Wikipedie

Mistr Lyversbergovy pašije

Mistr Lyversbergovy pašije, ("Meister der Lyversberger Passion" uváděn také jako "Meister der Lyversbergischen Passion"), činný v letech 1460 - 1490, byl německý pozdně gotický malíř působící v Kolíně nad Rýnem.

Mistr Lyversbergovy pašije
Narození15. století
Úmrtí15. století
Povolánímalíř a rytec
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Historie díla editovat

Jméno anonymního malíře se vztahuje k deskovým obrazům, které až do 19. století vlastnil kolínský obchodník Jakob Johann Nepomuk Lyversberg.[1] Oltář z roku 1464 byl původně v kostele kartuziánského kláštera v Kolíně nad Rýnem a do majetku Jakoba Lyversberga se dostal roku 1803, po okupaci Kolína Napoleonem a rozpuštění některých klášterů. Obchodník oltář rozdělil, aby byly obrazy lépe prodejné. Po smrti Lyversberga byla jeho sbírka roku 1837 rozprodána v aukci.

Život editovat

O životě malíře není dostatek informací. Patrně se školil v Nizozemsku, kde poznal díla Rogiera van der Weydena a Dierica Boutse a kolem roku 1460 se usadil v Kolíně nad Rýnem. Svou vlastní dílnu měl v Kolíně až kolem roku 1490.[2]

Dílo editovat

Dvoukřídlý oltář obsahuje ve dvou řadách osm výjevů ze života a utrpení Krista. Jedná se o malbu temperou na dubovém dřevě z doby kolem 1464-1466, každá scéna má velikost 92 x 67 cm.[3]

Malíř byl dlouho mylně ztotožňován s kolínským Mistrem Mariina života a rozeznán jako samostatná osobnost až roku 1902[4] a podrobněji kriticky zhodnocen roku 1978 [5] Nizozemský vliv je v jeho díle patrný především v prostorovém a detailním znázornění krajiny. Je zřejmě identický s tzv. Mistrem dvanácti apoštolů (Meister der zwölf Apostel), jehož dílo vlastní mnichovská Alte Pinakothek.

Mistr Lyversbergovy pašije a Mistr Mariina života mohli zprostředkovat nepřímý vliv nizozemské malby na Mistra Křižovnického oltáře (Národní galerie v Praze).[6]

Známá díla editovat

  • Zvěstování, Germanisches National Musem, Norimberk[7]
  • 1463 Mariánský oltář, (tempera na dubové desce, střední panel 154 x 183 cm, křídla 154 x 83 cm), farní kostel St. Marien, Linz am Rhein[8]
  • 1464-1466 Pašijový oltář z majetku J. Lyversberga, nyní Wallraf-Richartz-Museum, Kolín nad Rýnem
  • Dvanáct apoštolů, Alte Pinakothek, Mnichov
  • Korunování Panny Marie (101,6 x 133,0 cm), Alte Pinakothek, Mnichov
  •  
    Lyversberg Passion (detail)
  •  
    Lyversberg Passion (detail)
  •  
    Trůn milosti, Marienkirche Linz am Rhein
  •  
    Korunování Panny Marie, Rinckův epitaf

Reference editovat

  1. ↑ Nachrichten über die Kölner Malerschule. Der Meister der Passion bei Herrn Stadrath Lyversberg in Köln. (Kunstblatt 05/02/1833). In: Morgenblatt für gebildete Leser, Band 27 Verlag J. G. Cotta'sche Buchhandlung, 1833
  2. ↑ D. Fototkek, Meister der Lyversberger Passion
  3. ↑ Kipar.org: Two wings of a Passion Altar (Lyversberg Passion). kipar.org [online]. [cit. 2015-10-28]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2015-09-05. 
  4. ↑ C. Aldenhoven, Geschichte der Kölner Malerschule, Lübeck 1902, s. 227 -
  5. ↑ HM Schmidt, Der Meister des Marienlebens und sein Kreis, Düsseldorf 1978, s. 58 -ad.., s.196 -ad.
  6. ↑ Fajt J, Chlumská Š, Čechy a střední Evropa 1220-1550, s. 98
  7. ↑ Zvěstování, Norimberk
  8. ↑ Mariánský oltář
  • článek byl přeložen z německé Wikipedie (hesla: Meister der Lyversberger Passion, Jacob Lyversberg, Meister der zwölf Apostel)

Literatura editovat

  • Fajt J, Chlumská Š, Čechy a střední Evropa 1220-1550, Národní galerie v Praze 2014, ISBN 978-80-7035-569-5, s. 98
  • Meister der zwölf Apostel. In: H. W. Singer, H. A. Müller (Hrsg.): Allgemeines Künstlerlexikon. Leben und Werke der berühmtesten Bildenden Künstler, 3. Band. Frankfurt am Main 1921
  • Theodor Asher: Der Meister der Lyversberger Passion. In: Monatshefte für Kunstwissenschaft, Jg. 2 (1909), S. 579–58
  • Paul Clemen, Die Kunstdenkmaeler der Rheinprovinz, L Schwann, Düsseldorf, 1899

Externí odkazy editovat

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Mistr_Lyversbergovy_pašije&oldid=22900681“