Wikipedie

Novoměstské náměstí v Toruni

Tento článek potřebuje důkladnou jazykovou korekturu.
Můžete Wikipedii pomoci tím, že ho vhodně vylepšíte. Inspiraci k vylepšení můžete hledat v radách na stránce Pravopisné rady, případně na diskusní stránce článku.
Tento článek potřebuje úpravy.
Můžete Wikipedii pomoci tím, že ho vylepšíte. Jak by měly články vypadat, popisují stránky Vzhled a styl, Encyklopedický styl a Odkazy.

Novoměstské náměstí je náměstí v polském městě Toruni v Kujavsko-pomořském vojvodství. Náměstí leží v centru Nového Města (nejmladší části městské čtvrti Stare Miasto), založeného v roce 1264.

Novoměstské náměstí v Toruni
Umístění
StátPolskoPolsko Polsko
MěstoToruň
Poloha53°0′43,45″ s. š., 18°36′40,43″ v. d.
Map
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Výhled ze západu

Umístění editovat

Novoměstské náměstí se nachází ve východní části historického jádra Toruně (Zespół staromiejski Torunia, tedy komplex starého města Toruň, památka UNESCO).

Popis editovat

Jedná se o čtvercové náměstí o rozměrech kolem 95 × 95 m, s průčelími dlouhými asi 70 m a s boky šikmými k hlavním světovým stranám. Z každého nároží vybíhají dvě kolmé ulice, které jsou prodloužením průčelí: z východního nároží - ulice Szpitalna a ulice sv. Jakuba, z jižního nároží - ulice Browarna a ulice Ślusarska, ze západního nároží - ulice Królowej Jadwigi a ulice Prosta a ze severního nároží - ulice Sukiennicza a ulice sv. Kateřiny. Ve východním rohu se nachází kostel svatého Jakuba.

Významní budovy a objekty editovat

Od počátku 14. století stála uprostřed náměstí Nová radnice, v níž se nacházela zasedací místnost městské rady, soudní lavice, místnosti kanceláře a podkomořího, plátenické sály, chlebové krámy a ve sklepení (jediné dochované prostory gotické radnice) pivnice a vězení. Po sloučení Starého Města s Novým Městem v roce 1454 se budova stala pomocným sídlem městského úřadu a časem byla využívána jako skladiště. Od roku 1668, poté, co evangelická novoměstská obec přišla o kostel svatého Jakuba a nutnou úpravu (včetně odstranění stropu mezi přízemím a prvním patrem), sloužil jako luteránský kostel zasvěcený Nejsvětější Trojici. Gotickou radnici, přestavěnou na kostel, se podařilo zachovat až do počátku 19. století. Vzhledem ke špatnému technickému stavu budovy bylo rozhodnuto postavit na jejím místě novou budovu kostela Nejsvětější Trojice. Původní návrh kostela počítal s využitím stávajících obvodových zdí a zadního průčelí, kterému chyběl pouze stupňovitý štít; přední průčelí mělo být zcela zbouráno. Novorománská stavba podle projektu Karla Friedricha Schinkela byla dokončena v roce 1824. Až do roku 1918 sloužil evangelickým věřícím, v letech 1927-1939 jej pak využívala toruňská farnost jako pravoslavný kostel. Dnes v něm sídlí nadace Tumult Foundation.[1][2]

Novoměstské náměstí bylo obklopeno činžovními domy nejbohatších obyvatel Nového Města. Vzhledem k méně obchodnickému a řemeslnickému charakteru Nového Města byly tyto domy poněkud skromnější než jejich protějšky ve Starém Městě. Na místě dnešního činžovního domu čp. 10 se kromě nájemních domů nacházely nejméně od 14. století také masné krámy. Zabíraly pozemek široký asi 4,6 m, který sahal po celé délce bloku až k ulici Wielkie Garbary. V novověku fungovaly na trhu dva z více než dvaceti hostinců: hostinec Modrý Fartuchem a hostinec U zedníků. V 16. století byl navíc na místě dnešního činžovního domu č. 25 založen Novoměstský Dom Weselny (svatební dům). V důsledku mnoha požárů v Novém Městě v letech 1413 až 1455, zničení během křižáckých válek v 15. století a později během švédských a napoleonských válek se ze středověku dochovalo poměrně málo staveb. Dnes dochovaná podoba domů je z větší části výsledkem pozdějších úprav z novověku a 19. století.[3]

Všechna průčelí Novoměstského náměstí a fasády rohových domů jsou zapsané od roku 1961 v registru nemovitých památek pod číslem A / 1371.[4]

Průčelí editovat

Průčelí Novoměstského náměstí:

  •  
    Východní
  •  
    jižní
  •  
    Západ
  •  
    půlnoc

Důležitější činžovní domy editovat

Jižní průčelí editovat

Objekt Datum výstavby Architektonický styl Poznámky Obrázek
Novoměstské náměstí 1, ulice sv. Jakuba 21 1911,

1912

Klasicismus Štukové dekorace fasády  
Novoměstské náměstí 2 Před 1905, 1907 Secese Secesní štuk byl odstraněn v 60. letech 20. století – stejně jako v případě činžovního domu č. 1. Od rekonstrukce v roce 1907 do vypuknutí války v roce 1939 sídlil zde hotel Europa.  
Novoměstské náměstí 3 15. století, 2.polovina 17. století, 1865 Klasicismus Činžovní dům od 18. století do druhé světové války patřil k vážené toruňské rodině Körnerů. V letech 1847–1859 žil v něm německý spisovatel, satirista a etnograf Bogumil Goltz.  
Novoměstské náměstí 4 18. století Klasicismus V přízemí činžovního domu se nacházel jeden ze dvou obchodů společnosti Herrmann Thomass, který provozoval druhou největší továrnu perníků v Toruni.  
Novoměstské náměstí 5 16. století přestavba, 17. /18. století, 1891 Baroko Až do roku 1921 zde bydlel významný historik a archivář Artur Semrau, kurátor Městského muzea v radnici, a v letech 1919-1921 první konzervátor památníků v Toruni. Byl také redaktorem vědeckého časopisu Mitteilungen des Coppernicus-Vereins pro Wissenschaft und Kunst zu Thorn, publikovaného v letech 1878-1939.  
Novoměstské náměstí 6 15. století, přestavba na začátku 19. století Gotika, klasicismus V současné době fara kostela sv. Jakuba – farní kostel Nového Města.  
Novoměstské náměstí 7 15. století, 1624, 1830 Gotika Od začátku 20. století sídlila zde přes 30 let Novoměstská Hospoda  

Západní průčelí editovat

Objekt Datum výstavby Architektonický styl Poznámky Obrázek
Hospoda U  Modré Zástěry

Novoměstské náměstí 8

15. století, důkladná rekonstrukce v 1.polovině 18. století, Baroko Podle tradice, dům byl postaven v roce 1489. Několik set let zůstal ve vlastnictví rodiny Szalitů. Podle tradice dům navštěvovali mj. Polští králové nebo samotný Napoleon. Více v samostatném článku.  
Novoměstské náměstí 9 První polovina 19. století klasicismus
Novoměstské náměstí 10 První polovina 19. století klasicismus Bydlel zde Ignacy Danielewski (1829-1907), významný vydavatel, spisovatel a novinář, redaktor, mimo jiné Toruňských Novin.[5]  
Novoměstské náměstí 11 80. leta 19. století klasicismus  
Novoměstské náměstí 12 1847 klasicismus  
Lekárna U Zlatého Lva v Toruni

Novoměstské náměstí 13

15. století,

1624, 1830

Gotika, klasicismus Více v samostatném článku.  

Severní průčelí editovat

Objekt Datum výstavby Architektonický styl Poznámky Obrázek
Hospoda Zednického Bratrství v Toruni

Novoměstské náměstí 17

15. století, přestavba 18. století Baroko Sídlí zde regionální kulturní instituce – Galerie a Umělecké středisko pro děti. Vice v samostatném článku.  

Východní průčelí editovat

Objekt Datum výstavby Architektonický styl Poznámky Obrázek
Novoměstské náměstí 22 19. století klasicismus V roce 1939, ředitelství štábu Pomořanské armády. Od roku 1936 generál Wladysław Bortnowski (1891-1966), později velitel „Pomořanské“ armády během zářijové kampaně. V červnu 1938 zde se stavil maršál Edward Rydz-Śmigły, který přijel na vlastenecké obřady.[6]
Novoměstské náměstí 23 16. století, přestavba v 19. století Renesance Bývalý dům farnosti sv. Jiřího. Během nedávných restaurátorských prací získala celá fasáda renesanční výzdobu, nahoře byla objevena kartuše s datem zachování provedeným v roce 1887 a nápis, který říká o vlastnictví farnosti. Má charakteristický ozdobný štít, korunovaný pomořským gryfem.  
Novoměstské náměstí 25 15. století, přestavba v 19. století klasicismus  
Novoměstské náměstí 26 19. století klasicismus Postavený na starších zdech, ve dvou patrech.  
Novoměstské náměstí 27 1724, druha polovina 19. století klasicismus Je to rohový dům. Další adresa je ulice Szpitalna 10  

Galerie editovat

Odkazy editovat

Reference editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Rynek Nowomiejski w Toruniu na polské Wikipedii.

  1. ↑ Toruń nieistniejący-Ratusz Nowomiejski (pol.) 2013-08-30
  2. ↑ Historia budynku na stornie Fundacji Tumult (pol.) 2013-08-30
  3. ↑ Joanna Szot, Pierzeje Rynku Nowomiejskiego w Toruniu – historia przekształceń, "Rocznik Toruński", 2007, t. 34, s. 7-40.
  4. ↑ Zabytki nieruchome wpisane do rejestru zabytków Toruń – Miasto [1] Archivováno 3. 6. 2020 na Wayback Machine. (pol.) 2013-08-31]
  5. ↑ Kamienica Rynek Nowomiejski 10 (pol.) 2012-04-21
  6. ↑ Toruń – e-przewodnik – Rynek Nowomiejski (pol.)

Literatura editovat

  • Joanna Szot, Pierzeje Rynku Nowomiejskiego w Toruniu – historia przekształceń [w:] "Rocznik Toruński" 2007 r., t. 34, s. 7–40

Externí odkazy editovat

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Novoměstské_náměstí_v_Toruni&oldid=23117937“