OK-GLI
OK-GLI (v programu Buran označen BTS-02) je testovací raketoplán programu Buran. Byl postaven v roce 1984 a využit pro 25 zkušebních letů v letech 1985 až 1988. Nyní se nachází v Technikmuseum Speyer v Německu.
Konstrukce
editovatVývoj raketoplánu Buran začal v pozdních sedmdesátých letech jako odpověď americký program Space Shuttle. Konstrukční práce na orbiteru začaly v roce 1980 a v roce 1984 vyjel první testovací Buran v měřítku 1:1 z hangáru. První suborbitální testovací let modelu proběhl již v červenci 1983. Postupně bylo vyrobeno dalších pět testovacích modelů.
OK-GLI je zkušební model vyrobený v roce 1984. Byl vybaven čtyřmi proudovými motory AL-31 připevněnými na záď (přičemž palivové nádrže pro motory zabíraly čtvrtinu nákladového prostoru). Tento Buran mohl vzlétnout vlastní silou k letovým zkouškám na rozdíl od amerického testovacího modelu Enterprise.
Proudové motory byly využity ke vzletu z normální vodorovné dráhy a po dosažení určité výšky byl tah snížen a OK-GLI klouzal zpět na zem. To poskytlo cenné informace o letových vlastnostech Buranu.
Po vyřazení
editovatLetecká základna Žukovskij
editovatPo zrušení programu byl OK-GLI uložen v Letecko-výzkumném institutu M. M. Gromova poblíž Moskvy, kde byl vystaven během výstavy MAKS air show.
Sydney
editovatV roce 2000 byl Buran prodán australské společnosti Buran Space Corporation, kterou vlastní australský astronaut Paul Scully-Power. Byl rozebrán a přes Göteborg převezen lodí do Sydney.[1] Zde byl několik let k vidění jako turistická atrakce v Darling Harbour.[2][3]
OK-GLI byl vystaven během letních olympijských her v Sydney. Návštěvníci mohli chodit kolem i uvnitř raketoplánu (chodník byl postaven podél nákladového prostoru). Následně majitelé skončili v konkurzu a stroj byl rok uložen na oploceném parkovišti, chráněn jen obyčejnou plachtou.[4]
OK-GLI byl pak nabízen k prodeji v radiové aukci v Los Angeles' News 980 KFWB-AM s vyvolávací cenou 6 milionů dolarů,[5] avšak nedorazila žádná skutečná nabídka.[6]
Technikmuseum Speyer
editovatDne 4. března 2008 OK-GLI začal svou cestu po moři do Technikmuseum Speyer, kde byl zrekonstruován a slouží jako průchozí exponát výstavy.[7]
Zkušební lety
editovatOK-GLI provedl 9 pojezdových zkoušek a 25 testovacích letů.[8] Všechny testy a lety byly provedeny na Bajkonuru.
Datum | Popis | Maximální rychlost | Maximální výška | Délka testu | Posádka/poznámky[9] |
---|---|---|---|---|---|
29. prosince 1984 | Pojezdová zkouška 1 | 45 km/h | 5 minut | Rimantas Stankjavičjus, Igor Volk | |
2. srpna 1985 | Pojezdová zkouška 2 | 200 km/h | 14 minut | Rimantas Stankjavičjus, Igor Volk | |
5. října 1985 | Pojezdová zkouška 3 | 270 km/h | 12 minut | Rimantas Stankjavičjus, Igor Volk | |
15. října 1985 | Pojezdová zkouška 4 | 300 km/h | Rimantas Stankjavičjus, Igor Volk | ||
10. listopadu 1985 | Let 1 | 480 km/h | 1500 m | 12 minut | Rimantas Stankjavičjus, Igor Volk |
15. listopadu 1985 | Pojezdová zkouška 5 | 170 km/h | 12 minut | Rimantas Stankjavičjus, Igor Volk | |
3. ledna 1986 | Let 2 | 520 km/h | 3000 m | 36 minut | Rimantas Stankjavičjus, Igor Volk |
26. dubna 1986 | Pojezdová zkouška 6 | 14 minut | Anatolij Levčenko, Alexandr Ščukin | ||
27. května 1986 | Let 3 | 540 km/h | 4000 m | 23 minut | Rimantas Stankjavičjus, Igor Volk |
11. června 1986 | Let 4 | 530 km/h | 4000 m | 22 minut | Rimantas Stankjavičjus, Igor Volk |
20. června 1986 | Let 5 | 600 km/h | 4500 m | 25 minut | Anatolij Levčenko, Alexandr Ščukin |
28. června 1986 | Let 6 | 650 km/h | 5000 m | 23 minut | Anatolij Levčenko, Alexandr Ščukin |
10. prosince 1986 | Let 7 | 700 km/h | 4000 m | 24 minut | Rimantas Stankjavičjus, Igor Volk, první automatické přistání |
23. prosince 1986 | Let 8 | 750 km/h | 6000 m | 17 minut | Rimantas Stankjavičjus, Igor Volk |
29. prosince 1986 | Let 9 | 17 minut | Anatolij Levčenko, Alexandr Ščukin | ||
16. února 1987 | Let 10 | 28 minut | Rimantas Stankjavičjus, Igor Volk | ||
25. února 1987 | Let 11 | 19 minut | Rimantas Stankjavičjus, Igor Volk | ||
29. března 1987 | Pojezdová zkouška 7 | 2 minuty | Anatolij Levčenko, Alexandr Ščukin | ||
30. března 1987 | Pojezdová zkouška 8 | 25 minut | Anatolij Levčenko, Alexandr Ščukin | ||
21. května 1987 | Let 12 | 20 minut | Anatolij Levčenko, Alexandr Ščukin | ||
25. června 1987 | Let 13 | 19 minut | Rimantas Stankjavičjus, Igor Volk | ||
5. října 1987 | Let 14 | 21 minut | Alexandr Ščukin, Igor Volk, automatické přistání | ||
15. října 1987 | Let 15 | 19 minut | Ivan Bačurin, Alexej Borodaj | ||
16. ledna 1988 | Let 16 | Rimantas Stankjavičjus, Igor Volk | |||
24. ledna 1988 | Let 17 | Ivan Bačurin, Alexej Borodaj | |||
23. února 1988 | Let 18 | 22 minut | Rimantas Stankjavičjus, Igor Volk | ||
4. března 1988 | Let 19 | 32 minut | Rimantas Stankjavičjus, Igor Volk | ||
12. března 1988 | Let 20 | Ivan Bačurin, Alexej Borodaj | |||
23. března 1988 | Let 21 | Ivan Bačurin, Alexej Borodaj | |||
28. března 1988 | Let 22 | Ivan Bačurin, Alexej Borodaj | |||
2. dubna 1988 | Let 23 | 20 minut | Rimantas Stankjavičjus, Igor Volk | ||
8. dubna 1988 | Let 24 | Rimantas Stankjavičjus, Igor Volk | |||
15. dubna 1988 | Let 25 | 19 minut | Rimantas Stankjavičjus, Igor Volk | ||
29. prosince 1989 | Pojezdová zkouška 9 | Rimantas Stankjavičjus, Viktor Zabolockij |
Odkazy
editovatReference
editovatV tomto článku byl použit překlad textu z článku OK-GLI na anglické Wikipedii.
- ↑ Transporting the Russian Space shuttle Buran [online]. ProCargo [cit. 2006-07-02]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2006-02-10.
- ↑ Buran Analogue/002 in Sydney [online]. [cit. 2006-07-02]. Dostupné online.
- ↑ PEARLMAN, Robert Z. Russian shuttle lands down under. collectSPACE. 10 February 2000. Dostupné online [cit. 2 July 2006].
- ↑ Analog Buran Test Vehicle [online]. [cit. 2009-06-15]. Dostupné online.
- ↑ BANKE, Jim. Russian Shuttle Buran, Slightly Used, Goes Up for Auction Today. Space.com. 9 May 2002. Dostupné v archivu pořízeném dne 15 November 2006.
- ↑ BANKE, Jim. Auction Fails to Sell Buran, Russian Shuttle Remains Available. Space.com. 23 May 2002. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 29 August 2008.
- ↑ Touchdown at Technical Museum: Russian Space Shuttle Navigates Rhine River. Der Spiegel. 7 April 2008. Dostupné online [cit. 7 April 2008].
- ↑ Buran Energia Timeline History [online]. Krzys Kotwicki [cit. 2006-08-04]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2006-10-31.
- ↑ Buran Analogue Chronology [online]. Encyclopedia Astronautica [cit. 2006-08-05]. Dostupné online.
Externí odkazy
editovat- Obrázky, zvuky či videa k tématu OK-GLI na Wikimedia Commons