Ngawa
Ngawa, plným názvem Tibetský a čchiangský autonomní kraj Ngawa (tibetsky རྔ་བ་བོད་རིགས་ཆའང་རིགས་རང་སྐྱོང་ཁུལ་, Wylie: rnga ba bod rigs cha'ang rigs rang skyong khul; čínsky znaky 阿坝藏族羌族自治州, známá taky jako Ngaba) je autonomní kraj v provincii S’-čchuan v Čínské lidové republice. Má rozlohu 84 200 km² a jeho hlavní město je Barkham (འབར་ཁམས་) ležící ve stejnojmenném okrese.
| Tibetský a čchiangský autonomní kraj Ngawa རྔ་བ་བོད་རིགས་དང་ཆང་རིགས་རང་སྐྱོང་ཁུལ་ 阿坝藏族羌族自治州 | |
|---|---|
.png) | |
| Geografie | |
| Hlavní město | Barkam |
| Souřadnice | 31°54′4″ s. š., 102°13′14″ v. d. |
| Rozloha | 83 201 km² |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
| Obyvatelstvo | |
| Počet obyvatel | 919 987 (2013) |
| Hustota zalidnění | 11,1 obyv./km² |
| Jazyk | tibetština, gjälrongské dialekty, čínština |
| Národnostní složení | Tibeťané, Číňané, Čchiangové |
| Náboženství | tibetský buddhismus |
| Správa regionu | |
| Stát |  Čína |
| Nadřazený celek | provincie S'-čchuan, ČLR |
| Podřízené celky | 13 okresů |
| Vznik | 1955 |
| Měna | Čínský jüan |
| Mezinárodní identifikace | |
| Telefonní předvolba | +86 (0)837 |
| Označení vozidel | 川U |
| Oficiální web | www |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Historie
editovatNgawa tradičně spadá do tibetské části Amdo. Od roku 1953 byla součástí čínské Tibetské autonomní oblasti S’-čchuanu, v roce 1955 přejmenované na Tibetský autonomní kraj Ngawa. Od roku 1987 pak má současný název.[1]
V roce 2008 se v kraji nacházelo epicentrum zemětřesení o síle 8,0 Richterovy stupnice.
Od roku 2009 (k 2015) se zde na protest proti čínské politice vůči Tibetu upálilo přes 50 osob, z toho více než 13 bylo mnichy v místním klášteře Kirti.[2]
Geografie
editovatKraj se nachází na severu provincie S’-čchuan, na severu sousedí s provincií Čching-chaj a Kan-su, západně s krajem Kardze, jižně s prefekturou Ja-an a městem Čcheng-tu a východně s prefekturami Te-jang a Mien-jang. Nadmořská výška kraje se pohybuje od 2500 do 4100 metrů. Kraj je lesnatý, žije zde množství divokých a chráněných živočichů, přes 24% kraje dnes tvoří chráněné oblasti.
V kraji se nachází známé krajinné oblasti Ťiou-čaj-kou, Chuang-lung a přírodní rezervace Wolong.
Demografie
editovatV roce 2013 zde trvale žilo 919 987 obyvatel. Z toho 57,3 % tvoří Tibeťané, 20,6 % Číňané, 18,6 % Čchiangové a 3,3 % Chuejové.
Nejpoužívanějším jazykem je tibetština, především khamské dialekty. Ve východní části kraje se mluví gjälrongskými a čchiangskými jazyky, které jsou příbuzné s tibetštinou, ale liší se v několika ohledech (např. jsou polysyntetické). Rodilých mluvčí však poslední dobou ubývá.
Doprava
editovatV roce 2003 začalo operovat letiště Jiuzhai Huanglong (IATA: JZH, ICAO: ZUJZ) ležící v okrese Sung-pchan. Letiště bylo postaveno v tomto místě především za účelem posílení turistického ruchu v regionu, leží v blízkosti oblastí Chuang-lung a Ťiou-čaj-kou. V okrese Chung-jüan bylo v roce 2014 uvedeno do provozu letiště Hongyuan (IATA: AHJ, ICAO: ZUHY).
V roce 2008 započala výstavba nového úseku železnice z města Čcheng-tu do města Lan-čou vedoucí skrz turistickou oblast Ťiou-čaj-kou.
Administrativní dělení
editovatKraj se skládá z jednoho městského okresu (Barkam) a 12 okresů.
| Mapa | # | český název | Název tibetsky | Wylie | čchiangsky | Název čínsky | Pchin-jin | Obyvatelstvo (odhad 2010) |
Rozloha (km²) |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| |||||||||
| 1 | Barkam | འབར་ཁམས་རྫོང་། | 'bar khams rdzong | Muerkvua | 马尔康县 | Mǎ'ěrkāng Xiàn | 58 437 | 6 639 | |
| 2 | Wen-čchuan | ལུང་དགུ་རྫོང་། | lung dgu rdzong | 汶川县 | Wènchuān Xiàn | 100 771 | 4 083 | ||
| 3 | Li | ལིས་རྫོང་། / བཀྲ་ཤིས་གླིང་། | lis rdzong / bkra shis gling | pauɕuq | 理县 | Lǐ Xiàn | 46 556 | 4 318 | |
| 4 | Mao | མའོ་རྫོང་། / མའོ་ཝུན་ / རྟ་མང་རྫོང་། |
ma'o rdzong /ma'o wun / rta mang rdzong |
ʂqini | 茂县 | Mào Xiàn | 104 829 | 4 075 | |
| 5 | Sung-pchan | ཟུང་ཆུ་རྫོང་། | zung chu rdzong | 松潘县 | Sōngpān Xiàn | 72 309 | 8 486 | ||
| 6 | Ťiou-čaj-kou | གཟི་རྩ་སྡེ་དགུ་རྫོང་། | gzi rtsa sde dgu rdzong | 九寨沟县 | Jiǔzhàigōu Xiàn | 81 394 | 5 286 | ||
| 7 | Ťin-čchuan | ཆུ་ཆེན་རྫོང་། | chu chen rdzong | 金川县 | Jīnchuān Xiàn | 65 976 | 5 524 | ||
| 8 | Siao-ťin | བཙན་ལྷ་རྫོང་། | btsan lha rdzong | 小金县 | Xiǎojīn Xiàn | 77 731 | 5 571 | ||
| 9 | Chej-šuej | ཁྲོ་ཆུ་རྫོང་། | khro chu rdzong | khǝtʂǝp | 黑水县 | Hēishuǐ Xiàn | 60 704 | 4 154 | |
| 10 | Zamtang | འཛམ་ཐང་རྫོང་། | 'dzam thang rdzong | 壤塘县 | Rǎngtáng Xiàn | 39 173 | 6 836 | ||
| 11 | Ngawa | རྔ་བ་རྫོང་། | rnga ba rdzong | 阿坝县 | Ābà Xiàn | 72 391 | 10 435 | ||
| 12 | Zöge | མཛོད་དགེ་རྫོང་། | mdzod dge rdzong | 若尔盖县 | Ruò'ěrgài Xiàn | 74 619 | 10 437 | ||
| 13 | Chung-jüan | རྐ་ཁོག་རྫོང་། / ཁྱུང་མཆུ་རྫོང་། | rka khog rdzong / khyung mchu rdzong |
红原县 | Hóngyuán Xiàn | 43 818 | 8 398 |
Reference
editovat- ↑ 中国阿坝州. www.abazhou.gov.cn [online]. [cit. 2014-09-09]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-09-18.
- ↑ Self-immolations by Tibetans
Externí odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Ngawa na Wikimedia Commons - (čínsky) Oficiální stránky prefektury Ngawa Archivováno 24. 1. 2016 na Wayback Machine.
