Organigram, nazývaný také organizační schéma, organogram nebo organizační struktura, je diagram, který znázorňuje strukturu organizace a vztahy a relativní postavení jejích částí a pozic/pracovních míst. Tento termín se používá také pro podobné diagramy, například diagramy znázorňující různé prvky oboru znalostí nebo skupiny jazyků.

Příklad funkčního hybridního schématu organizace

Přehled

editovat
 
Organizační schéma společnosti Tabulating Machine Company ve stylu pyramidy, 1917 s řediteli, úředníky a různými systémy[1]
 
Komplexní organizační schéma Společnosti národů, 1930 se sekretariátem, poradními orgány a organizacemi třetích stran[2]

Organizační schéma je diagram, který graficky znázorňuje vztah jednoho pracovníka k druhému nebo dalším pracovníkům společnosti. Používá se také k zobrazení vztahu jednoho oddělení k jinému nebo jiným nebo jedné funkce organizace k jiné nebo jiným. Tento diagram je cenný tím, že umožňuje představit si celou organizaci, a to prostřednictvím obrazu, který ji znázorňuje.[3]

Organizační schéma společnosti obvykle znázorňuje vztahy mezi lidmi v organizaci. Tyto vztahy mohou zahrnovat vztahy mezi manažery a podřízenými pracovníky, mezi řediteli a jednateli, mezi generálním ředitelem a různými odděleními atd. Když se organizační schéma příliš rozroste, může být rozděleno na menší schémata pro jednotlivá oddělení v rámci organizace. Mezi různé typy organizačních schémat patří např:

Pro tvorbu organizačních schémat neexistuje jiná uznávaná forma, než že se hlavní úředník, oddělení nebo funkce uvede na prvním místě nebo v čele listu a ostatní se uvedou pod ním v pořadí podle své hodnosti. Tituly úředníků a někdy i jejich jména jsou uzavřeny v rámečcích nebo kroužcích. Od jednoho rámečku nebo kroužku k druhému se obvykle vedou čáry, které znázorňují vztah jednoho úředníka nebo oddělení k ostatním.[3]

Historie

editovat

Skotsko-americký inženýr Daniel McCallum (1815–1878) se zasloužil o vytvoření prvních organizačních schémat amerických podniků[4] kolem roku 1854.[5][6] Organigramy pro ně nakreslil George Holt Henshaw.[7]

Pojem „organizační schéma“ se začal používat na počátku dvacátého století. V roce 1914 Brinton[8] prohlásil, že „organizační schémata nejsou zdaleka tak rozšířená, jak by měla být. Protože organizační schémata jsou vynikajícím příkladem rozdělení celku na jednotlivé složky, uvádíme zde několik příkladů v naději, že prezentace organizačních schémat ve vhodné formě povede k jejich širšímu používání.“ V těchto letech propagovali používání organizačních schémat průmysloví inženýři.

Ve dvacátých letech 20. století průzkum ukázal, že organizační schémata stále nejsou běžná v běžných obchodních společnostech, ale začínají se prosazovat v administrativních a obchodních podnicích.[9]

Termín „organigram“ vznikl v 60. letech 20. století.[10]

Omezení

editovat

Organizační schémata mají několik omezení:

  • Při ruční aktualizaci mohou organizační schémata velmi rychle zastarat, zejména ve velkých organizacích, které pravidelně mění své zaměstnance.
  • Ukazují pouze „formální vztahy“ a nevypovídají nic o struktuře lidských (sociálních) vztahů, které se vyvíjejí. Často také nezobrazují horizontální vztahy.
  • Poskytují málo informací o přijatém stylu řízení (např. „autokratický“, „demokratický“ nebo přechodný styl).
  • V některých případech může být vhodnější organigraf, zejména pokud chceme ukázat nelineární, nehierarchické vztahy v organizaci.
  • Často nezahrnují zákazníky.

I když jsou považovány za synonyma, přesto existují určité rozdíly mezi termínem organigram a organogram. Důvodem může být řešení omezení. Organogram je pružnější a přizpůsobivější změnám v organizaci, například novým produktům, službám nebo partnerstvím. Organizační schéma (organigram) je rigidnější a stabilnější a nemusí odrážet současnou realitu organizace.

Příklady

editovat
 
Jednoduchá schémata pro potřeby armády

Příklad vpravo ukazuje jednoduché hierarchické organizační schéma.

Příkladem „liniového vztahu“ (neboli řetězce velení ve vojenských vztazích) v této tabulce je vztah mezi generálem a dvěma plukovníky – plukovníci jsou přímo odpovědní generálovi.

Příkladem „bočního vztahu“ v tomto schématu by byl vztah mezi „kapitánem A“ a „kapitánem B“, kteří oba pracují na úrovni a oba jsou podřízeni „plukovníkovi B“.

K označení různých rolí lze použít různé tvary, jako jsou obdélníky, čtverce, trojúhelníky, kruhy. Barvu lze použít jak pro ohraničení tvarů, tak pro spojovací čáry, které označují rozdíly v pravomocích a odpovědnosti, případně formální, poradní a neformální vazby mezi lidmi. Oddělení nebo pozice, které teprve vzniknou nebo jsou v současné době neobsazené, mohou být zobrazeny jako tvar s tečkovaným obrysem. Důležitost pozice může být znázorněna jak změnou velikosti tvaru, tak jeho vertikálním umístěním na grafu.

Reference

editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Organizational chart na anglické Wikipedii.

  1. Crowther, Samuel (undated). John H. Paterson – The Romance of Business, Geoffrey Bliss
  2. GRANDJEAN, Martin. Analisi e visualizzazioni delle reti in storia. L'esempio della cooperazione intellettuale della Società delle Nazioni. Memoria e Ricerca. 2017, s. 371–393. Dostupné online. DOI 10.14647/87204.  See also: French version (PDF) and English summary.
  3. a b HASKELL, Allan Cecil; BREAZNELL, Joseph G. Graphic charts in business: how to make and use them. [s.l.]: [s.n.], 1922. Dostupné online. S. 78. (angličtina) 
  4. CHANDLER JR., Alfred D. Strategy and Structure: Chapters in the History of the American Industrial Enterprise. Cambridge, MA: MIT Press, 1962. (angličtina) 
  5. KALISKI, Burton S. Encyclopedia of business and finance. [s.l.]: [s.n.], 2001. S. 669. (angličtina) 
  6. Dlouhá léta se věřilo, že se žádná kopie této tabulky nedochovala, viz např.: POLLARD, Sidney; TEDLOW, Richard S. Economic History. [s.l.]: [s.n.], 2002. S. 18. (angličtina) 
  7. ROSENTHAL, Caitlin. Big data in the age of the telegraph. In: McKinsey Quarterly (2013-03). [s.l.]: [s.n.], 2012. Dostupné online. (angličtina) Archivováno 9. 5. 2015 na Wayback Machine.
  8. BRINTON, Willard Cope. Graphic methods for presenting facts. [s.l.]: The Engineering magazine company, 1914. Dostupné online. (angličtina) 
  9. Organization charts. [s.l.]: Alexander Hamilton Institute, 1923. Dostupné online. S. 6. (angličtina) 
  10. STEVENSON, Angus. Oxford Dictionary of English. [s.l.]: [s.n.], 2010. S. 1252. (angličtina) 

Související články

editovat

Externí odkazy

editovat