Otevřít hlavní menu

Ota Karen (20. května 1931 v Krásně nad Bečvou20. března 2007 v Praze) byl ekonom, právník, představitel mezinárodního družstevního hnutí, předseda Ústřední rady družstev, později Družstevní asociace ČR.

Ing. Ota Karen, CSc.
Ota Karen Czech Republic.jpg
Narození 20. května 1931
Krásno nad Bečvou
Úmrtí 20. března 2007 (ve věku 75 let)
Praha
Politická strana Komunistická strana Československa
Některá data mohou pocházet z datové položky.

ŽivotEditovat

Po deportaci svého otce do koncentračního tábora (kde později zahynul) byl nucen se s matkou skrývat v horách u partyzánů, do jejichž odboje se již v mladém věku aktivně zapojil. Po skončení války vystudoval Vysokou školu ekonomickou v Praze a absolvoval vědeckou aspiranturu a kandidaturu v oboru hospodářského práva na Právnické fakultě Karlovy university. V šedesátých letech minulého století se stal členem reformního ekonomického týmu tehdejšího místopředsedy vlády prof. Oty Šika a pro svůj aktivní podíl na pražském jaru 1968 byl v roce 1969 vyloučen z KSČ a vyhozen ze zaměstnání. Podařilo se mu najít místo až ve Stavebním bytovém družstvu občanů Prahy 7, kde mu bylo umožněno uplatnit své schopnosti. Stal se později ředitelem a postupně z družstva vytvořil největší bytové družstvo v Československu – SBD Pokrok. Pod jeho vedením družstvo postavilo a dodnes spravuje tisíce bytů, zavádělo progresivní technologie ve stavebnictví, bylo průkopníkem ve využití výpočetní techniky i v mnoha dalších oborech. V družstvu umožnil Ota Karen azyl i dalším protagonistům pražského jara jako byl například signatář Charty 77, pozdější, ministr, místopředseda vlády a předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský, který zde pracoval jako podnikový právník nebo Rudolf Slánský mladší, disident a pozdější velvyslanec v Rusku.

V roce 1990 byl zvolen předsedou Ústřední rady družstev (později Družstevní Asociace ČR). Pod jeho vedením byla uskutečněna transformace českého družstevnictví na moderní nezávislé demokratické hnutí a uskutečnila se celá řada významných ekonomických projektů. Patří mezi ně například založení družstevní pojišťovny Kooperativa (byl dlouholetým předsedou jejího představenstva), družstevní banky Coop banka, přijetí zákona o družstevních záložnách (Kampeličky) a o stavebním spoření. Jako uznávaný představitel reformovaného družstevnictví byl zvolen do exekutivy Mezinárodního družstevního svazu (největší nevládní organizace na světě) a stal se místopředsedou jeho evropského regionu.

Byl rovněž členem rozhodčího soudu Hospodářské a agrární komory ČR a členem „tripartity“, orgánu zástupců vlády, zaměstnavatelů a odborů.

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat