Otevřít hlavní menu

Norování je způsob lovu lišek a jezevců spočívající v jejich vyhnání z nory.

Norování se používá ke snižování stavu zvěře myslivosti škodící (liška, jezevec), příp. psíka mývalovitého. Než se přistoupí k norování, je nutné „obeznat“, zda je nora zvěří obsazena. K vypuzení zvěře z nory se používají nízkonozí psi – norníci. Psem vypuzené šelmy se střílejí nebo lapají, případně jsou přímo zadáveny norujícími psy. Při norování liška urputně brání své potomky a pes bývá často zraněn [1] V případě, že se zvěř v noře zatarasí, zahrabe norníka, nebo vznikne pro psa jiné nebezpečí, přistupuje se k vykopávání. Nejlepších výsledků se při norování dosahuje v době páření lišek, kdy jich v noře bývá i několik najednou. U lišek jsou při norování zabíjeny všechny věkové kategorie včetně čerstvě narozených mláďat. Z hlediska škodlivosti pro myslivost by myslivec neměl mít zábrany ulovit nejen lišku, ale i všechna liščata. [1] Mláďata bývají také někdy po odchytnutí používána při výcviku loveckých psů jako živá návnada při bezkontaktním norování. V místech zvýšeného výskytu lišek se budují umělé nory. Jedná se o jedno nebo dvouramenné umělé podzemní chodby zakončené brlohem.

Nesouhlas části veřejnosti s tímto způsobem lovuEditovat

Tento tradiční způsob lovu je podle mínění části veřejnosti v rozporu s platnou legislativou týkající se ochrany zvířat před týráním, neboť lovné zvíře i psi jsou dle jejich názoru vystavováni nadměrnému stresu a zraněním. Dále vlastní způsob usmrcení dle mínění odpůrců norování nezajišťuje naplnění daných zákonů ve smyslu rychlé a bezbolestné smrti. Usmrcení zvěře tímto způsobem naopak považují za velmi drastické a bolestivé. Podobný názor panuje u mnoha lidí i na způsob přípravy loveckých psů k těmto účelům. Z tohoto důvodu odpůrci norování v současné chvíli připravují podklady pro iniciaci změny legislativy ve směru zákazu norování, které podporují formou podepisování petičních archů desítky tisíc občanů ČR.

Současné legislativní změny v norováníEditovat

Při výcviku bylo mj. na základě právních rozborů a stanovisek oficiálních orgánů ČR činných v ochraně zvířat před týráním zákonem zakázáno kontaktní norování. Jednoznačně negativně se k němu v tomto ohledu vyjadřuje ve svém stanovisku například Ústřední komise pro ochranu zvířat, která je v ČR podle zákona č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, ve znění pozdějších předpisů, příslušným orgánem ochrany zvířat. [2]

LiteraturaEditovat

ReferenceEditovat

  1. a b Václav VOCHOZKA. Stavy lišek – stavy drobné zvěře – bezkontaktní norování – co se dá dělat?!. Myslivost 8/2008, str. 14 [online]. Dostupné online. 
  2. ÚKOZ. STANOVISKO ÚKOZ K NOROVÁNÍ [online]. Květen 2005. Dostupné online.