Petr (Mansurov)
Petr (světským jménem: Pjotr Grigorjevič Mansurov; * 6. září 1954, Krakovec) je ukrajinský duchovní Ruské pravoslavné církve, arcibiskup a metropolita orenburský a saraktašský.
| Jeho Vysokopřeosvícenost Petr | |
|---|---|
| Metropolita orenburský a saraktašský | |
| Církev | Ruská pravoslavná církev |
| Diecéze | Orenburg |
| Jmenování | 27. prosince 2023 |
| Předchůdce | Veniamin (Zaryckyj) |
| Zasvěcený život | |
| Sliby | 4. ledna 2012 |
| Svěcení | |
| Jáhenské svěcení | 8. listopadu 1995 |
| Kněžské svěcení | 26. listopadu 1995 |
| Biskupské svěcení | 12. července 2012 světitel Kirill |
| Vykonávané úřady a funkce | |
| Zastávané úřady |
|
| Osobní údaje | |
| Rodné jméno | Pjotr Grigorjevič Mansurov (Пётр Григорьевич Мансуров) |
| Země |  Rusko |
| Datum narození | 6. září 1954 (69 let) |
| Místo narození | Krakovec, Ukrajinská sovětská socialistická republika |
| Národnost | ukrajinská |
| Alma mater | Tobolský duchovní seminář Lomonosova univerzita |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Život editovat
Narodil se 6. září 1954 ve městě Krakovec Lvovské oblasti v rodině vojáka.[1]
Roku 1971 dokončil střední školu a v letech 1972–1974 sloužil v řadách Sovětské armády.[1]
V letech 1975–1981 studoval na fakultě biologie Moskevské státní univerzity. Poté pracoval ve výzkumném ústavu infekcí v Omsku.[1]
Roku 1978 se oženil a následující rok se mu narodil syn Grigorij, který je dnes knězem. Roku 1988 ovdověl.[1]
Roku 1990 obhájil disertační práci v oboru virologie.[1]
Dne 8. listopadu 1995 byl rukopoložen na diákona a 26. listopadu na jereje. Stal se druhým duchovním v monastýru svatého Mikuláše ve vesnici Bolšekulače. V březnu 1996 byl převeden do chrámu Narození Krista a svatého Sergia Radoněžského sídla Krutaja Gorka.[1]
Roku 2008 byl povýšen na protojereje.[1]
Roku 2009 dokončil studium na Tobolském duchovním semináři.[1]
Byl rektorem Omského duchovního učiliště a přednášel zde dogmatiku a pravoslavnou apologetiku.[1]
Dne 4. ledna 2012 byl postřižen na monacha se jménem Petr na počest svatého apoštola Petra.[1]
Dne 6. června 2012 jej Svatý synod zvolil biskupem kalačinským a muromcevským.[2] Dne 17. června byl povýšen na archimandritu.[3]
Dne 6. července 2012 byl oficiálně jmenován biskupem[4] a 12. července proběhla v chrámu svatých Petra a Pavla v Lefortově (Moskva) jeho biskupská chirotonie. Světiteli byli patriarcha moskevský Kirill, metropolita saranský a mordovský Varsonofij (Sudakov), metropolita omský a tavričeský Vladimir (Ikim), biskup solněčnogorský Sergij (Čašin) a biskup voskresenský Savva (Michejev).[5]
Dne 22. ledna 2019 byl ustanoven předsedou kolegia omské metropole pro kanonizaci svatých.[6]
Dne 27. prosince 2023 byl ustanoven metropolitou orenburským a saraktašským, hlavou orenburské metropole.[7]
Dne 3. ledna 2024 byl povýšen na metropolitu.[8]
Dne 13. února 2024 byl zařazen do Veřejné komory Orenburské oblasti.[9]
Reference editovat
- ↑ a b c d e f g h i j Moskevský patriarchát
- ↑ ЖУРНАЛЫ заседания Священного Синода от 6-7 июня 2012 года
- ↑ Калачинская епархия встречает мощи святого князя Александра
- ↑ Предстоятель Русской Церкви возглавил наречение архимандрита Савватия (Загребельного) во епископа Тарского, архимандрита Петра (Мансурова) во епископа Калачинского, архимандрита Мефодия (Зайцева) во епископа Альметьевского и архимандрита Софрония (Китаева) во епископа Губкинского
- ↑ Святейший Патриарх Кирилл совершил Божественную литургию в храме свв. апп. Петра и Павла в Лефортове и возглавил хиротонию архимандрита Петра (Мансурова) во епископа Калачинского и Муромцевского
- ↑ Состоялось заседание Архиерейского совета Омской митрополии
- ↑ ЖУРНАЛЫ Священного Синода от 27 декабря 2023 года
- ↑ В день памяти святителя Петра Московского Предстоятель Русской Церкви совершил Литургию в Успенском соборе Московского Кремля
- ↑ Митрополит Оренбургский Петр вошел в состав областной Общественной палаты
Externí odkazy editovat
- (rusky) Moskevský patriarchát