NGC 1491

emisní mlhovina

NGC 1491 je emisní mlhovinasouhvězdí Persea. Objevil ji William Herschel 28. prosince 1790.[3] Od Země je vzdálená přibližně 10 000 světelných let.[4]

NGC 1491
Pozorovací údaje
(Ekvinokcium J2000,0)
Typoblast HII
ObjevitelWilliam Herschel
Datum objevu28. prosince 1790
Rektascenze4h 3m 15,9s[1]
Deklinace+51°18′54″[1]
SouhvězdíPerseus (lat. Per)
Úhlová velikost5′×4′[2]
Vzdálenost3,02 kpc
Označení v katalozích
New General CatalogueNGC 1491
IRASIRAS 03595+5110
Sharplessův katalogSH 2-206
Katalog LyndsovéLBN 150.56-00.99, LBN 150.90-01.15, LBN 706 a LBN 704
Jiná označeníNGC 1491,[1] LBN 704, Sh2-206, Ced 25,[1] GC 793[3]
(V) – měření provedena ve viditelném světle
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Pozorování

editovat

Mlhovina leží v severovýchodní části souhvězdí asi 1,1° severozápadně od hvězdy nazvané λ Perseimagnitudou 4,3. Na východní straně mlhoviny je vidět hvězda 11. magnitudy, kterou mlhovina obepíná a díky které také mlhovina září.[5] Jasná část mlhoviny má rozměr 5′×4′,[2] ale pomocí astrofotografie se dají zobrazit i vnější části mlhoviny, které mají celkový rozměr až 25′.[5]

Mlhovina je viditelná i pomocí menších dalekohledů, které ji ukážou jako slabou mlhavou skvrnku blízko výše zmíněné hvězdy. Ve středně velkých dalekohledech je možné při větším zvětšení pozorovat její vějířovitý tvar.[5]

Vlastnosti

editovat

Mlhovina je od Země je vzdálená přibližně 10 000 světelných let.[4] Pravděpodobně je členem OB asociace s názvem Camelopardalis OB3. Mlhovina obepíná hvězdu označovanou BD +7° 886 spektrální klasifikace O V, která je hlavním zdrojem její ionizace.[6]

Reference

editovat
  1. a b c d SIMBAD Astronomical Database: Results for NGC 1491 [online]. [cit. 2020-02-04]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. a b FROMMERT, Hartmut. Revised NGC Data for NGC 1491 [online]. SEDS.org [cit. 2020-02-04]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-11-04. (anglicky) 
  3. a b SELIGMAN, Courtney. Celestial Atlas: NGC 1491 (= LBN 704 = "PGC 3517585", in Sharpless 2-206) [online]. [cit. 2020-02-04]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. a b FOSTER, T.; BRUNT, C. M. A CGPS Look at the Spiral Structure of the Outer Milky Way. I. Distances and Velocities to Star-forming Regions. S. 147. Astronomical Journal [online]. Listopad 2015 [cit. 2020-02-04]. Roč. 150, čís. 5, s. 147. Dostupné online. DOI 10.1088/0004-6256/150/5/147. Bibcode 2015AJ....150..147F. (anglicky) 
  5. a b c KODRIŠ, Michal. Průvodce hvězdnou oblohou: Perseus [online]. [cit. 2020-02-04]. Dostupné online. 
  6. PISMIS, P.; HASSE, I. Internal motions in H II regions. XI. The emission nebula Sharpless 206. S. 209–212. Revista Mexicana de Astronomia y Astrofisica [online]. Červenec 1982 [cit. 2020-02-05]. Roč. 5, s. 209–212. Dostupné online. Bibcode 1982RMxAA...5..209P. (anglicky) 

Externí odkazy

editovat
  •   Obrázky, zvuky či videa k tématu NGC 1491 na Wikimedia Commons
  • SIMBAD Astronomical Database: Results for NGC 1491 [online]. [cit. 2020-02-04]. Dostupné online. (anglicky) 
  • FROMMERT, Hartmut. Revised NGC Data for NGC 1491 [online]. SEDS.org [cit. 2020-02-04]. Dostupné online. (anglicky) 
  • KODRIŠ, Michal. Průvodce hvězdnou oblohou: Perseus [online]. [cit. 2020-02-04]. Dostupné online. 
  • SELIGMAN, Courtney. Celestial Atlas: NGC 1491 (= LBN 704 = "PGC 3517585", in Sharpless 2-206) [online]. [cit. 2020-02-04]. Dostupné online. (anglicky)