Novohradská župa (Československo)

župa v Československu v letech 1918–1922

Novohradská župa (slovensky Novohradská župa) byla jedna ze žup, jednotek územní správy na Slovensku v rámci prvorepublikového Československa. Byla vytvořena při vzniku Československa vydělením z uherské Novohradské župy. Existovala v letech 1918–1922, měla rozlohu 1 766 km² a jejím správním centrem byl Lučenec.

Novohradská župa
Území
Sídlo župyLučenec
ZeměSlovensko
StátČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Zeměpisné souřadnice
Vznik30. října 1918
Zánik1. ledna 1923[1]
Základní informace
Rozloha1 766 km²[2]
Počet obyvatel95 941 (1919)[2]
Hustota zalidnění54,3 obyv./km²
Počet okresů3 + 1 město (1919)
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a čs. správním jednotkám.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historický vývoj editovat

Související informace naleznete také v článku Župy v Československu.

Po vyhlášení Martinské deklarace dne 30. října 1918, kterou se Slovensko vydělilo z Uherska a přičlenilo k nově vzniklému Československu, zůstalo slovenské území dočasně rozdělené na administrativní celky vytvořené Uherskem. Jedním z těchto celků byla Novohradská župa, která vznikla vydělením severní části původní uherské Novohradské župy.[3] V čele župy stál vládou jmenovaný župan, který disponoval všemi pravomocemi, zatímco samosprávná funkce župy byla potlačena.[4]

Sídlo původní uherské župy bylo ve městě Balassagyarmat, které zůstalo v Maďarsku. Sídlem československé župy se nově stal Lučenec.[3]

Novohradská župa existovala do 31. prosince 1922. K 1. lednu 1923 bylo na Slovensku vytvořeno nové župní zřízení, které bylo původně plánované pro celé Československo, nicméně realizováno bylo pouze právě na Slovensku.[5]

Geografie editovat

Novohradská župa se nacházela na jižním Slovensku. Na východě hraničila s Hontskou župou, na severu se Zvolenskou župou a na východě s Gemersko-malohontskou župou. Jižní hranice župy byla zároveň státní hranicí s Maďarskem.[6]

Administrativní členění editovat

V roce 1919 se Novohradská župa členila na tři slúžňovské okresy (Halič, Lučenec a Modrý Kameň) a jedno město se zřízeným magistrátem (Lučenec), které bylo na úrovni okresu.[7]

Odkazy editovat

Reference editovat

  1. Nariadenie vlády č. 310/1922 Sb., ktorým sa zavádza župné sriadenie v niektorých častiach uzemia republiky Československe, § 1. [cit. 2020-04-18]. Dostupné online.
  2. a b Dostupné online.
  3. a b VOLKO, Viliam; KIŠ, Miloslav. Stručný prehľad vývoja územného a správneho členenia Slovenska. Bratislava: Ministerstvo vnútra Slovenskej republiky, 2007. Dostupné online. S. 26–27. (slovensky) Dále jen Volko–Kiš. 
  4. Volko–Kiš, s. 29.
  5. Volko–Kiš, s. 37–38.
  6. Volko–Kiš, příloha 4.
  7. TIŠLIAR, Pavol. Mimoriadne sčítanie ľudu na Slovensku z roku 1919. Príspevok k populačným dejinám Slovenska. Bratislava: STATIS, 2007. Dostupné online. ISBN 978-80-85659-46-7. S. 129–130. (slovensky)