Otevřít hlavní menu

Památník Tomáše Bati

kulturní památka České republiky na území obce Zlín

Památník Tomáše Bati patří k vrcholným dílům zlínského funkcionalismu.

Památník Tomáše Bati
Památník Tomáše Bati.jpg
Základní informace
Sloh funkcionalismus
Architekt František Lýdie Gahura
Výstavba 1933
Přestavba 2016–2019
Materiály beton, ocel, sklo
Poloha
Adresa nám. T. G. Masaryka 2570, Zlín, ČeskoČesko Česko
Ulice Nám. T. G. Masaryka
Souřadnice
Další informace
Rejstříkové číslo památky 29818/7-7101 (PkMISSezObr)
Web https://pamatnikbata.eu/
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie a popis budovyEditovat

Budova od architekta Františka Lýdie Gahury, otevřená v roce 1933, rok po smrti Tomáše Bati, je nejhodnotnější památkou zlínského konstruktivismu a vrcholem fenoménu tzv. baťovské architektury.[1] Na první pohled je idea památníku jednoduchá: prázdný hranol umístěný ve viditelné poloze nad městem, v ose stoupajícího parkového prostoru, tvořený několika moduly zlínského skeletu o rozměrech 6,15 × 6,15 m a opláštěný pouze katedrálním sklem; uvnitř osudný letoun Junkers F 13, ve kterém Tomáš Baťa v roce 1932 zahynul krátce po startu z nedalekých Otrokovic při plánované letecké pracovní cestě do švýcarského Möhlinu.

Památník Tomáše Bati je moderní parafrází staveb vrcholné gotiky. Tvoří je pouze opěrný systém a barevné vitráže, železobetonový skelet a sklo. V prvních deseti letech jej navštívilo 1,5 miliónů osob.

Svému poslání přestal sloužit v listopadu roku 1944, kdy byl při válečném bombardování Zlína silně poškozen skleněný plášť. Kulturní činnost (již pod hlavičkou přejmenovaného Domu umění) se podařilo znovu obnovit v červnu 1948, zahájením přehlídky výtvarného umění XI. Zlínského salónu.

V letech 1954–1955 objekt přestavěl akademický architekt Eduard Staša, aby více než 55 let sloužil současně Filharmonii pracujících a Oblastní galerii výtvarného umění Gottwaldov. Dům umění (původně tedy Památník Tomáše Bati) byl v roce 1985 zapsán do Ústředního seznamu nemovitých kulturních památek ČR.[2][3]

Obnova památníkuEditovat

Při úvahách o obnově Památníku Tomáše Bati se uvažovalo v evropských a celosvětových souvislostech. Závěry odborné konference z října 2006 zněly jednoznačně – navrátit památníku jeho původní podobu a ideovou funkci s tím, že využití má být přizpůsobeno stavbě. T
yto závěry v roce 2011 schválilo Zastupitelstvo města Zlína a v roce 2012–2014 byla na jejich základě vytvořena architektonická studie obnovy. V roce 2013 byl budově navrácen název Památník Tomáše Bati.[4]

Náročná realizace obnovy probíhala v letech 2016–2019, financována Ministerstvem kultury, výnosy z veřejné sbírky a městem Zlín. To se také společně s rodinou Baťů, městem Möhlin a dalšími významnými donátory, které oslovila Nadace Tomáše Bati, finančně podíleli na realizaci hlavního exponátu, monumentální repliky letounu Junkers F 13. Architektonická ikona a vrchol Gahurovy urbanistické tvorby znovu otevřel dveře veřejnosti.[5][6]

GalerieEditovat

ReferenceEditovat

  1. Archiweb - Památník Tomáše Bati. www.archiweb.cz [online]. [cit. 2019-09-19]. Dostupné online. (česky) 
  2. Památník Tomáše Bati, 1933 | OFICIÁLNÍ STRÁNKY MĚSTA ZLÍNA. www.zlin.eu [online]. [cit. 2019-09-19]. Dostupné online. 
  3. památník Tomáše Bati, Dům umění - Památkový Katalog. www.pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2019-09-19]. Dostupné online. 
  4. Archiweb - Obnova Památníku Tomáše Bati ve Zlíně. www.archiweb.cz [online]. [cit. 2019-09-19]. Dostupné online. (česky) 
  5. Památník Tomáše Bati je vrcholem Gahurovy tvorby, říká autor přestavby. iDNES.cz [online]. 2018-10-27 [cit. 2019-09-19]. Dostupné online. 
  6. VEČERKOVÁ, Renáta. Baťa ve Zlíně stále žije. Letadlo dodalo budově další rozměr. zlinsky.denik.cz. 2019-05-28. Dostupné online [cit. 2019-09-19]. (česky)