Wikipedie

Papyrus Prisse

staroegyptský papyrus
Na této stránce se právě pracuje.
Prosíme, needitujte tuto stránku po dobu 10 dní od 10. 7. 2024, 08:25 (CEST), abyste se vyhnuli editačním konfliktům. V případě potřeby vyhledejte v historii vkladatele a kontaktujte jej. Děkujeme.
Tato šablona je určena pro krátkodobé užití v řádu hodin. Pokud již uplynula vyžádaná lhůta 10 dní od jejího vložení 10. 7. 2024, 08:25 (CEST), neváhejte ji odstranit.

Papyrus Prisse je staroegyptský text psaný na papyrusu zkratkovým hieratickým písmem (někdy označovaný jako „Nejstarší kniha světa“), pojmenovaný po francouzském egyptologovi Émile 'D Avannesen Prisse,[3]který papyrusový svitek koupil v roce 1843 v Káhiře, podle jeho sdělní byl ukraden z jím prováděných vykopávek v okolí Théb.[1]. Prisse posléze papyrus věnoval "Bibliothèque nationale de France".[4]

Papyrus Prisse
Bibliothèque nationale de France
Dva sloupce hieratického textu naučení Kagemnimu
Dva sloupce hieratického textu naučení Kagemnimu
TypHieratický text na papyrusu
Doba vzniku~ 2350 - 2250 př. n. l.
Místo vznikuEgypt
JazykEgyptština starověku
Písař
PísmoHieratické kurzivní písmo
ObsahNaučení pro Kagemniho a Ptahotepa [1][2]
Objevení1847

Genese

editovat

Prisse, který jako soukromý archeolog prováděl vykopávky v okolí Théb měl dostatečné znalosti, aby v Káhiře v březnu 1843 rozpoznal cennost nabízeného svitku papyrusu s hieratickým textem. Papyrus zřejmě pocházel ze západních Théb, přesněji z nekropole Dra Abú el-Naga, kde Prisse prováděl vykopávky, během nichž byl papyrus údajně objeven, poté ukraden a opět v Kahiře prodán Prissemu[5]. Prisse v roce 1847 vydal jeho faksimile.
Svitek papyrusu je dosud ve výborném stavu, je 7,05 m dlouhý 14,5 až 15 cm široký. Původně byl popsán jiným textem, který byl vypraný/vyčištěný (palimpsest). Poté byl přepsán textem "Naučení Kagemnimu" ve dvou sloupcích řádků v celkové délce ~137cm a s "Naučení Ptahhotepa", které vyplňuje zbytek papyru. I když je první dochovaný sloupec papyru kompletní - možný začátek papyru, který bývá plný děr, byl předem odříznut, takže začátek naučení Kagemnimu není zaznamenán.[6] Druhý text poučení Ptahotepa, (sloupce 4-19), zaujímá zbytek papyrusu. Zatím co text Kagemnimu je unikátní, druhý Ptahotepa je znám v několika dalších kopiích, dvě v Britském muzeu, datované do Střední říše a jedna v Egyptském muzeu, přičemž se v textu i formě zpracování poněkud liší od originálního Priesseho.[7]
I když jsou obě části personifikovány jmény a jsou doloženy i majiteli jejich dobře prozkoumanými mastabami Kagemniho, jako vezíra za vlády Tetiho v 6. dynastii a podobně hrobka D62 vezíra Ptahotepa na Sakkáře za vlády Džedkare-Isesi[8], u obou je jejich bezprostřední vztah k stejnojmennému textu papyrusu Prisse nedoložený. Existuje však shoda, že papyrus, jako kopie byl sepsán nejspíše v období 11. až 12. dynastie, přičemž jeho původní texty pocházejí již ze Staré říše[9][10]

Naučení Kagemnimu

editovat

První překlad pořídil Rougé 1836[11] a po zveřejnění faksimile 1847 další upřesnění hieratického textu zpracoval Chabas 1858[12]a rovněž významný příspěvek publikoval Gardiner.[13] Jeden z posledních překladů publikovala M.Lichtheim.[7]

Vezír předává svým bratrům tato ponaučení:
1 Opatrný vzkvétá, přesný je chválen; nejvnitřnější komnata se otevírá muži ticha. Široký je sídlem muže jemné řeči; ale nože jsou připraveny proti tomu, kdo si vynucuje cestu, aby nepostupoval, leda v pravý čas.
2 Sedíš-li ve společnosti lidí, netoužíš po chlebu, který máš rád, krátká je doba omezování srdce a obžerství je ohavnost; v tom je kvalita šelmy. Šálek vody uhasí žízeň a sousto melounu podpoří srdce. Dobrá věc znamená dobro, ale nějaká maličkost znamená hojnost. Podlý člověk je ten, kdo se řídí svým břichem, odchází teprve tehdy, když už není schopen naplnit své břicho v mužských domech.
3. Sedíš-li s žroutem, jez s ním, pak odejdi. Piješ-li s opilcem, přijmi ho a to nasytí se srdce jeho. Neodmítejte maso, když jste s chamtivým mužem. Vezmi si to, co ti dává, nepokládejte to na jednu stranu, myslet si, že to bude zdvořilé.
4 Pokud člověku chybí dobré společenství, žádná řeč na něj nemá vliv. Má kyselou tvář k veselým, kteří jsou k němu laskaví; je zármutkem pro svou matku a své přátele. A všichni lidé volali: "Buď známé tvé jméno, mlčíš v ústech svých, když jsi oslovován!"
5 Nebuď pyšný pro svou sílu uprostřed svých mladých vojáků. Dejte si pozor na hádky, protože člověk neví, co Bůh udělá, když bude trestat. Vezír nechal přivolat své syny a dcery, když dokončil pravidla chování mužů. A divili se, když k němu přišli. Potom jim řekl:"Poslouchejte všechno, co je napsáno v této knize, stejně jako já jsem řekl a přidal k vznešeným výrokům". A oni uložili se na břicho a četli to, i když to bylo napsané. A podle jejich názoru to bylo lepší než jakákoliv věc v této zemi až do jejích hranic.
Nyní když, když Jeho Veličenstvo, král Horního a Dolního Egypta, Hunej, odešel, a Jeho Veličenstvo, král Horního a Dolního Egypta, Snofrue, byl intronizován jako milostivý král nad celou touto zemí.
Poté byl Kegemni ustanoven guvernérem svého města a vezírem  [2]


 
Papyrus Priesse, II.sloupec - poučení Kagemni s hiero přepisem[2][14][p 1]

Naučení Ptahotepa

editovat

Druhá část textu papyrusu Prisse s naučeními Ptahotepa [p 2]je literární odkaz pocházející ze staré říše z konce 5. dynastie, tedy ~2365 př.n-l. za vlády faraona Džedkare-Isesi Rǡ-tet-Ȧssȧ[15]. Rozvoj státu ve 4. a 5. dynastii, zejména s rozsáhlými stavebními projekty v Gíze a na Sakkáře vedl k vzestupu bohaté vrstvy administrátorů a v nejvyšším postavení vezírů, jejich rozsáhlých rodových vztahů a vytváření společensky sociálních pravidel jejich života[8]. Do tohoto rámce zapadají i naučení Ptahotepa tak, jak jsou sepsána v kopii papyrusu Prisse. Přepis hieratického textu a v překladu, nejčastěji odkazovanému se uvádí Žába,[16]další překlad je v práci M.Lichteheim[7]. Cizojazyčné texty upravil a v češtiny publikoval B.Vachala.[17][18] Souhrnně, třicet sedm naučení nepředstavují nějaký komplexní morální kodex, ani nejsou v jakémkoli logickém řazení. Nicméně se dotýkají nejdůležitějších aspektů lidského chování, zaměřují se na jeho základní ctnosti. Hlavními ctnostmi jsou sebeovládání, umírněnosti, laskavost, štědrost, spravedlnost a pravdomluvnost, které se řídí uvážením. Tyto ctnosti mají být vykonávány stejně, jako všichni lidé. Nejsou zmíněny žádné materiální ctnosti. Ideální muž je muž míru. Jejich mytologický význam se shoduje s dobovým chápáním všeobecného řádu Maat.[7]

 
Naučení 32-37, epilog - variace na ctnosti naslouchání :"jednat může jen ten kdo umí naslouchat"[19][16]

Naučení Ptahotepa (výňatek 24. - 25. )[7]
24.
Jestliže jsi vynikajícím mužem, který zasedá v poradní síni svého pána, hlídej svá ústa a ovládej se.
Mlč- je to užitečnější než jen tlachat, mluv jen tehdy, když jsi naprosto jist.
V poradní síni má mluvit jen opravdový mistr. Řeč je obtížnější než jakákoliv práce, řešení má navrhnout jen ten, kdo otázku skutečně vyřešil. Neobtěžuj velmože, když je zaměstnán, nerozněcuj hněv člověka zatíženého (úkoly), neruš ho, aby jeho duše měla klid, pak také bude vlídný k tomu, kdo se na něj obrací ale po hněvu se jeho tvář k tobě přikloní, zatím co nevlídnost stihne odpůrce. Vlastní duše je to, co vyvolá oblibu.
25..
Jestliže máš moc, získej si vážnost věděním a klidným projevem. Rozkazy dávej je tehdy, když to vyžaduje situace; unáhlený člověk snadno upadne do neštěstí. Nepovyšuj se, abys nebyl ponížen, nebuď zaražený, abys za to nebyl kárán. Když máš odpovídat rozvášněnému člověku, raději se otoč a ovládni se.
Vzplanutí rozvášněného muž jen roste, avšak když přijde člověk přívětivý člověk má před sebou volnou cestu. Tomu, kdo je po celý den mrzutý, nikdo mu nepřipraví šťastný okamžik, zatímco tomu, kdo je rozverný, není schopen udržet ani pořádek ve svém domě.[18][16][7]


Epilog

editovat

Papyrus Prisse ve své skladbě je obrazem sociálně kulturních vztahů ve vyšší vrstvě egyptské společnosti ve vrcholném období Staré říše a pak také v uvažované době vzniku kopie v 11. až 12. dynastie, kdy po prvním přechodovém období došlo k opětnému sjednocení říše. (~ 2216-1950 př.n.l)[20] Nově nastolená dynastie usilovala o svoji legitimitu s odkazem na dědictví slavných předků, kde se objevují podobné prvky naučení jako u zde popisované papyrusu Prisse a jak dokládá Vachala mnohé opisy z Nové říše byly nalezeny v Dér el-Medíně v místní písařské škole.[21]Naučení v Prissově papyrusu jsou natolik věcná a shrnující sociální etiku, že jim lze připsat historickou platnost až do současné doby.[22]


 
Písař papyrusů, Sakkára 4.-5. dynastie, Muzeum Louvre [p 3]

Poznámky

editovat
  1. ↑ čtení zprava doleva
  2. ↑ Ptahotep =>"v překladu" Ptah je spokojený
  3. ↑ Soška nalezená na Sakkáře v roce 1850

Reference

editovat
  1. ↑ a b JÉQUIRER, Gustave. Le papyrus Prisse et ses varinantes [online]. Paris: Libraraieie Pul Gauthner, 1911. Dostupné online. (francouzsky) 
  2. ↑ a b c GARDINER, Alan. The Instruction Addressed to Kagemni and His Brethren.. Chicago: Egypt Exploration Society, 1946. S. 71-74. Journal of Egyptian Archaeology 32. 
  3. ↑ Prisse D’Avennese Émile [online]. 2020. Dostupné online. (francouzsky) 
  4. ↑ RAGGAZZOLI, Chloé. Fortunes du Papyrus Prisse. Paris: Bibliothéque national de France, 2011. S. 86-91. (francouzsky) 
  5. ↑ GRIMAL, Nicolas. Civilisation Pharaonique : Archéologie, Philologie, Histoire [online]. Annuaire du Collége de France, Vol. 119/2022, 2022. S. 481. Dostupné online. (francouzsky) 
  6. ↑ DILS, Peter. Die Bedeutungsfindung des ägyptischen Wortschatzes am Beispiel der Lehre für Kagemni [online]. Journal der Sächsischen Akademie der Wissenschaften, No 11, 2013. S. 28-66. Dostupné online. (německy) 
  7. ↑ a b c d e f LICHTEHEIM, Miriam. Ancient Egyptian Literature, Vol.I The Old and Middle Kingdoms [online]. University of California, 1973. S. 59-81. Dostupné online. (anglicky) 
  8. ↑ a b VERNER, Miroslav. Abúsír. V srdci pyramidových polí. Praha: Nakladatelství Academia, 2017. ISBN 978-80-200-2700-9. S. 28-29. 
  9. ↑ RAGGAZZOLI, Chloé. Fortunes du Papyrus Prisse. Paris: Bibliothéque national de France, 2011. S. 86-91. (francouzsky) 
  10. ↑ VAN DEN DUNGEN, Wim. The Egyptian Gentleman The Maxims of Ptahhotep [online]. Antwerp: Lulu.com, 2017. Dostupné online. ISBN 978-1387339877. (anglicky) 
  11. ↑ ROUGÉ, Ammanuel; François Josph Chabas. L’ Inscriptions Du Tombeau D’Ahmées, chef des Nautoners [online]. 1853. Dostupné online. (francouzsky) 
  12. ↑ CHABAS, François. Le plus ancient livre du monde sur Étude Papyus Prisse [online]. Paris: A. Leleux, 1858. S. 10-25. Dostupné online. (francouzsky) 
  13. ↑ GARDINER, Alan. The Instruction Addressed to Kagemni and His Brethren.. Chicago: Egypt Exploration Society, 1946. S. 71-74. Journal of Egyptian Archaeology 32. 
  14. ↑ SIMPSON, William Kelly. The literature of Anicent Egypt [online]. London: Yale Univesity, 2003. S. 149-151. Dostupné online. (anglicky) 
  15. ↑ BUDGE, Wallis. The Book of the King of Egypt Vol.I. [online]. London: Kagan Paul, 1908. S. 29. Dynasties I-XIX. Dostupné online. (anglicky) 
  16. ↑ a b c ŽÁBA, Zbyněk. Les maximes de Pptahote [online]. Praha: Československá akademie věd, 1956. Dostupné online. (francouzsky) 
  17. ↑ Prof. PhDr. Břetislav Vachala, CSc. [online]. Praha: 2020. Dostupné online. 
  18. ↑ a b VACHALA, Břetislav. Naučení vezíra Ptahotepa [online]. Praha: Karlova Univerzita,, 2001. Dostupné online. 
  19. ↑ Egyptien 192. Enseignement de Ptahhotep(450-529) [online]. Paris: BnF Gallica. Dostupné online. (anglicky) 
  20. ↑ HORNUG, Erik. Ancient Egyptian Chronology [online]. Leiden, Boston:Brill: Bril, 2006. S. 491. Dostupné online. ISBN 978-90-04-11385-5. (anglicky) 
  21. ↑ VACHALA, Břetislav. Naučení krále Amenemheta I. synovi [online]. Nový orient 42, No.2, 1987. Dostupné online. 
  22. ↑ MATHIEU, Brnard. L’Enseignement de Ptahhotep [online]. Montpellier: Archéologie des Sociétés méditerranéennes, 2013. Dostupné online. (francouzsky) 

Literatura

editovat
  • Jean-Paul Crosefinite, Actualisation de l'ouvrage de Georg Möller, Hieratische Paläographie - Tome I des origines à la XVIIIe dynastie, [1]
  • Wallis Budge, Egyptian Hieroglyphic Dictionary, vol.I. London 1920, [2]
  • Alan Gardiner, Description of a hieratic papyrus with a mythological story, love-songs, and other miscelleneous texts; The Oxford Univerisity Press, London 1931; [3]

Externí odkazy

editovat
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Papyrus_Prisse&oldid=24090038“