Paul-Albert Kausch
Paul-Albert Peter Kausch (3. březen, 1911 – 27. říjen, 2001) byl německý důstojník Waffen-SS v hodnosti SS-Obersturmbannführer a zároveň držitel rytířského kříže železného kříže.
| Paul-Albert Kausch | |
|---|---|
| Narození | 3. březen, 1911 .svg){kind=small} Jädersdorf, Německé císařství |
| Úmrtí | 27. říjen, 2001  Německo |
| Vojenská kariéra | |
| Hodnost | SS-Obersturmbannführer |
| Sloužil | .svg){kind=small} Třetí říše (do roku 1944) |
| Složka |  Waffen-SS (do roku 1945) |
| Jednotka | 1. tanková divize SS „Leibstandarte SS Adolf Hitler“ 5. tanková divize SS „Wiking“ 11. dobrovolnická divize tankových granátníků SS „Nordland“ |
| Velel | SS-Panzer Abteilung 11 „Herman von Salza“ |
| Války | Druhá světová válka |
| Bitvy | Bitva o Francii Bitva u Narvy Kurónská kapsa |
| Vyznamenání | Rytířský kříž s dubovými ratolestmi |
Mládí a počátky druhé světové války editovat
Paul-Albert Kausch se narodil 3. března roku 1911 ve městě Jädersdorf v Pomořansku jako syn důstojníka, který padl v první světové válce roku 1914. Poté, co vystudoval státní učiliště v Postupimi nastoupil na tělovýchovnou fakultu v Berlíně.
V červnu roku 1933 však vstupuje do SS a je přidělen ke Leibstandarte-SS. Poté se přihlásí na důstojnickou školu SS (SS-Junkerschule) v dolnosaském Braunschweigu.
Na začátku války se v roce 1940 účastní vojenského tažení ve Francii, kde získává oba stupně železného kříže. Následně je však v listopadu téhož roku převelen ke 5. tankové divizi SS „Wiking“, kde slouží jako pobočník velitele divize SS-Obergruppenführera Felixe Steinera.
Od srpna roku 1941 až do počátku ledna roku 1942 slouží v hodnosti SS-Hauptsturmführer (kapitán) jako velitel 1. oddílu z 5. dělostřeleckého pluku divize Wiking. Poté je 4. ledna roku povýšen na SS-Sturmbannführera (major).
Východní fronta editovat
V února roku 1943 je Kausch pověřěn organizací SS-Panzer-Abteilung 11 "Nordland" (později známé jako "Hermann von Salza").
O Vánocích roku 1943 je Kausch odvelen na východní frontu, kde bojuje se svojí tankovou jednotkou po boku 502. těžkého pancéřového oddílu Wehrmachtu pod velením poručíka Otto Cariuse na předměstí města Narva. Zde se podařilo odrazit silný sovětský útok, i když velké množství tankistů bylo převedeno k pěchotě. Tímto vítězstvím se podařilo utvořit předmostí na Narvu. Velkou měrou za to může i SS-Oberscharführer Philipp Wild, který byl za tento čin vyznamenán rytířským křížem. Po 5 měsících akcí u města Narva je Kausch povýšen do hodnosti SS-Obersturmbannführer (podplukovník).
Získání rytířského kříže editovat
V červenci roku 1944 je Kausch jmenován velitelem bojové skupiny (Kampfgruppe) pro oblast bažin kolem Lipsustrasse, kde se nacházely i zbytky 11. ženijního praporu a jeho bývalí tankisté převedení k pěchotě. Pouze s malým počtem mužů se Kausch snaží udržet linii, ale sovětské jednotky prorazí skrz 11. ženijní prapor a jsou blízko Kauschovy velitelské pozice.
Pouze s ručními granáty, puškou StG44, ale bez vojenského pláště a čepice začne Kausch bojovat společně se svojí malou jednotkou. Poté Kausch nechá stáhnout své muže a nechá navést dělostřeleckou palbu na své vlastní pozice. Krátco poté přijede pro Kausche obrněný transportér a odveze jej do bezpečí. Za tuto akci je dne 23. srpna roku 1944 SS-Obersturmbannführer Kausch vyznamenán Rytířským křížem.
Poté, co se Kausch stáhuje pryč z bažin, tak se dále účastní bojů v Kurónsku a za nedlouho je raněn. Polní nemocnici v Tallinnu však zanedlouho opouští a znovu se připojuje ke své jednotce. V říjnu roku 1944 začnou být německé jednotky evakuovány přes Baltské moře a vrací se do říše, avšak 1. rota zůstává v Kurónsku až do února roku 1945.
Shrnutí vojenské kariéry editovat
Data povýšení editovat
SS-Mann – 15. října 1933
SS-Rottenführer – 1. prosince 1933
SS-Unterscharführer – 1. června 1935
SS-Scharführer – 9. listopadu 1935
SS-Untersturmführer – 30. dubna 1936
SS-Obersturmführer – 20. dubna 1938
SS-Hauptsturmführer – 20. dubna 1939
SS-Sturmbannführer – 4. ledna 1942- SS-Obersturmbannführer – 21. června 1944
Významná vyznamenání editovat
Rytířský kříž Železného kříže – 23. srpen, 1944
Dubové ratolesti k rytířskému kříži železného kříže – 23. duben, 1945
Železný kříž II. třídy – 4. srpen, 1940
Železný kříž I. třídy – 1. říjen, 1940
Medaile za východní frontu – 15. září, 1942
Útočný odznak pěchoty ve stříbře- Odznak za zranění v černém
Finský kříž svobody III. třídy – 22. říjen, 1942
Sudetská pamětní medaile
Medaile za Anschluss
Totenkopfring
Čestná dýka Reichsführera SS
Externí odkazy editovat
- (německy) Stručný životopis na Panzer-archiv.de
- (německy) Životpis na Ritterkreuztraeger.de
- (anglicky) SS-stubaf Paul-Albert Kausch
