Otevřít hlavní menu

Pětka nebo velká pětka bylo neformální mimoparlamentní, mimovládní a mimoústavní uskupení složené z šéfů velkých prvorepublikových politických stran. Pětka vznikla roku 1921 jako reakce na politickou krizi první republiky z roku 1920. Její význam spočíval v uklidnění politických neshod v prvních letech státu.

Specifikem tohoto uskupení bylo, že jeho členové, předáci nejsilnějších českých politických stran, většinou odmítali vstoupit osobně do vlády, aby je případný neúspěch v krizovém období politicky nekompromitoval, a raději ovlivňovali chod vlády (i úřednické) ze zákulisí, prostřednictvím nastrčených stoupenců nebo spolustraníků. Pětka na svých schůzkách několik let určovala politiku státu a dohadovala se o personálním složení prvorepublikových vlád a mnoha dalších státních úřadů. Seskupení pětky bylo vyčítáno obcházení demokratického systému a ústavy:


Fakta jsou taková, že Národní shromáždění se neschází, aby volně porokovalo a rozhodlo o záležitostech, nýbrž taková, že záležitosti jsou předem rozhodovány v lůně stran. Nějakou dobu byly rozhodovány dokonce jen pěti lidmi. Sdružení pěti politických stran dodává hotové gramofonové desky, jež jsou pak obehrávány v první i druhé sněmovně.[1]


Jednání první pětky se účastnili vedoucí představitelé:

V roce 1925 po propadu socialistických stran ve volbách utvořilo vládu šest politických stran; pětku doplnila živnostenská strana, tato koalice se ale rozpadla již na jaře 1926. Později byly podle stejného vzoru i další, početnější seskupení předáků koaličních stran označovány např. jako „osmy“.

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. Ferdinand Peroutka: Politická role senátu, Přítomnost. Nezávislý týdeník, č. 2, 24. ledna 1924.

Externí odkazyEditovat