Ohnivý anděl (opera)

opera

Ohnivý anděl (rusky Огненный ангел, francouzsky L'Ange de feu), Op. 37 je opera Sergeje Prokofjeva z roku 1927. Libreto napsal skladatel na námět historického románu Valerije Brjusova, jehož děj se odehrává v Německu v 16. století. Opera vznikala v letech 1919-1927. Uvedena byla ale až po autorově smrti, nejprve koncertně v roce 1954 v Paříži, scénicky pak v roce 1955 v Benátkách v divadle Teatro La Fenice.

Ohnivý anděl
Огненный ангел
Základní informace
SkladatelSergej Prokofjev
LibretistaSergej Prokofjev
Počet dějství5 (7 obrazů)
Originální jazykru
Literární předlohaValerij Brjusov: Ohnivý anděl
Datum vzniku1919-1927
Premiéra25. listopadu 1954

Théâtre des Champs-Élysées
(koncertní provedení)
14. září 1955
Teatro La Fenice, Benátky

(scénické provedení)
Česká premiéra20. dubna 1963
Státní divadlo Brno
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Osoby editovat

Hospodská mezzosoprán
Ruprecht bas
Renata soprán
Sloužící baryton
Věštkyně mezzosoprán
Jakov Glok tenor
Agrippa z Nettesheimu tenor
Matvej baryton
Mefistofel tenor
Faust bas
Krčmář baryton
Abatyše mezzosoprán
Inkvizitor bas
První jeptiška soprán
Druhá jeptiška soprán

Obsah opery editovat

První dějství editovat

První obraz editovat

Rytíř Ruprecht se ubytuje v hostinci. Přes zeď slyší naříkání a zoufalé výkřiky. Pronikne do sousední místnosti a zde najde dívku v zoufalém stavu. Když se dívka uklidní, prozradí rytíři své jméno: Renata a vypráví mu svůj příběh: Od osmi let ji pronásleduje vidina ohnivého anděla Madiela. Když dospěla, slíbil jí Madiel, že se k ní jednou vrátí v lidské podobě. Renata se domnívá, že se tak stalo v podobě knížete Jindřicha, který ji ale záhy opustil. Přicházejí Hostinská a Hostinský a vysvětlují Ruprechtovi, že Renata je blázen posedlý ďáblem. Ruprecht ale Renatě uvěří a rozhodne se jí pomoci. Objevuje se ale věštkyně a oběma prorokuje krvavou budoucnost.

Druhé dějství editovat

Druhý obraz editovat

Ruprecht a Renata přijíždějí do Kolína nad Rýnem. Pátrají zde po Jindřichovi. Renata se snaží proniknout do kouzel černé magie, aby se jí to podařilo.

Třetíý obraz editovat

Ruprecht se setkává s Agrippou z Nettesheimu a ptá se jej na možnosti magie. Ten mu vysvětluje, že kouzla předčí moudrost a vědění člověka.

Třetí dějství editovat

Čtvrtý obraz editovat

Renata nalézá Jindřichův dům a posílá Ruprechta, aby Jindřicha zabil. Když Ruprecht vkročí do Jindřichova domu, zmocní se Renaty opět představa, že Jindřich je vlastně vtělením anděla Madiela, a že souboji musí zabránit.

Pátý obraz editovat

Renata nalézá na břehu Rýna Ruprechta, zraněného v souboji s Jindřichem. Uvědomuje si svou vinu a projevuje Ruprechtovi svou náklonnost.

Čtvrté dějství editovat

Šestý obraz editovat

Ruprecht se uzdravuje a vyznává Renatě lásku. Ta jej ale odmítá a odchází do kláštera. Objevují se Mefistofeles spolu s doktorem Faustem a přemlouvají Ruprechta, aby se stal jejich společníkem.

Páté dějství editovat

Sedmý obraz editovat

Renata vstoupila do kláštera. Stále ji ale pronásleduje vidina ohnivého anděla. Tato představa se navíc šíří i na další jeptišky. Matka představená proto povolává Inkvizitora, který se pokouší z Renaty vymítat ďábla. Když se mu to nepodaříl, posílá Renatu na hranici.[1]

Uvedení editovat

  • 1963 Státní divadlo Brno, překlad: Eva Bezděková, dirigent: František Jílek, režie: Miloš Wasserbauer, premiéra: 20. dubna 1963.[2] Při představení byla ale na zásah komunistické cenzury vynechána faustovská scéna.JIROUŠEK, Martin. S Jiřím Nekvasilem o operní události sezóny, chystané inscenaci Ohnivý anděl [online]. ostravan.cz, 2015-02-15 [cit. 2018-08-06]. Dostupné online.  Toto představení bylo pohostinsky uvedeno také v Praze na scéně Smetanova divadla dne 2. června 1963 v rámci festivalu Pražské jaro 1963.[3]
  • 1981 - Smetanovo divadlo v Praze, dirigoval Josef Chaloupka, premiéra 21. května 1981, celkem 12 uvedení.[3]
  • 2015 - Der feurige Engel, Deutsche Oper am Rhein, Düsseldorf,[4][5]
  • 2015 - Národní divadlo moravskoslezské, dirigent: Robert Jindra, režie: Jiří Nekvasil, scéna: Petr Matásek, premiéra 26. února 1915.[6]
  • 2018 - Festival v Aix-en-Provence (plný název Festival international d’art lyrique et l'Académie européenne de musique d’Aix-en-Provence, zkráceně Festival d’Aix-en-Provence), dirigent: Kazushi Ono, režie: Mariusz Treliński, scéna: Boris Kudlička, kostýmy: Kaspar Glarner, zpěváci: Renata: Aušrinė Stundytė, Ruprecht: Scott Hendricks: Věštkyně, Matka představená: Agnieszka Rehlis, Mefistofel, Agrippa z Nettesheimum: Andreï Popov, Faust, Inkvizitor, Hrabě Heinrich: Krzysztof Bączyk, Jakob Gloc, lékař: Pavlo Tolstoy, Matthieu Wissmann, Hospodský, Sluha: Łukasz Goliński, Hostinská: Bernadetta Grabias, První jeptiška: Bożena Bujnicka, Druhá jeptiška: Maria Stasiak, orchestr: Orchestre de Paris, sbor Varšavské opery .[7][8]

Odkazy editovat

Reference editovat

  1. BROŽOVSKÁ, Jarmila. Огненный ангел - Ohnivý anděl. In: HOSTOMSKÁ, Anna a kol. Opera – Průvodce operní tvorbou. Praha: NS Svoboda, 2018. ISBN 978-80-205-0637-5. S. 1225–1227.
  2. Ohnivý anděl [online]. Národní divadlo Brno [cit. 2018-08-06]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-08-07. 
  3. a b Ohnivý anděl v databázi Archivu Národního divadla
  4. Der feurige Engel. operamrhein.de [online]. Deutsche Oper am Rhein [cit. 2019-03-29]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-03-29. (německy) 
  5. OBIERA, Pedro. Jubel an Rheinoper für „Der feurige Engel“. www.derwesten.de [online]. Der Westen, 2015-06-14 [cit. 2019-03-29]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-03-29. (německy) 
  6. Ohnivý anděl [online]. Národní divadlo moravskoslezské, 2015-02-26 [cit. 2018-08-06]. Dostupné online. 
  7. Ohnivý anděl [online]. Francouzský institut v Praze [cit. 2018-08-06]. Dostupné online. (česky a francouzsky) 
  8. L'Ange de feu [online]. Festival d’Aix [cit. 2018-08-06]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-08-07. (francouzsky) 

Literatura editovat

Externí odkazy editovat