Od svých 15 let se připravoval se v Stare Zagoře v klubu Boroe.[1] Specializoval se na řecko-římský (klasický) styl, ale v rámci svého klubu zápasil i v dalších zápasnických stylech. V Bulharsku patřil k průkopníkum vestového zápasu sambo. V bulharské mužské (klasické) reprezentaci se pohyboval od poloviny sedmdesátých let dvacátého století ve váze nad 100 kg.
V roce 1976 prohrál olympijskou nominaci na olympijské hry v Montréalu s Aleksandarem Tomovem. V Montréalu nakonec startoval ve volném stylu, když byl povolán jako náhradník za zraněného Marina Gerčeva. V prvních kolech využil formy z olympijské přípravy. Bez ztráty klasifikačního bodu postoupil do pátého kola, kde nestačil na sovětského favorita Soslana Andijeva. V šestém kole byl z turnaje vyřazen Maďarem Józsefem Ballem po dosažení maxima šesti klasifikačních bodů. Obsadil 5. místo. V dalších letech bojoval s Tomovem o post reprezentační jedničky. V roce 1980 však opět při bulharské olympijské nominaci pro účast na olympijských hrách v Moskvě dostal přednost jeho hlavní rival. V roce 1984 napotřetí v bulharské olympijské nominaci uspěl, ale kvůli mezinárodní politice, jako jeden z mnoha sportovců z východního bloku, na olympijských hrách v Los Angeles nemohl startovat.
V roce 1985 podstoupil operaci kolene a sportovní kariéru ukončil v roce 1988, když neuspěl v bulharské olympijské nominaci pro účast na olympijských hrách v Soulu.
| Turnaj
|
1972
|
1973
|
1974
|
1975
|
1976
|
1977
|
1978
|
1979
|
1980
|
1981
|
1982
|
1983
|
1984
|
1985
|
1986
|
| 19
|
20
|
21
|
22
|
23
|
24
|
25
|
26
|
27
|
28
|
29
|
30
|
31
|
32
|
33
|
| +100
|
-130
|
| Olympijské hry |
— |
|
— |
|
— |
|
— |
|
| Mistrovství světa |
|
— |
— |
— |
|
1. |
2. |
— |
|
2. |
1. |
2. |
|
— |
?
|
| Mistrovství Evropy |
— |
— |
— |
2. |
— |
1. |
— |
— |
1. |
— |
1. |
1. |
— |
— |
1.
|
| ME nadějí |
3. |
|
| MS juniorů |
|
1. |
|
Bulharsko