Nižněnovgorodsko-suzdalské knížectví
staroruské velkoknížectví
Nižněnovgorodsko-suzdalské velkoknížectví (rusky Нижегородско-Суздальское великое княжество) byl historický státní útvar a někdejší ruské knížectví vzniklé roku 1341 oddělením se od Vladimirsko-suzdalského knížectví a zaniklý roku 1425 připojením k Moskevskému velkoknížectví. Hlavním sídlem knížectví byl od roku 1350 Nižní Novgorod. Vedle něj patřili k nejvýznamnějším městům také Suzdal, Gorochovec, Goroděc a Kurmyš.[1]
Velké knížectví nižněnovgorodsko-suzdalské Нижегородско-Суздальское великое княжество Nižegorodsko-Suzdaľskoje velikoje kňažestvo
| |||||||
geografie
| |||||||
obyvatelstvo | |||||||
státní útvar | |||||||
měna:
|
|||||||
vznik:
|
|||||||
zánik:
|
|||||||
státní útvary a území | |||||||
|
ReferenceEditovat
- ↑ Velká sovětská encyklopedie (1976), sv. 25, s. 57
Externí odkazyEditovat
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Nižněnovgorodsko-suzdalské knížectví na Wikimedia Commons