Pavel Haas
Pavel Haas (21. června 1899 Brno[1] – 17. října 1944 koncentrační tábor Osvětim) byl český hudební skladatel první poloviny 20. století.
Pavel Haas | |
---|---|
Pavel Haas | |
Základní informace | |
Narození | 21. června 1899 Brno, Morava Rakousko-Uhersko |
Úmrtí | 17. října 1944 (ve věku 45 let) koncentrační tábor Osvětim Německá říše |
Žánry | opera a klasická hudba |
Povolání | hudební skladatel |
Ocenění | Čestné občanství města Brna (2000) |
Manžel(ka) | Soňa Haasová |
Děti | Olga Haasová-Smrčková |
Rodiče | Lipmann Haas |
Příbuzní | Hugo Haas (sourozenec) |
Sídla | Brno (do 20. století) Bratislavská Brno |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Život
editovatPocházel z brněnské židovské rodiny; jeho bratr Hugo se stal filmovým hercem a režisérem. Spolupracoval s ním na třech filmech, pro které složil hudbu (Život je pes, Mazlíček a Kvočna). Zamiloval se do vdané lékařky Soni Jakobsonové (manželky ruského jazykovědce Romana Jakobsona), která se rozvedla, aby se mohli 17. října 1935 vzít. Roku 1937 se jim narodila dcera Olga – později herečka. Na manželčino přání se plně věnoval skládání. Dokončil operu Šarlatán, a ta měla premiéru v dubnu 1938. Po příchodu německých vojsk zvažovali emigraci, ale neměli štěstí a nezískali potřebná víza. Jeho bratr Hugo Haas úspěšně emigroval s manželkou Bibi do USA, ale svého několikatýdenního syna Ivana přenechal v péči brněnských příbuzných.
Studoval na Brněnské konzervatoři u Jana Kunce, Viléma Petrželky a Leoše Janáčka.
Jeho hudební dílo zahrnuje jen několik desítek skladeb; uplatňují se v něm prvky české a moravské lidové hudby, často také cituje husitské písně a Svatováclavský chorál. Na přelomu třicátých a čtyřicátých let pracoval na symfonii, kterou však již nestačil dokončit. Dne 2. prosince 1941 byl deportován do Terezína, kde byl zdrcen poměry, v nichž se náhle ocitl. Přesto složil na hebrejský text mužský sbor Nenaříkej (Al S´fod). Z Terezína byl transportován 16. října 1944[2] do Osvětimi, kde bylo 17. října 1944 rozhodnuto, že bude poslán do plynové komory.
Dílo
editovatOpera
editovat- Šarlatán. Tragikomická opera na vlastní libreto o 3 jednáních v 7 obrazech (1934-37)
Orchestrální skladby
editovat- Zesmutnělé scherzo pro velký orchestr op. 5 (1921)
- Předehra pro rozhlas pro malý orchestr, 4 mužské hlasy a recitaci, op. 11 (1930-31)
- Žalm 29 pro varhany, baryton, ženský sbor a malý orchestr, op.1 2 (1931-32)
- Suita z opery Šarlatán pro velký orchestr, op. 14 [1936)
- Symfonie pro velký orchestr (1940-41, nedokončena)
- Studie pro smyčcový orchestr (1943)
Vokální skladby
editovat- Karneval op. 9 (mužský sbor, slova Dalibor Chalupa), (1928-29)
- Al s'fod (mužský sbor, slova David Shimoni, 1941)
- Šest písní v lidovém tónu pro soprán a klavír nebo orchestr, op. 1 (1918-19, 1938)
- Tři písně pro soprán a klavír na slova J. S. Machara op. 2 (1919-20)
- Čínské písně pro alt a klavír op. 4 (slova Kao-ši, Cui-hao, Thu-fu, 1921)
- Vyvolená. Pro tenor, flétnu nebo pikolu, housle, lesní roh a klavír na slova Jiřího Wolkera, op.8 (1927)
- Sedm písní v lidovém tónu na slova F. L. Čelakovského pro vyšší hlas a klavír, op.18 (1940)
- Čtyři písně na slova čínské poesie pro bas nebo baryton a klavír. Překlad Bohumil Mathesius.
- Zaslechl jsem divoké husy, text: Wej Jing-wu
- V bambusovém háji, text: Wej Jing-wu
- Daleko měsíc je domova, text: Chang Chiu-ling
- Probdělá noc, text: Han Yu
Komorní skladby
editovat- I. smyčcový kvartet op. 3 (1920)
- II. smyčcový kvartet s bicími nástroji ad lib. "Z opičích hor" op. 7 (1925)
- III. smyčcový kvartet op. 15 (1927-28)
- Fata morgana. Klavírní kvintet s tenorovým sólem na slova Rabindranáta Thákura, op. 6 (1923)
- Dechový kvintet, op. 10 (1929)
- Suita pro klavír op. 13 (1935)
- Allegro moderato pro klavír (1938)
- Suita pro hoboj a klavír, op. 17 (1939)
Odraz v kultuře
editovatPavel Haas je také jednou z ústředních postav románu Bezejmenní. Příběh, do kterého byla jeho osobnost zasazena, je sice založen na pravdivých událostech, sám Pavel Haas v něm ale ve skutečnosti nefiguroval.
Reference
editovat- ↑ Matriky židovských náboženských obcí v českých krajích, inv. č. 125, sn. 65 [online]. NA [cit. 2022-10-14]. Dostupné online.
- ↑ Databáze obětí holocaustu: Haas Pavel [online]. Terezínská iniciativa, rev. 2014 [cit. 2021-03-21]. Dostupné online.
Literatura
editovat- Československý hudební slovník I (A–L), 1963, SHV, Praha
- Lubomir Peduzzi: Pavel Haas (1991), Muzejni a vlastivědná společnost Brno 1993
Externí odkazy
editovat- Obrázky, zvuky či videa k tématu Pavel Haas na Wikimedia Commons
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Pavel Haas
- Volně přístupné partitury děl od P. Haase v projektu IMSLP
- Pavel Haas v Encyklopedii dějin města Brna
- Život a dílo
- Terezín: Hudba 1941-44
- Stránky Komorního orchestru Pavla Haase
- Životopis na stránkách Muzikus.cz