Mohamed Ali Šilhavý

český pedagog a předseda muslimské obce

Mohamed Ali Šilhavý (narozen jako Přemysl Šilhavý, 19. listopadu 1917, Budíkovice u Třebíče14. března 2008, Třebíč[1]) byl středoškolský pedagog a předseda české muslimské obce. Jeho bratrem byl lékař a entomolog Vladimír Šilhavý.

Mohamed Ali Šilhavý
Narození19. listopadu 1917
Budíkovice
Úmrtí14. března 2008 (ve věku 90 let)
Třebíč
Místo pohřbenínový hřbitov v Třebíči
Alma materGymnázium Třebíč
Univerzita al-Azhar
Vysoké učení technické v Brně
Povoláníučitel
OceněníSlavnostní plaketa k výročí založení třebíčského kláštera 1101–2001 (2001)
Nábož. vyznáníislám
PříbuzníVladimír Šilhavý (sourozenec)
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.
Hrob Mohameda Aliho Šilhavého a jeho manželky na Novém hřbitově v Třebíči

BiografieEditovat

Přemysl Šilhavý se narodil se v Budíkovicích u Třebíče 19. listopadu 1917. Jeho otec byl učitelem na místní škole. Jako studenta třebíčského gymnázia ho zaujal překlad Koránu s arabskými ornamenty, našetřil si na něj peníze a zakoupil si ho. Do kontaktu s muslimy se dostal prostřednictvím Československé muslimské obce a v roce 1937 dospěl k rozhodnutí stát se muslimem a přijal jméno Mohamed Ali. V době, kdy konvertoval k islámu, nabídla nejslavnější islámská univerzita al-Azhar v Egyptě stipendium pro jednoho studenta islámu muslimské obci. Muslimská obec toto nabídla Mohamedu Ali Šilhavému a ten hned přijal. Jeho studium na al-Azhar trvalo jen jeden semestr, protože poté, co odjel navštívit Československo, se již nemohl vrátit se do Egypta z důvodu okupace nacistickým Německem.[2] Mohamed Ali Šilhavý byl prvním studentem islámu z Československa a jediným českým muslimem, který mezi léty 1938–1989 studoval na islámské univerzitě.

Po válce vystudoval vysokou chemickou školu v Brně. Za studií na VŠ se seznámil se svou manželkou, která studovala hudbu a byla členkou Československé církve husitské. Profesí byl učitel na gymnáziu v Třebíči. Ke své víře se otevřeně hlásil. Jeden z jeho žáků, bývalý ministr vnitra a současný poslanec František Bublan[1] na pana Šilhavého vzpomíná takto: „Ke své víře se otevřeně hlásil, ale nikomu ji nevnucoval. Byl nejoblíbenějším učitelem, přestože byl ve svých hodinách biologie velmi přísný."[1] Roku 1989 ještě před sametovou revolucí byl pozván na Islámský kongres do Vídně. Hned po kongresu se vydal vykonat jeden z pěti pilířů islámu – hadždž. Byl teprve třetím Čechem, který velkou pouť vykonal.

V roce 1991 inicioval profesor Šilhavý obnovení muslimské obce a začal vydávat spolu s dalšími muslimy občasník Hlas. Na ustavující schůzi muslimské obce v Československu byl zvolen předsedou Al-Ittihad Al-Islamí – Ústředí muslimských náboženských obcí v ČSFR[3][4] a zůstal jím až do své smrti (od roku 2000 byl zvolen čestným předsedou[5]). Profesor Šilhavý se mimo jiné zasloužil o to, že v roce 1994 byl v Třebíči na Novém hřbitově založen první muslimský hřbitov. Místa na muslimském hřbitově zaplatilo velvyslanectví Saúdské Arábie. Pohřby pak hradí Islámská nadace v Praze či Islámská nadace v Brně.[6] V 90. letech také začal vydávat prvních publikací o islámu, mezi kterými byly například brožury Zaostřeno na islám, Pilíře víry nebo letáky Co jest islám. Zemřel v Třebíči v devadesáti letech dne 14. března 2008.

V roce 1966 se stal zakládajícím členem Klubu chovatelů výmarských ohařů.[7]

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. a b c ČTK. Zemřel předseda českých muslimů Mohamed Ali Šilhavý. Týden.cz [online]. 2008-03-14 [cit. 2017-01-07]. Dostupné online. 
  2. Muslimy vyvedl z podzemí učitel biologie. Horlivce krotil, násilí odmítal. iDNES.cz [online]. 2018-08-25 [cit. 2018-08-25]. Dostupné online. 
  3. VOJTÍŠEK, Zdeněk. Encyklopedie náboženských směrů a hnutí v České republice : náboženství, církve, sekty, duchovní společenství. Vyd. 1. vyd. Praha: Portál 462 s. Dostupné online. ISBN 978-80-262-0269-1, ISBN 80-262-0269-4. OCLC 891672155 S. 306. 
  4. FLEISSIG, Jiří. Malá encyklopedie islámu. Praha: Dar Ibn Rushd 188 s. Dostupné online. ISBN 80-900767-3-4, ISBN 978-80-900767-3-0. OCLC 39588889 S. 70. 
  5. MAREŠ, Miroslav. Terorismus v ČR. 1. vyd. vyd. Brno: Centrum strategických studií 476 s. Dostupné online. ISBN 80-903333-8-9, ISBN 978-80-903333-8-3. OCLC 63296281 S. 275. 
  6. JAKUBCOVÁ, Hana. Na hřbitově muslimů v Třebíči leží mrtví hlavou k Mekce. Dušičky je minuly. iDNES.cz [online]. 2014-11-04 [cit. 2017-02-19]. Dostupné online. 
  7. Významní přírodovědci Třebíčska [online]. Třebíč: Město Třebíč [cit. 2019-06-08]. Dostupné online. 

Externí odkazyEditovat