Otevřít hlavní menu

Nicola Romeo (28. dubna 1876, Sant'Antimo u Neapole15. srpna 1938, Magreglio u Comského jezera) byl italský konstruktér, průmyslník a později majitel automobilky Alfa Romeo.

Nicola Romeo
Nicola Romeo.jpg
Narození 28. dubna 1876
Sant'Antimo
Úmrtí 15. srpna 1938 (ve věku 62 let)
Magreglio
Alma mater Neapolská univerzita Fridricha II.
Zaměstnavatel Alfa Romeo
Politická strana Národní fašistická strana
Funkce člen italského senátu
Senátor Italského království
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Pamětní deska na rodném domě v Sant'Antimo

Obsah

ŽivotEditovat

V roce 1899 ukončil vysokoškolské studium techniky na Neapolské univerzitě. Získal i titul inženýra elektrotechniky v belgickém Lutychu. Pak pracoval několik let v zahraničí. Do Itálie se vrátil v roce 1911 a založil firmu Ing. Nicola Romeo e Co. Firma vyráběla stroje a vybavení pro báňský průmysl.

Díky dodávkám pro italskou armádu během první světové války společnost vzkvétala. V roce 1915 získal Romeo většinový podíl a vedoucí pozici ve firmě A.L.F.A. v milánském Portellu, založené před pěti lety. Alfa byla v důsledku války ve finančních těžkostech. Do Portella přesunul velkou část zbrojní výroby, mimo jiné výrobu leteckých motorů. Alfa se tak znovu dostala na nohy. Výroba munice, leteckých motorů a dalších znamenala pro společnost růst, počet zaměstnanců se zvýšil z 200 na více než 4000.[1]

V roce 1918 převzal Romeo celou firmu a jeho podniky se přejmenovaly na „Società Anonima Italiana Ing. Nicola Romeo“. A.L.F.A. se v roce 1920 přejmenovala na současný název Alfa Romeo.

Po válce se Alfa Romeo opět začala věnovat výrobě automobilů. S pomocí Vittoria Jana, který přišel od Fiatu v roce 1923 a byl zodpovědný za technický vývoj, začala výroba nových sportovních vozů pro náročné zákazníky. V automobilových závodech její vozy dosahovaly mnoha úspěchů a značka upevnila pozici výrobce exkluzivních vozů. V roce 1923 získaly vozy Alfa Romeo RL první velký úspěch v závodech. V závodě Targa Florio zvítězil Ugo Sivocci, druhé místo získal Antonio Ascari a čtrté místo obsadil Giulio Masetti.[2]

V roce 1927 se ale firma dostala na pokraj bankrotu, částečně i kvůli kolapsu majoritního vlastníka, italské centrální banky, kterou ovládal diktátor Benito Mussolini. Znechucený Romeo opustil firmu v roce 1928.[3] Po krachu na burze v New Yorku v roce 1929 se firma dostala znovu do finančních potíží. Zachránil jí až zásah italského státního Úřadu pro obnovu průmyslu (IRI).

Až do své smrti se finančně podílel na jiných průmyslových a dopravních aktivitách, angažoval se i v politice.

Téměř sedmdesát let po jeho smrti a při příležitosti 130. výročí jeho narození pojmenovala Neapol ulici Via Nicola Romeo jeho jménem.

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. Vera Zamagni. The economic history of Italy 1860-1990 [online]. [cit. 2009-08-16]. S. 221. Dostupné online. (anglicky) 
  2. Targa Florio 1923 [online]. StefanÖrnerdal [cit. 2009-09-03]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. Documentary narration by Matthew Franklin. [online]. [cit. 2008-02-18]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2008-03-31. (anglicky) 

Externí odkazyEditovat