Wikipedie

Philips Wouwerman

Philips Wouwerman (též Wouwermans) (24. května 1619 (pokřtěn), Haarlem – 19. května 1668, Haarlem) byl holandský malíř krajin, loveckých scén a bitev.

Philips Wouwerman
autoportrét Philipse Wouwermana, červená křída
autoportrét Philipse Wouwermana, červená křída
Narození24. května 1619
Haarlem
Úmrtí19. května 1668
Haarlem
BydlištěBakenessergracht 55
Povolánímalíř
ChoťAnna Pietersz. van Broeckhoff
PříbuzníJan Wouwerman[1] a Pieter Wouwerman[1] (sourozenci)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život editovat

Narodil se v Haarlemu jako syn nyní zcela neznámého malíře Pouwels Joostsz Wouwermana z Alkmaaru. O jeho malířském školení není nic známo a přestože Cornelis de Bie uvádí, že byl žákem Franse Halse (1581/85–1666), nic nepřipomíná Halsův vliv na Wouwermanův styl malby. Mohl být také žákem malíře koní Pietera Verbecka.[2] V devatenácti letech roku 1638 utekl s mladou haarlemskou katoličkou do Hamburku a přes odpor své rodiny se s ní oženil. V následujícím roce se vrátil do Haarlemu a působil zde až do smrti.

V mladém věku se oženil s Annou Pietersz. van Broeckhoff, se kterou měl deset dětí. Rodina žila v Bakenessergracht v domě, kde později bydleli také haarlemští malíři Cornelis Gerritsz Decker a Hendrik de Meijer.

Wouwerman se stal roku 1640 let členem malířského cechu sv. Lukáše a zastával v něm v následujících letech několik oficiálních funkcí. V haarlemských archivech je uváděn i jako obchodník s nemovitostmi. Zemřel ve 48 letech jako úspěšný a zámožný člen místní komunity. Sedm z Wouwermanových dětí, které se dožily dospělosti, zdědilo po smrti matky roku 1670 významné dědictví.

Dílo editovat

Wouwerman začal svou uměleckou kariéru v tradici Pietera van Laera a ve stylu bamboccianti, zachycováním žánrových scén z každodenního života. Dokázal spojit řadu jednotlivých odpozorovaných motivů do jednotné kompozice a odlišit pomocí gest a detailů i přes stovku postav. V polovině 40. let byly jeho nejčastějším námětem krajiny s diagonálním sklonem, stromy rámujícími výjev a postavami lidí s koňmi. V následujících třiceti letech se dopracoval k osobitému stylu a vynikl zejména v zobrazování koní v pohybu. Charakteristickým znakem jeho obrazů je bílý kůň, který nechybí téměř v žádném díle. Podle historika umění Frederika J. Duparca byl Wouwermans nejschopnějším a nejúspěšnějším holandským malířem koní 17. století.[3] Rozsah jeho témat byl velmi pestrý a sahal od žánrových obrázků a krajin k náboženským a vojenským výjevům. Maloval jezdce na koních, lovce a sokolníky, poutníky v krajině, bitevní scény s kavalerií, vojenská ležení nebo výjevy z venkovského života. Obrazy z jeho vrcholného období mezi roky 1650–1660 mají nesporně vysokou kvalitu a kombinují imaginární jižní krajiny s typickou holandskou atmosférou charakterizovanou stříbřitým chladným světlem. Pozdější Wouwermanovy malby mají díky užití tmavšího bolusového podkladu tlumené barvy a postrádají dřívější půvab a vyváženost.[2]

Celkem je známo kolem 570 Wouwermanových děl s potvrzeným autorstvím. Starší katalogy uváděly 800 (John Smith's Catalogue raisonné, 1829/1842) až 1200 děl (rozšířený katalog Hofstede de Groot, 1908), mezi kterými ale byla řada jeho napodobitelů, mimo jiných i jeho dva mladší bratři Jan Wouwerman (1629–1666) a Pieter Wouwerman (1623–1682). Mezi zapsané žáky Philipse Wouwermana patřili malíři Johannes van der Bent, Hendrick Berckman, Eduard Dubois, Nicolas Ficke, Barent Gael, Anthony de Haen, Emanuel Murant, Matthias Scheits a Kort Withold. Z následovníků byli nejvýznamnější Jan van Huchtenburgh (1647–1733), bratři Jan Frans (1683–1750) a Joseph van Bredael (1688–1739) nebo Carel van Falens (1683–1733). První retrospektivní výstavy Wouwermanova díla proběhly v Kasselu, Gemäldegalerie Alte Meister v Mnichově a v The Royal Picture Gallers Mauritshuis v Haagu v letech 2009–2010.

  •  
    Odpočívající poutníci – Google Art Project
  •  
    Dvůr s kovářem podkovávajícím koně – Google Art Project
  •  
    Lovecké zastavení – Google Art Project
  •  
    Sokolníci vypravující se na lov (1652), Bemberg Fondation Toulouse
  •  
    Zvěstování pastevcům (1653)
  •  
    Napájení koní u řeky, Rijksmuseum
  •  
    Bílý kůň (1646), Rijksmuseum
  •  
    Jezdecká škola (1660), Rijksmuseum
  •  
    Bitevní scéna (1645–1646)
  •  
    Bitva kavalerie a hořící mlýn (60. léta)

Reference editovat

  • překlad z anglické Wikipedie a zdrojů uvedených v odkazech
  1. ↑ a b Union List of Artist Names. 2. března 2019. Dostupné online. [cit. 2021-05-21]
  2. ↑ a b Mráz B, Mrázová M, 1988, s. 622
  3. ↑ Frederik J. Duparc, 1993, s. 257–286

Literatura editovat

  • Philips Wouwerman (1619-1668). Exhibition Catalogue, Museumslandschaft Hessen Kassel/ Royal Picture Gallery Mauritshuis, The Hague, 2009/2010, ISBN 978-90-400-8592-5
  • Birgit Schumacher, Philips Wouwerman. The Horse Painter of the Golden Age, Davaco Publishers, Doornspijk 2006, ISBN 90-70288-67-2
  • Frederik J. Duparc, "Philips Wouwerman, 1619-1668", in: Oud Holland, 1993, vol. 107, no. 3, pp. 257–286
  • Birgit Schumacher, Studien zu Werk und Wirkung Philips Wouwermans', Diss. Munich 1989
  • Bohumír Mráz, Marcela Mrázová, Encyklopedie světového malířství, Academia Praha 1988, s. 622
  • Cornelis Hofstede de Groot, Beschreibendes und kritisches Verzeichnis der Werke der hervorragendsten holländischen Maler des XVII. Jahrhunderts, vol. 2, Esslingen and Paris 1908 (Reprint: Teaneck, NJ: Somerset House, 1976; A Catalogue Raisonné of the Works of the Most Eminent Dutch Painters of the Seventeenth Century, vol. 2)
  • John Smith, A Catalogue Raisonné of the Works of the Most Eminent Dutch, Flemish and French Painters, vol. 1, pp. 199–412 and vol. 9, pp. 137–233, London 1829 and 1842

Externí odkazy editovat

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Philips_Wouwerman&oldid=23023120“