Otevřít hlavní menu

Piper J-5 Cub Cruiser byl větší a výkonnější verzí víceúčelového letounu J-3 Cub, jehož trup byl za pilotem rozšířen, takže mohl přepravovat dva cestující. V době svého vzniku, roku 1940, byl letoun firmou Piper nabízen za cenu 1 798 USD.

J-5 Cub Cruiser
Kanadský J-5 s pneumatikami pro provoz v tundře
Kanadský J-5 s pneumatikami pro provoz v tundře
Určení lehký užitkový letoun
Výrobce Piper Aircraft
První let červenec 1939
Výroba 19401946
Vyrobeno kusů 1 507
Cena za kus 1 798 USD (1940)[1]
Vyvinuto z typu Piper J-3 Cub
Další vývoj Piper PA-12
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kromě použití v oblasti civilního všeobecného letectví byl stroj v době druhé světové války užíván americkými ozbrojenými silami.

V rejstříku FAA se v roce 2018 stále vyskytovalo 327 J-5.[2]

Obsah

Vznik a vývojEditovat

 
Bývalý námořní sanitní AE-1. Na hřbetě trupu je vidět odklopný panel, umožňující uložení raněného.

Společnosti Piper byl J-5 vyvinut dva roky po vzniku svého předchůdce, od kterého se odlišoval rozšířeným trupem, s pilotem sedícím vpředu a prostorem pro dva cestující na sedadle za ním. Vybavení motorem společnosti Continental typu A-75 o výkonu 75 hp (55,9 kW) dovolilo letounu dosáhnout cestovní rychlosti 75 mil za hodinu (120,7 km/h). Ačkoliv oficiálně se jednalo o letoun trojmístný, širší zadní sedadlo mohlo být pro dvě dospělé osoby příliš těsné, a stroj bývá někdy označován jako dvouapůlmístný.

Jednotlivé výrobní varianty J-5 (-A, -B a -C) lze dále rozdělit na dvě podstatně odlišné provedení, podstatně se odlišující některými detaily. Nejviditelnějším je konstrukce podvozku: rané civilní provedení, vzniklé mezi lety 19401942 v počtu 783 kusů, mělo odpružení externími provazci, ale pozdější verze vyráběná v letech 19441946 zahrnula konstrukční změny uplatněné pro verzi HE-1/AE-1 vyvinutou jako létající ambulance pro Námořnictvo Spojených států amerických, a tyto stroje mají podvozek s interním odpružením.

Detaily konstrukce se v průběhu války vyvíjely. Verze J-5B měla motor Lycoming GO-145-C2 a J-5C, na jejímž základně vznikla i sanitní verze HE-1 pro námořnictvo s odklopným hřbetem trupu, měla překonstruovaný podvozek a elektrický systém, a užívala plně zakrytý motor Lycoming O-235 ve verzích označených O-235-2 (vojenské) nebo O-235-B (civilní stroje).[3]: s. 43

V poválečném období společnost Piper opustila označování svých letounů písmenem J, které nahradila prefixem PA, a z J-5C se stal PA-12 Super Cruiser. Ten si získal větší popularitu než původní J-5 a byl vyroben v celkovém počtu 3 759 kusů.[4]: s. 430 Později na jeho základě vznikla i čtyřmístná verze PA-14 Family Cruiser, který byl ale nejméně úspěšný z celé rodiny strojů Piper Cruiser, a v letech 1948 až 1949[4]: s. 430 se podařilo vyrobit jen 238 exemplářů, z nichž se zachovalo okolo sta.

VariantyEditovat

 
Piper J-5A Cub Cruiser upravený pro vlekání vzdušné reklamy na letišti North Perry na Floridě, 1987
J-5
Verze s motorem Continental A-75-8 o výkonu 75 hp.
J-5A
Verze s motorem Continental A-75-9.
J-5A-80
Modifikované J-5A s motorem Continental A-80-8 o výkonu 75 hp.
J-5B
Verze s motorem Lycoming O-145 o výkonu 75 hp.
J-5C
Varianta poháněná motorem Lycoming O-235-B o výkonu 100 hp.
J-5CA
Prototyp sanitního letounu s motorem Lycoming O-235-2 vyráběného pro US Navy.
J-5CO
Prototyp pozorovacího a spojovacího letounu United States Army Air Forces, později označeného L-4X a předcházejícího strojům YL-14.
J-5D
Model z roku 1946 s motorem Lycoming o výkonu 125 hp.

Vojenská označeníEditovat

YL-14
Pět prototypů spojovacího letounu pro United States Army Air Forces.
L-14
Označení pro sériové spojovací stroje, objednané armádou v počtu 845 kusů. Po zrušení objednávky bylo dokončeno jen devět rozestavěných kusů, které byly prodány na civilním trhu.
AE-1
Označení pro 100 kusů užívaných silami US Navy jako sanitní. Pacient na nosítkách byl umístěn za kokpitem v trupu, jehož hřbet byl odklopný. (Písmeno A označuje ambulanci, E bylo přiděleno výrobci typu, firmě Piper.)
HE-1
Původní označení US Navy pro sanitní verzi. (H jako „hospital“.)
UC-83
Čtyři exempláře verze J-5A zabavené civilním vlastníkům v oblasti Panamského průplavovévo pásma a zařazené do služby u USAAF na dobu války. Později přeznačeny na L-4F.
L-4F
Pozdější označení čtyř UC-83 a dalších 39 původně civilních J-5A.
L-4G
Označení pro 34 J-5B soukromých vlastníků převzatých na dobu války ozbrojenými silami.

Specifikace (J-5B)Editovat

Údaje podle[3]: s. 43

Technické údajeEditovat

  • Osádka: 1
  • Kapacita: 2 cestující
  • Délka: 6,86 m (22 stop a 6 palců)
  • Rozpětí: 10,82 m (35 stop a 6 palců)
  • Nosná plocha:
  • Výška: 2,08 m (6 stop a 10 palců)
  • Prázdná hmotnost: 376 kg (830 liber)
  • Vzletová hmotnost: 658 kg (1 450 liber)
  • Pohonná jednotka: 1 × vzduchem chlazený čtyřválcový boxer Lycoming GO-145-C2 pohánějící dvoulistou dřevěnou vrtuli
  • Výkon pohonné jednotky: 56 kW (75 hp)

VýkonyEditovat

  • Maximální rychlost: 154 km/h (83 uzlů, 96 mph)
  • Cestovní rychlost: 138 km/h (75 uzlů, 86 mph)
  • Pádová rychlost: 68 km/h (36 uzlů, 42 mph)
  • Dolet: 692 km (374 nm, 430 mil)
  • Praktický dostup: 3 100 m (10 200 stop)
  • Stoupavost: 2,3 m/s (460 stop za minutu)

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Piper J-5 na anglické Wikipedii.

  1. Piper Cub: 3-place cruiser. Aviation. Leden 1940, čís. 1, s. 54. Dostupné online. (anglicky) 
  2. FAA Registry : Piper J-5 [online]. Federal Aviation Administration [cit. 2019-02-27]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. a b Peperell 1987
  4. a b Simpson 2005

LiteraturaEditovat

  • PEPERELL, Roger. Piper Aircraft and their forerunners. Tonbridge: Air-Britain (Historians) Ltd., 1987. ISBN 0-85130-149-5. (anglicky) 
  • SIMPSON, Rod. Airlife's World Aircraft. Shrewsbury, Shropshire: Airlife Publishing, 2001. ISBN 1-84037-115-3. (anglicky) 

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat