Parvicursor

rod plazů (vymřelých)

Parvicursor („Malý běžec“) byl malý pozdně křídový teropodní dinosaurus, žijící na území dnešního Mongolska.[1]

Jak číst taxoboxParvicursor
Stratigrafický výskyt: Svrchní křída, asi před 72 miliony let
popis obrázku chybí
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenstrunatci (Chordata)
Třídaplazi (Sauropsida)
Nadřáddinosauři (Dinosauria)
Řádplazopánví (Saurischia)
PodřádTheropoda
InfrařádCoelurosauria
ČeleďAlvarezsauridae
RodParvicursor
Binomické jméno
Parvicursor remotus
Karhu & Rautian, 1996
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Popis editovat

Byl jedním z nejmenších známých neptačích dinosaurů, jeho délka činila jen 30[2] až 55 cm a hmotnost asi 140 až 162 gramů.[3][4] Parvicursor měl relativně dlouhé a štíhlé nohy, takže dokázal zřejmě rychle běhat.

Zařazení editovat

Patřil do zvláštní skupiny teropodních dinosaurůalvarezsaurů, s krátkýma předníma nohama, zakončenýma jediným drápatým prstem. Ten dinosaurus zřejmě používal k hrabání nebo vrtání do tuhých termitišť. Blízkým příbuzným parvikursora je například další mongolské rody Shuvuuia a Mononykus nebo severoamerický rod Trierarchuncus. Jeho blízkými příbuznými byly rody Ceratonykus a Linhenykus.[5]

Odkazy editovat

Reference editovat

  1. Alexander Averianov, Pavel P. Skutschas & Alexey V. Lopatin (2023). Ontogeny and miniaturization of Alvarezsauridae (Dinosauria, Theropoda). Biological Communications. 68 (2): 65-73. doi: https://doi.org/10.21638/spbu03.2023.201
  2. Holtz, Thomas R., Jr.; Rey, Luis V. (2007). Dinosaurs: The Most Complete, Up-to-Date Encyclopedia for Dinosaur Lovers of All Ages (Aktualizovaný internetový dodatek). New York: Random House. ISBN 978-0-375-82419-7.
  3. Benson, R. B. J., Campione, N. E., Carrano, M. T., Mannion, P. D., Sullivan, C., Upchurch, P., & Evans, D. C. (2014). Rates of Dinosaur Body Mass Evolution Indicate 170 Million Years of Sustained Ecological Innovation on the Avian Stem Lineage. PLoS Biology. 12 (5), e1001853. http://doi.org/10.1371/journal.pbio.1001853
  4. Benson, R. B., Hunt, G. , Carrano, M. T., Campione, N. and Mannion, P. (2018). Cope's rule and the adaptive landscape of dinosaur body size evolution. Palaeontology. 61: 13-48. doi: 10.1111/pala.12329
  5. Alexander O. Averianov & Alexey V. Lopatin (2022). A re-appraisal of Parvicursor remotus from the Late Cretaceous of Mongolia: implications for the phylogeny and taxonomy of alvarezsaurid theropod dinosaurs. Journal of Systematic Palaeontology. doi: https://doi.org/10.1080/14772019.2021.2013965

Literatura editovat

Česká literatura editovat

Externí odkazy editovat