÓD Archivováno 13. 7. 2007 na Wayback Machine. (polsky)
- ↑ Seidner 1978, pp. 34–40.
- ↑ Seidner 1978, p. 50.
- ↑ Seidner 1978, p. 74.
- ↑ Seidner 1978, p. 235–241.
- ↑ Seidner 1978, pp. 284–290.
Externí odkazy editovat
- (polsky) Plan „Zachód“
- (polsky) Czapla, Mariusz. Plan operacyjny "Zachód". Jak Polska chciała bronić się przed Niemcami? In: Nowahistoria.interia.pl, 2014-03-20.
