Mlýn z Homole u Panny
Mlýn z Homole u Panny (Schäl Mühle, Schelmühle) v Týništi u Zubrnic v okrese Ústí nad Labem je vodní mlýn, který stojí na Lučním potoce.[1] Od roku 2002 je chráněn jako nemovitá kulturní památka České republiky.[2]
| Mlýn z Homole u Panny | |
|---|---|
 vodní mlýn | |
| Základní informace | |
| Výstavba | před 1628 |
| Přestavba | před 1710 |
| Poloha | |
| Adresa | Týniště č.p. 28, Zubrnice, okres Ústí nad Labem,  Česko |
| Souřadnice | 50°38′42,4″ s. š., 14°13′17,8″ v. d. |
 | |
| Další informace | |
| Rejstříkové číslo památky | 51391/5-5921 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Historie
editovatMlýn je poprvé písemně zmíněn roku 1628. V roce 1710 je připomínána pila a lisovna oleje.[1] Lisovna ukončila provoz na přelomu 19. a 20. století, mlýn během 1. světové války a pila na konci 40. let 20. století. Celý areál včetně obytné a hospodářské budovy byl demolován v roce 1968.[1]
Na původním suterénním zdivu mlýna byla transferována budova mlýna z Homole u Panny a uvnitř transferována technologie z mlýna v Hamrech u Hlinska.[1] Suterénní zdivo pily a olejny je odkryto a mlýn je zpřístupněn jako ukázka malého uměleckého složení v rámci Skanzenu Zubrnice.[1]
Popis
editovatMlýnice a dům stojí samostatně, budovy jsou částečně roubené a zděné.[1]
Voda na vodní kolo vede náhonem od opraveného dřevěného jezu v Lučním potoce.[1] Přes zrekonstruované stavidlo teče voda původním náhonem do rozdělovacího objektu, kde se připojuje voda z jalového přepadu a odtoku mlýna Týniště 27 a z Týnišťského potoka.[1] Poté pokračuje okolo jezu s přepadem do Lučního potoka přes regulační stavidlo náhonem do akumulační nádrže mlýna.[1] Zde je jalový přepad řešen v nejnižším místě požerákem a výstup do lednice uzavíracím čepem ve dně.[1] Z lednic mlýna a pily s olejnou je voda odváděna podzemním kanálem s překladovými lomovými kameny.[1]
Původně měl mlýn tři vodní kola na vrchní vodu (pro mlýn, pilu a olejnu). Pro pilu je k roku 1930 uváděno jedno kolo na svrchní vodu (hltnost 0,067 m³/s, spád 5,15 m, výkon 3 HP).[1]
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ a b c d e f g h i j k l Mlýn Zubrnice; Schäl Mühle, Schelmühle. Vodní mlýny (vodnimlyny.cz). 2012–2017, Rudolf Šimek, Vladimír Kraus, 24.5.2013. [cit. 2022-08-30]. Dostupné online.
- ↑ Mlýn z Homole u Panny. Národní památkový ústav. Památkový katalog. Katalogové číslo 1000453604, rejstříkové číslo ÚSKP 51391/5-5921. [cit. 2022-08-30]. Dostupné online
Literatura
editovat- LEDVINKA, František. Mlýn Týniště čp. 28 s pilou a lisovnou oleje – nové objevy, příprava a realizace rekonstrukce. 2005. Vysoké Mýto. Sborník referátů ze semináře Vodní mlýny II. S. 78–84. pdf. Dostupné online.
Související články
editovatExterní odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Vodní mlýn z Homole u Panny na Wikimedia Commons - Zubrnice na webu ČÚZK, Archivní mapy (1843)
