Peter Židovský

československý člen československého Národního shromáždění a politik rusínské národnosti

Peter Židovský (9. července 1890[1] Šarišské Jastrabie[2]25. listopadu 1947[1]) byl československý politik a meziválečný poslanec Národního shromáždění za Republikánskou stranu zemědělského a malorolnického lidu (agrárníky), za války příslušník odboje, po válce poslanec za Ukrajinskou národní radu Prjaševčiny.

Peter Židovský
Poslanec Národního shromáždění ČSR
Ve funkci:
1935 – 1939
Poslanec Prozatímního NS
Ve funkci:
1945 – 1946
Stranická příslušnost
Členstvíagrární strana
SNJ
Ukrajinská nár. rada
DS
KSS

Narození9. července 1890
Šarišské Jastrabie
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí25. listopadu 1947
Profesepolitik
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

BiografieEditovat

Profesí byl dle údajů z roku 1935 rolníkem v Jastrebu.[3] Patřil mezi jazykově prorusky orientovanou část rusínských společenských elit.[4]

V parlamentních volbách v roce 1935 získal poslanecké křeslo za agrárníky v Národním shromáždění. Poslanecký post si oficiálně podržel do zrušení parlamentu 1939, přičemž v prosinci 1938 ještě přestoupil do poslaneckého klubu nově ustavené Strany národní jednoty.[5]

V roce 1938 agitoval za připojení části východního Slovenska obývanou etnickými Rusíny k Podkarpatské Rusi. Na přelomu let 1938 a 1939 ho zmiňují polské zdroje jako možnou oporu chystané propagandistické akce mezi obyvatelstvem východního Slovenska, jejímž cílem bylo šířit protivládní nálady a ovlivňoval populaci promaďarským a propolským směrem.[4]

Na konci roku 1938 ostře odmítl, podle vzpomínek své dcery, nabídky, aby přestoupil do Hlinkovy slovenské ľudové strany. Čelil pak zostřené pozornosti slovenské policie a zaměřila se na něj Hlinkova garda. Odmítal i vznik samostatného slovenského státu a udržoval si kontakty s lidmi z dob své poslanecké kariéry v Praze. Setkával se s nimi v Sabinově či Prešově. Po jedné z takových schůzek byl ve vlaku zadržen slovenskými bezpečnostními složkami a deportován do vězení Ilava. Zde strávil šest a půl měsíce. Domů se dostal díky hromadné amnestii prezidenta Tisa. Poté, co se zotavil, začal znovu vyvíjet činnost v protifašistickém odboji. Manželka a dcera ho doprovodily do obce Ruská Voľa, pak přešel hranice do Polska. Vrátil se po několika týdnech. V jeho domě se následně odehrávaly schůzky s partyzány. S bratry kopal zemljanky a ze svého velkého statku zásoboval partyzány. Od spřízněného velitele vojenské posádky v Sabinově získával zbraně. Partyzánská skupina postupně narůstala a on opakovaně čelil policejním raziím. Jeho dcera byla na podzim 1944 několik měsíců vězněná Němci. Sám Peter Židovský byl rovněž zadržen, ale podařilo se mu utéct a vrátil se k partyzánské skupině.[2][6]

V letech 1939–1940 se účastnil porad rusínských předáků z východního Slovenska, kteří plánovali založit jednotnou Ruskou stranu, reprezentující tuto národnostní menšinu v politickém systému slovenského štátu. Byl přítomen na schůzi 23. dubna 1940 v Prešově. Slovenské úřady ale založení strany zablokovaly.[4]

Politicky se pak angažoval i po válce. V letech 1945-1946 byl poslancem Prozatímního Národního shromáždění. V parlamentu zastupoval rusínskou (ukrajinskou) menšinu na Slovensku. Byl členem poslaneckého klubu Ukrajinská národní rada Prjaševčiny.[1] Patřil mezi spoluzakladatele této střechové politické organizace slovenských Rusínů v poválečném Československu. Zároveň byl od roku 1945 členem Demokratické strany. Od roku 1947 byl členem Komunistické strany Slovenska.[4]

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. a b c Peter Židovský [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2011-10-20]. Dostupné online. (česky) 
  2. a b POMÁHALA SOM PARTIZÁNOM [online]. rusin.sk [cit. 2014-12-08]. Dostupné online. (slovensky) 
  3. seznam zvolených poslanců [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2011-10-20]. Dostupné online. (česky) 
  4. a b c d PEKÁR, Martin: Rusínska otázka na Slovensku v rokoch 1939 – 1945 a alternatívy jej riešenia [online]. druhasvetova.sk [cit. 2014-12-08]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-12-15. (slovensky) 
  5. jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2014-12-08]. Dostupné online. (česky) 
  6. KVITYNSKYJ, V. A.: Partizánske Tatry, 1989. [online]. books.google.cz [cit. 2014-12-08]. Dostupné online. (slovensky) 

Externí odkazyEditovat