Wikipedie

Nařízení o digitálních službách

Nařízení o digitálních službách, případně Akt o digitálních službách [1] (zkratka DSA z anglického Digital Services Act) je nařízení EU, které bylo přijato 19. října 2022 s plnou účinností od 17 února 2024. Na základě nařízení jsou digitální společnosti v celé EU odpovědné za obsah zveřejněný na svých platformách, zejména nelegální obsah, transparentní reklamu a dezinformace.[2] Aktualizuje směrnici o elektronickém obchodu z roku 2000[3][4] [5] a byla předložena spolu se zákonem o digitálních trzích (DMA).

DSA se vztahuje na online platformy a zprostředkovatele, tj. sociální sítě, tržiště a obchody s aplikacemi. [6] Požaduje po nich, aby sdělovali regulačním orgánům, jak jejich algoritmy fungují, poskytovali uživatelům vysvětlení, jak rozhodnují o moderování obsahu. Nařízení rovněž zavádí přísnějších kontrolu cílené reklamy. Pro „velmi velké“ online platformy a vyhledávače (ty, které mají v EU více než 45 milionů aktivních uživatelů měsíčně) nastala účinnost nařízen dříve a platí pro ně dodatečné požadavky. [7]

Cíle

editovat

Ursula von der Leyen navrhovala „nový zákon o digitálních službách“ v roce 2019 při své kandidatuře na předsednictví Evropské komise.

Výslovným účelem DSA je harmonizovat právní rámec Evropské unie pro nelegální obsah u zprostředkovatelů, zejména modernizací směrnice o elektronickém obchodu přijaté v roce 2000. Má nahradit zákony, které se objevily na vnitrostátní úrovni,[4] například německý NetzDG a podobné zákony v Rakousku ("Kommunikationsplattformen-Gesetz") a Francii (" Loi Avia "). Zákon o digitálních službách přijatý na evropské úrovni je těmto zákonům nadřazen. [8]

Jde o novou legislativu zaměřenou na nelegální obsah, transparentní reklamu a dezinformace. [5]

Nové povinnosti platforem

editovat

Cílem DSA je „řídit postupy moderování obsahu na platformách sociálních médií“ a řešit nelegální obsah.[9] Nařízení je uspořádáno do pěti kapitol, z nichž nejdůležitější jsou:

  • kapitola 2: zproštění odpovědnosti zprostředkovatelů,
  • kapitola 3: povinnosti zprostředkovatelů a
  • kapitola 4: rámec spolupráce a prosazování mezi komisí a vnitrostátními orgány.

Podle DSA společnosti, které hostují data jiných, přebírají odpovědnost, když jsou informovány, že tato data jsou nezákonná. [9] Tato takzvaná „výjimka z podmíněné odpovědnosti“ se zásadně liší [10] [11] od legislativní praxe ve Spojených státech (" § 230 CDA ").

DSA se vztahuje na poskytovatele zprostředkovatelských služeb, kteří nabízejí své služby uživatelům v Evropské unii, bez ohledu na to, zda tito poskytovatelé v EU sídlí. [12]

Kromě výjimek z podmíněné odpovědnosti DSA zavedlo nové povinnosti pro platformy, například povinnost sdělit regulačním orgánům, jak fungují jejich algoritmy, transparentnost ohledně toho, jak jsou přijímána rozhodnutí o odstranění obsahu, nebo způsob, jakým inzerenti cílí na uživatele. Pro prosazování těchto povinností bylo vytvořeno Evropské centrum pro transparentnost algoritmů. [13]

Podle článku v časopisu Time z prosince 2020 může mít nařízení dopady mimo Evropu i přesto, že se většina jeho ustanovení vztahuje pouze na platformy, které mají více než 45 milionů uživatelů v Evropské unii. Například Facebook, Twitter, TikTok a dceřiná společnost Google YouTube tuto hranici splňují a podléhají proto novým povinnostem.

Přehled internetových zásad ze 16. listopadu 2021 uvádí některé nové povinnosti například požadavek „oznámení a akce“, respektování základních práv, povinné odškodnění v případě rozhodnutí o odstranění obsahu a ucelený rámec pro řízení rizik a audit. [14]

Firmám, které nové povinnosti nedodrží, hrozí pokuta do výše 6 % z jejich celosvětového ročního obratu. Kromě toho může Komise uplatňovat opakované penalizace až do výše 5 % průměrného denního celosvětového obratu za každý den prodlení s plněním nápravných opatření, prozatímních opatření a závazků. Pokud porušování přetrvává a způsobí uživatelům vážnou újmu a zahrnuje trestné činy ohrožující životy nebo bezpečnost osob, může Komise jako krajní opatření nařídit dočasné pozastavení služby. [15]

Velmi velké online platformy

editovat

Seznam velmi velkých online platforem (VLOP - Very Large Online Platform), které budou muset splňovat požadavky již od 25. srpna 2023 zveřejnila Evropská komise 23. dubna 2023. [16] Seznam původně zahrnoval 19 subjektů, které měly v EU k 17. únoru 2023 více než 45 milionů aktivních uživatelů měsíčně.[17] Další subjekty jsou doplňovány průběžně:

Velmi velké online vyhledávače (VLOSE - Very Large Online Search Engines):

  1. ↑ Dostupné online. 
  2. ↑ https://www.consilium.europa.eu/cs/policies/digital-services-act/
  3. ↑ https://www.mpo.gov.cz/cz/podnikani/digitalni-ekonomika/digitalni-sluzby/narizeni-o-digitalnich-sluzbach/
  4. ↑ a b Dostupné online. (anglicky) 
  5. ↑ a b Dostupné online. 
  6. ↑ Dostupné online. 
  7. ↑ Dostupné online. (anglicky) 
  8. ↑ Dostupné online. (anglicky) 
  9. ↑ a b Dostupné online. 
  10. ↑ [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. ISBN 978-1-83910-483-1. (anglicky) 
  11. ↑ itif.org. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. 
  12. ↑ Dostupné online. 
  13. ↑ Dostupné online. (anglicky) 
  14. ↑ Dostupné online. 
  15. ↑ Dostupné online. (anglicky) 
  16. ↑ Dostupné online. (anglicky) 
  17. ↑ Dostupné online. (EN) 
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Nařízení_o_digitálních_službách&oldid=24405471“