Oxid tellurový

Oxid tellurový
Systematický název	Oxid tellurový
Anglický název	Tellurium trioxide
Německý název	Tellurtrioxid
Sumární vzorec	TeO3
Vzhled	žlutooranžový až hnědožlutý prášek (α); šedé krystalky (β)
Identifikace
Registrační číslo CAS	13451-18-8
PubChem	83481
Vlastnosti
Molární hmotnost	175,60 g/mol
Teplota tání	395 °C (rozklad)
Hustota	5,075 g/cm3 (α, 105 °C); 6,21 g/cm3 (β)
Rozpustnost ve vodě	horká voda (α); málo (β)
Rozpustnost v polárních; rozpouštědlech	zásady (na tellurany)
Měrná magnetická susceptibilita	18,3×10−6 cm3 g−1
Struktura
Krystalová struktura	amorfní (α)
Termodynamické vlastnosti
Standardní slučovací entalpie ΔHf°	−350 kJ/mol
	Není-li uvedeno jinak, jsou použity; jednotky SI a STP (25 °C, 100 kPa). Některá data mohou pocházet z datové položky.

Oxid tellurový je jedním z oxidů telluru, který v něm má oxidační číslo VI.

Příprava

Připravuje se dehydratací kyseliny hexahydrogentellurové:

H₆TeO₆ → TeO₃ + 3 H₂O

Literatura

VOHLÍDAL, Jiří; ŠTULÍK, Karel; JULÁK, Alois. Chemické a analytické tabulky. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 1999. ISBN 80-7169-855-5.

Pahýl

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.