Pcheng Šu-č’

čínský komunistický revolucionář

Pcheng Šu-č’ (čínsky pchin-jinem Péng Shùzhī, znaky 彭述之; 27. listopadu 189528. listopadu 1983) byl čínský komunistický revolucionář, ve 20. letech jeden z předních představitelů Komunistické strany Číny, v letech 1925–1927 byl členem vedení strany, řídil oddělení propagandy ústředního výkonného výboru. Roku 1927 z užšího vedení strany vypadl a roku 1929 byl jako trockista z KS Číny vyloučen. Ve třicátých letech byl několik let vězněn kuomintangskými úřady, poté v Šanghaji organizoval a vedl čínské trockisty. Roku 1949 z Číny emigroval, zprvu do Hongkongu a Saigonu, v letech 1951–1972 žil v Paříži, poté v USA.

Pcheng Šu-č’
Narození27. listopadu 1895
Čína
Úmrtí28. listopadu 1983 (ve věku 88 let)
Los Angeles
Alma materKomunistická univerzita pracujících východu
Povolánípolitik
Politická stranaKomunistická strana Číny
Funkcevedoucí oddělení propagandy ÚV KS Číny
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Pcheng Šu-č’ je čínské jméno, v němž Pcheng je příjmení.

Pcheng Šu-č’ se narodil 27. listopadu 1895 v okrese Sin-chua (dnes jeho rodiště leží v okresu Lung-chuej) v provincii Chu-nan. V roce 1919 byl přijat na Literární fakultu Pekingské univerzity a ihned se zapojil do hnutí 4. května; v roce 1920 během pobytu v Šanghajské společnosti pro cizí jazyky vstoupil do Socialistického svazu mládeže Číny a následujícího roku jako jeden z prvních vstoupil do Komunistické strany Číny a byl vyslán na studijní pobyt do Moskvy, kde studoval na Komunistické univerzitě pracujících Východu. S Čchü Čchiou-pajem a Luo I-nungem vedli moskevskou organizaci KS Číny.[1] Zúčastnil se kongresu pracujících Dálného východu pořádaného Komunistickou internacionálou v lednu 1922 a 5. kongresu Komunistické internacionály v červnu–červenci 1924.[1]

Po návratu do Číny v září 1924 přednášel jako profesor společenských věd na Šanghajské univerzitě a na IV. sjezdu KS Číny v lednu 1925 byl zvolen členem ústředního výkonného výboru a jeho ústředního byra, jako vedoucí oddělení propagandy ústředního výkonného výboru (od února 1925 do března 1927) řídil agitační a propagandistickou činnost strany[1] a během revoluce v letech 1925–1927 redigoval její ústřední časopis. V této době začal žít s Čchen Pi-lan (陳碧蘭), s níž se později oženil.

Roku 1926 podporoval Čchen Tu-sioua, generálního tajemníka ústředního výkonného výboru, v jeho odmítání podpory severního pochodu Kuomintangu, oba naopak prosazovali vystoupení KS Číny z Kuomintangu. Představitelé Kominterny v Číně podle instrukcí z Moskvy ale s pomocí Čchü Čchiou-paje, Čang Kuo-tchaoa a dalších členů vedení strany, kteří se postavili Čchen Tu-siouovi, prosadili opačnou politickou linii účasti na severním pochodu a zachování aliance s Kuomintangem. Čchen Tu-siou měl v komunistické straně mimořádnou autoritu, proto se opozice proti němu zaměřila ne jeho spojence Pcheng Šu-č’a, v březnu 1927 odvolaného z vedení oddělení propagandy (které převzal Cchaj Che-sen); na V. sjezdu KS Číny v dubnu–květnu 1927 byl sice Pcheng Šu-č’ opět zvolen do ústředního výboru, ale ne už do politbyra.

V dubnu 1928 byl Pcheng odvolán z ústředního výboru. Roku 1929 v souvislosti s ozbrojenými střety mezi Sovětským svazem a vojsky Čang Süe-liang na Čínské východní dráze vyzvali Čchen Tu-siou, Pcheng Šu-č’ a další k přehodnocení politiky KS Číny bezvýhradně podporující Sovětský svaz. Vedení strany v Šanghaji a provinční výbor KS Číny v Ťiang-su a obvodní výbory strany v Šanghaji se shodly na vyloučení Pcheng Šu-č’a a dalších ze strany, jako trockistů. Rozhodnutí potvrdil i ústřední výbor, který mezi vyloučené přidal Čchen Tu-sioua. Čchen Tu-siouovy stoupenci poté založili vlastní politickou organizaci a roku 1931 trockistickou politickou stranu Komunistickou ligu Číny, ve kterém Pcheng Šu-č’ převzal vedení propagandy a agitace. Záhy byl zatčen kuomintangskou policií a uvězněn.[1] Propuštěn byl až po vypuknutí druhé čínsko-japonské války roku 1937. Poté Pcheng vedl Komunistickou ligu Číny, v té době již členskou stranu trockistické Čtvrté internacionály, ale bez Čchen Tu-sioua, který se s nimi názorově rozešel. Po další roztržce Pcheng vedl „většinovou frakci“ Komunistické ligy Číny.

V roce 1949, v předvečer vítězství Komunistické strany Číny v Číně, Pcheng s rodinou uprchl ze Šanghaje do Hongkongu a poté v lednu 1950 do Saigonu ve Vietnamu.[1] Poté, co byl jeho kolega trockista Liou Ťia-liang (刘家良) zatčen a zabit vietnamskými agenty, Pcheng v červnu 1951 opět uprchl, tentokrát do Paříže, tehdejšího sídla Čtvrté internacionály. V Paříži se jeho dcera Čcheng Jing-siang (程映湘) provdala za francouzského sinologa Clauda Cadarta. Ti později uspořádali, přeložili a vydali Pchengovy paměti s názvem L'envol du communisme en Chine.[1]

V roce 1972 se Pcheng s manželkou přestěhovali do Los Angeles, kde i zemřel[1] 28. listopadu 1983 ve věku 88 let.

Reference

editovat

V tomto článku byly použity překlady textů z článků 彭述之 na čínské Wikipedii a Peng Shuzhi na anglické Wikipedii.

  1. a b c d e f g 严, 家祺. 严家祺:彭述之33年的流亡生活 [online]. 独立中文笔会 Independent Chinese PEN Center, 2016-11-23 [cit. 2024-02-09]. Dostupné online. (čínsky) 

Externí odkazy

editovat