Otevřít hlavní menu

Okres Gagra je nižší územně-správní celek Abcházie uznávaný jak abchazskou separatistickou vládou, tak centrální gruzínskou vládou v Tbilisi. V dřívějších dobách se území nazývalo Sadzen nebo Malá Abcházie. Okres tvoří nejzápadnější část Abcházie, potažmo celé Gruzie a sousedí s Krasnodarským krajem Ruska, přičemž hranici tvoří řeka Psou. Okresním městem je Gagra. Na východní straně sousedí s okresem Gudauta a hranici tvoří řeka Bzyb.

Okres Gagra
Гагра араион
Гагрский район
გაგრის რაიონი
Ritsa1.jpg
Geografie
Abkhazia Gagra map.svg
Hlavní město Gagra
Souřadnice
Rozloha 772 km²
Obyvatelstvo
Počet obyvatel 40 217 (2011)
Hustota zalidnění 52 obyv./km²
Správa regionu
Nadřazený celek Abcházie Abcházie
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

V celém okrese žije dle údajů ze sčítání lidu z roku 2011 celkem 40 0217 obyvatel, nicméně před vypuknutím Gruzínsko-abchazského konfliktu v roce 1989 měla oblast 77 079 obyvatel a byla charakteristická multietnickou skladbou obyvatelstva. V okrese dosud žije značné množství obyvatel arménské národnosti, avšak Abchazové je v posledních letech dle aktuálního sčítání lidu z roku 2011 těsně přečíslili.[1]

Převážná většina území je tvořena horským, zalesněným terénem a většina obyvatel je soustředěna do nížiny v malých městečkách na pobřeží Černého moře. Mezi hřebeny se nachází jezero Rica a nedaleko od Rici západním směrem malé ledovcové jezírko Patara.

Seznam představitelů okresu GagraEditovat

V čele okresní rady stáli:

Pořadí Jméno Od Do
1. Ruslan Jazyčba před 1997 po 1997
2. Grigorij Enik před 2000 prosinec 2002
3. Valerij Bganba prosinec 2002 25. května 2006
4. Astamur Kecba 25. května 2006 29. května 2011
5. Teimuraz Kapba (úřadující) 6. září 2011 15. listopadu 2011
6. Grigorij Enik 15. listopadu 2011 22. října 2014
7. Beslan Barcic 22. října 2014 16. května 2016
8. Zaur Bganba 16. května 2016 dosud

DemografieEditovat

Dle posledního sčítání lidu z roku 2011 byla skladba obyvatelstva v okrese následující:[1] Uvedené národnosti jsou uvedeny dle počtu sestupně.

Seznam měst a obcíEditovat

MěstaEditovat

Sídla městského typuEditovat

  • Bzybta (části obce: Adžyrjara, Akvara, Arasadzych, Atydzta, Bzyb, Dzychča)
  • Candrypš

Obecní centraEditovat

  • Alahadzy
  • Amzara (části obce: Asabulej, Lapstarcha)
  • Bagrypsta (části obce: Anychansta, Arasachu, Čigrypš)
  • Gjačrypš (části obce: Psou, Pšouchva)
  • Ldzaa (části obce: Acidžkva, Rapica)
  • Mahadyr (části obce: Azdrypš, Chsyrchu, Kacyrcha, Mpadrypsta, Pšašcha)
  • Mikelrypš (části obce: Bagrypš, Benčachu, Chyšharypš, Lakyrcha, Pchysta)
  • Psachara (části obce: Adzapš, Achychšara, Ačipsta, Cangvara, Gagrapsta)
  • Hašupsy (části obce: Achuraskva, Arasadzcha)
  • Chyšcha (části obce: Agkva, Amgvašchuca, Ačmarda, Čigurcha)

ReferenceEditovat

  1. a b Sčítání lidu v Abcházii: ГАГРСКИЙ РАЙОН (2011 г.)