Pavel Heermann

německý sochař

Pavel Heermann (asi 1673 Weigmannsdorf, Sasko – 22. července 1732 Drážďany) byl kameník, sochař a spolupracovník svého strýce J. J. Heermanna, u kterého se vyučil stejně jako jeho o tři roky mladší bratr Zachariáš.

Pavel Heermann
Narození23. ledna 1673
Weigmannsdorf
Úmrtí22. července 1732 (ve věku 59 let)
Drážďany
Povolánísochař, restaurátor a kameník
PříbuzníZacharias Heermann (sourozenec)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.


Život a dílo

editovat

Stejně jako strýc odchází roku 1693 na sedmiletou studijní cestu do Říma. Zde tvoří malou sošku Herkula, která je signována i datována. Po návratu z Itálie dokončuje práci svého strýce na trójském zámku (1700 – 1703). Roku 1705 se v Drážďanech žení a stává se měšťanem Nového Města. Tohoto roku tvoří výzdobu hlavního oltáře farního kostela Nanebevzetí Panny Marie v Lommatzch[1], skupinu apoštolů kolem hrobu Panny Marie, dvojici efébských andělů ve spodní etáži a figuru Panny Marie v partii římsy. V Grosser Garten spolupracuje s B. Permoserem a vytváří sousoší Herakla chovajícího malého synka Telepha a sousoší Siléna s malým Dionýsem (1715 – 1725)[2]. Pro kostel sv. Tomáše v Lipsku tvoří mezi lety 1721 – 1724 hlavní oltář, ten byl roku 1943 zničen. Jeho významným dílem 20. let 18. století byla pískovcová, figurativní výzdoba portálu bývalého Georghausu v Lipsku tvořená alegoriemi a sv. Jiřím jedoucím na koni. Roku 1725 navrhuje jezdecký pomník a vytesal mramorovou bustu Augusta Silného. Jeho mistrovskými díly jsou drobné, dekorativní dvojice puttů a dva soubory bust, představujících roční doby, mramorová socha Odpočívající Venuše a soubor bust Ročních období pocházející ze zámku Trója.

Externí odkazy

editovat

Reference

editovat
  1. Mám takový pocit, že je kostel zasvěcený sv. Václavu...
  2. autorem je PIERRE DE L'ESTACHE,

Literatura

editovat
  • Anděla Horová (ed.), Nová Encyklopedie českého výtvarného umění – dodatky, Academia, Praha, 1995
  • Autorský kolektiv ústavu teorie a dějin umění ČSAV za vedení dr. Emanuela Pocheho, DrSc.,Encyklopedie českého výtvarného umění, Academia, Praha, 1975
  • Jaromír Neumann, Český barok, Odeon, Praha, 1969
  • Oldřich Blažíček, Umění Baroku v Čechách, Obelisk, Praha, 1971
  • Miroslav Korecký, Malá Edice Mistrů sv. 6, Jiří a Pavel Heermanové, Vladimír Žikeš, Praha, 1948
  • Mojmír Horyna – Karel Neubert, Zámek Trója u Prahy, Paseka, 2000
  • A. Podlaha – Ed. Šittler, Soupis památek historických a uměleckých v politickém karlínském, Praha, 1901
  • V. V. Štech, Die Barockskulptur in Böhmen, Artia, Praha, 1959