Wikipedie

Kobra indická

Jedovatý had

Kobra indická (Naja naja) je druhem jedovatého hada, který žije v oblastech indického subkontinentu. Běžná velikost hada je 1,8 až 2,2 metru a může se dožívat věku až přibližně 24 let. Přezdívá se mu „brejlovec“, protože má na svrchní straně krku kresbu, která při jeho roztažení, cítí-li se had ohrožen, připomíná brýle. Patří k tzv. „velké čtyřce“, což jsou nejnebezpečnější hadi Indie.[2]

Jak číst taxoboxKobra indická
alternativní popis obrázku chybí
Kobra indická (Naja naja)
Stupeň ohrožení podle IUCN
málo dotčený
málo dotčený[1]
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenstrunatci (Chordata)
Podkmenobratlovci (Vertebrata)
Třídaplazi (Reptilia)
Řádšupinatí (Squamata)
Podřádhadi (Serpentes)
Čeleďkorálovcovití (Elapidae)
Rodkobra (Naja)
Binomické jméno
Naja naja
L., 1758
Areál rozšíření
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vzhled editovat

Dospělí jedinci jsou tmavě hnědí, tmavě olivoví až černí, s charakteristickou kresbou brýlí, která ale může někdy chybět. Díky ní si tato kobra vysloužila lidovou přezdívku „brejlovec“. Kresba brýlí na svrchní straně krku je dobře patrná především u mladších hadů. Na hřbetě je žluté a bílé tečkování, které se často prolíná do vzoru úzkých světlých příčných proužků. Spodní strana těla je šedá nebo žlutavá, s tmavým pruhem na spodní straně krku. Ve středu těla je 21–23 řad dorzálií.

Obvykle dorůstá velikosti mezi 1,8 až 2,2 metry.[2]

Rozmnožování editovat

Kobra indická se rozmnožuje spojením samce a samice.[2] Je vejcorodá, během měsíců duben až červenec kladou samičky do podzemních děr mezi 12–20 vajíčky.[2] Oproti jiným hadům se částečně stará o nakladená vajíčka, které samice po nakladení ochraňuje před nebezpečím.[2] Místo snůšky opouští jen v honbě za potravou.[2] Malá háďata se narodí o 48–69 dní později (většinou okolo 50 dnech)[2] a měří mezi 20–30 centimetry.

Chování editovat

V případě ohrožení se kobra charakteristicky postaví, zvedne první třetinu svého těla a roztáhne svá krční žebra potažená kůží.[2]

Nejvíce je aktivní v nočních hodinách,[3] kdy loví kořist. Kobra indická je schopný plavec a dobrý lezec.[3]

Jed editovat

Kobra indická má malé a pevné přední jedové zuby.[4] U člověka uštknutí vypadá jako dva hluboké vpichy s množstvím drobných vpichů a okolním zarudnutím.[5] Jed kobry indické obsahuje silné postsynaptické neurotoxiny, blokující nikotinové receptory, dále také kardiotoxiny a cytotoxické složky.[4] Smrtelná dávka pro myš je asi LD50 sc 0,565 mg/kg.[6] Smrtelná dávka jedu pro člověka je asi 12 mg.[5] Jed působí převážně na dýchací soustavu.[5] Uštknutí samo o sobě není bolestivé, účinky jedu se ale na člověku začnou projevovat do několika minut. Nejprve se dostavuje bolest zasaženého místa a maximálně mírný otok, následně se ale objevuje ztráta síly v končetinách, zbělení obličeje a postupná paralýza. Hlava poklesne následkem ochabnutí krčního svalstva, zhoršuje se artikulace, dochází k samovolnému vytékání slin a pěny z úst. Dýchání a polykání je čím dal tím více obtížnější, až dojde k selhání dýchacího systému. Jedinou léčbu představuje podání protijedu.[5]

Jelikož kobra indická často loví drobné hlodavce, kteří žijí v blízkosti lidských sídel, vyskytuje se často v jejich okolí a může docházet ke vzájemných konfrontacím mezi lidmi a hady.[2][3] Úmrtnost na hadí uštknutí v Indii byla v roce 1953 odhadnuta na asi 15 000 lidí ročně, přičemž největší počet smrtelných uštknutí byl způsoben nejspíše právě kobrou indickou.[5] Novější průzkum z let 2001 až 2003 ukazuje, že v Indii dochází pravděpodobně až k 46 000 smrtelným incidentům ročně, z nichž 82–97 % se odehraje na venkově a 77 % z nich se vyskytuje mimo dosah zdravotnického zařízení.[7][8] Jenom v Tamilnádu zemře po hadím uštknutí až 10 000 lidí za rok.[9] V Indii žije téměř 300 různých druhů hadů, ale pouze čtyři z nich mají většinu útoků na svědomí, kam spadá i kobra indická. Tato kobra se řadí mezi tzv. velkou čtyřku nejnebezpečnějších indických hadů společně s bungarem modravým (Bungarus caeruleus), zmijí řetízkovou (Daboia russelli) a zmijí paví (Echis carinatus).[8][10][11]

Výskyt editovat

Vyhýbá se aridním lokalitám, nalezena bývá v přírodních lesích, ale také na travnatých plochách v obdělávané krajině[2] a v blízkosti vesnic, často také v blízkosti rýžových polí. V Himálaji vystupuje kobra indická až do výšek okolo 4000 m n. m. Obývá většinu území Pákistánu, Indie, dále je možné se s ní setkat na území Srí Lanky, Bangladéše, Nepálu, Bhútánu a pravděpodobně žije i ve východní části Afghánistánu.[2]

Potrava editovat

Žere hlodavce, žáby a ještěrky,[2] taktéž se udává, že konzumuje ptáky a jiné hady,[3] v mládí i hmyz. Svou kořist kobra uštkne a pak poblíž čeká, až její jed vyřadí nervovou soustavu oběti. Kořist je pak konzumována, podobně jako v případě všech ostatních hadů, v celku.[2]

Kobra indická pojídá hlodavce, člověkem obvyklé považované za škůdce a přenašeče nemocí.[2]

Odkazy editovat

Reference editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Indian Cobra na anglické Wikipedii.

  1. ↑ Červený seznam IUCN 2022.2. 9. prosince 2022. Dostupné online. [cit. 2023-01-03]
  2. ↑ a b c d e f g h i j k l m n RAMIREZ, Joel. Indian Cobra [online]. Animal Diversity Web [cit. 2014-06-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. ↑ a b c d EOL: Naja naja - Indian Cobra [online]. Encyclopedia of Life [cit. 2014-06-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. ↑ a b BARCELOUX, Donald. Medical toxicology of natural substances : foods, fungi, medicinal herbs, plants, and venomous animals. Los Angeles: University of California, 2008. Dostupné online. ISBN 978-0-471-72761-3. S. 1052–1053. (anglicky) 
  5. ↑ a b c d e BÜCHERL, Wolfgang. Venomous animals and their venoms. 2. vyd. New York: Academic Press, 1971. 683 s. S. 25–26. 
  6. ↑ Naja naja [online]. The University of Adelaide [cit. 2019-04-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. ↑ MOHAPATRA, Bijayeeni; WARRELL, David A.; SURAWEERA, Wilson. Snakebite Mortality in India: A Nationally Representative Mortality Survey. PLoS Neglected Tropical Diseases. 2011-04-12, roč. 5, čís. 4, s. e1018. Dostupné online [cit. 2023-04-07]. ISSN 1935-2735. DOI 10.1371/journal.pntd.0001018. PMID 21532748. (anglicky) 
  8. ↑ a b MEI, Lily. Indian Snakebite Project. School of Biomedical Sciences [online]. The University of Melbourne, 2021-01-13 [cit. 2023-04-07]. Dostupné online. (anglicky) 
  9. ↑ VAIYAPURI, Sakthivel; VAIYAPURI, Rajendran; ASHOKAN, Rajesh. Snakebite and Its Socio-Economic Impact on the Rural Population of Tamil Nadu, India. PLoS ONE. 2013-11-21, roč. 8, čís. 11, s. e80090. Dostupné online [cit. 2023-04-07]. ISSN 1932-6203. DOI 10.1371/journal.pone.0080090. PMID 24278244. (anglicky) 
  10. ↑ What Is India's Big Four? [online]. World Atlas [cit. 2019-04-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  11. ↑ Gift der Brillenschlange ist entschlüsselt. www.n-tv.de [online]. ntv.de, 2020-01-06 [cit. 2023-04-07]. Dostupné online. (německy) 

Související články editovat

Externí odkazy editovat

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Kobra_indická&oldid=23561004“