Nága
Nága je sanskrtský a pálijský termín původně v indické mytologii označující polobožské bytosti s tváří člověka, avšak s tělem, respektive ocasem, a kápí kolem krku jako indická kobra. Výraz nemá v češtině ekvivalent, často je nevhodně překládán jako „had“ nebo „drak“.
Buddhismus
editovat
V buddhistických textech jsou jako nágové označovány podivné polobožské bytosti, které dle popisu mají vypadat jako obrovští hadi (kobry) většinou s jednou hlavou, i když občas jsou popisováni i jako vícehlaví tvorové. Dožívají se vysokého věku několika tisíc let jako dévové a jsou nadáni nadpřirozenými schopnostmi. Dle nejstarší tradice jsou nágové sluhy nebeského krále Virúpakkhy (páli, v sanskrtu Virúpákṣa), jednoho ze čtyř nebeských králů, který chrání západní stranu. Nágové slouží jako strážci hory Suméru a chrání tak dévy z nebe třicetitří před útokem démonů.
Dle théravádových textů je jejich zvířecí stránka natolik silná (tzn. přílišné zahlcení mysli nečistotami jako hněv, nevědomost a chtivost), že nejsou schopni dosáhnout osvícení.[1] Naopak ve vadžrajánové tradici vystupuje mnoho osvícených nágů.
Již od raného buddhismu vystupují v buddhistických legendách jako ochránci Buddhovy nauky. Jedna z nejstarších legend se měla odehrát již šestý týden po Buddhově osvícení, kdy Buddha v sedě prožíval blaho osvobození. Nečekaně se spustil prudký déšť, načež ze svého úkrytu vylezl král nágů Mučalinda, obtočil sedmkrát tělo Buddhy a roztáhl svoji velkou hadí kápi nad Buddhovou hlavou, aby ho tak ochránil před deštěm.[2] Texty vinaji dokonce obsahují příběh o nágovi, který na sebe vzal lidskou podobu a nějaký čas žil jako buddhistický mnich.[3] Nágové mají také klíčové postavení v pozdější formě buddhismu - mahájáně. Mahájánové texty měly být údajně schovány v říši nágů, dokud je odtud v příhodný čas nepřinesl zpět na zem buddhistický mudrc Nágárdžuna.
Nágové však v buddhistických legendách nevystupují jen jako dobrotivé bytosti. Druhý největší Buddhův žák Mahá Mógallána (páli, v sanskrtu Mahá Maudgaljájana) musel pomocí svých nadpřirozených schopností porazit obrovského nágu, který měl údajně Buddhovi a jeho žákům bránit v cestě do nebe třicetitří.
Termín nága nebo mahánága („velký nága“) je v buddhismu také užíván jako synonymum označující velkou bytost pro pojmenování Buddhy a dalších mudrců, kteří došli vysvobození z neustálého koloběhu znovuzrozování.[4]
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ AGGACITTA, Bhikkhu. Dying to Live - The Role of Kamma in Dying and Rebirth. 1. vyd. Penang: SUKHIHOTU, 1999. Dostupné online. ISBN 983-9382-24-1. S. 48–51. Zde je uveden příběh nágy, který vyslechl Buddhovy verše, při nichž mělo dosáhnout osvícení 84 tisíc bytostí. On sám však toho nebyl schopen právě proto, že byl nágou.
- ↑ NÁRADA, Maháthéra. Buddha a jeho učení. 1. vyd. Olomouc: Votobia, 1998. ISBN 80-7198-341-1. S. 53.
- ↑ NÁRADA, Maháthéra. Buddha a jeho učení. 1. vyd. Olomouc: Votobia, 1998. ISBN 80-7198-341-1. S. 56.
- ↑ Lexikon východní moudrosti. 1. vyd. Olomouc: Votobia, 1996. ISBN 80-7198-168-0. S. 299.
Externí odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Nága na Wikimedia Commons - iEncyklopedie: Nága
- (anglicky) Nágové na khandro.net
