Otevřít hlavní menu

Oportunismus (z lat. opportunus, příznivý, popř. anglického opportunity, příležitost) je způsob jednání a rozhodování, které se neřídí vlastními zásadami, nýbrž se přizpůsobuje vnějším okolnostem, příležitostem a výhodám z toho kterého rozhodnutí. Protikladem je doktrinářství, dogmatismus.

Obsah

Původ slovaEditovat

Latinské slovo opportunus původně užívali námořníci pro příznivý vítr, který je zanese do přístavu (portus, přístav). Oportunní později znamenalo příhodný, vhodný za daných okolností. Slovo oportunismus vzniklo v rámci politické agitace koncem 19. století, zejména ve sporech o socialismus.[1] Do současnosti se jeho význam rozšířil i mimo politiku do jiných oblastí lidského působení (práce a kariéra, podnikání, …) jako zaslepené dychtění po lepším místu ve společnosti pouze prostřednictvím příležitosti nehledě na ostatní zásady.

Oportunismus v politiceEditovat

Ve sporech mezi revolučními a reformními socialisty od konce 19. století se slovo oportunismus začalo užívat jako pejorativní označení (nadávka) pro politiku sociální demokracie a reformních socialistů, kteří chtěli postavení dělníků zlepšovat postupnými kroky v rámci demokratického uspořádání společnosti, a nikoli celkovou revolucí.[2]

Pozdější komunistická propaganda rozlišovala tzv. pravicový oportunismus, který hájil systém několika politických stran – politický pluralismus – zejména v politice sociální demokracie, a levicový oportunismus, kterým označovala politiku jiných komunistických států než spojenců Sovětského svazu, například ČLR či Albánie, jež sovětský komunismus kritizovaly.[zdroj?]

S dalším rozvojem politické agitace se význam slova oportunismus rozšířil, takže může znamenat politiku, která se neřídí pevnými zásadami, mění se podle potřeby a okolností a využívá okamžitých nálad a příležitostí. Oportunista se ve svém rozhodování řídí především průzkumy veřejného mínění, přizpůsobuje se náladám veřejnosti a sleduje okamžitý úspěch bez ohledu na dlouhodobé důsledky. Přidává se na stranu těch, kdo mají úspěch, a nedbá na to, co voličům sliboval dříve.[zdroj?]

OdkazyEditovat

Související článkyEditovat

LiteraturaEditovat

  • Ottův slovník naučný nové doby, heslo Oportunismus, Sv. 8, str. 764
  • M. Petrusek (vyd.), Velký sociologický slovník I. Praha: Karolinum 1996. Heslo Oportunismus, str. 720

ReferenceEditovat

  1. Petit Robert, Paris 1970, heslo opportunisme.
  2. LENIN, Vladimir Iljič. Stát a revoluce [online]. 1917 [cit. 2010-03-15]. Kapitola ZVULGARISOVÁNĺ MARXISMU OPORTUNISTY. Dostupné online. (česky)