Otevřít hlavní menu

Miroslav Roudný (10. ledna 1919 Praha7. dubna 2004 Praha) byl český jazykovědec, který se věnoval především terminologii.

Miroslav Roudný
Miroslav Roudny.jpg
Narození 10. ledna 1919
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Úmrtí 7. dubna 2004 (ve věku 85 let)
Praha
ČeskoČesko Česko
Místo pohřbení Vyšehradský hřbitov [1]
Povolání jazykovědec
Stát ČeskoČesko Česko
Alma mater Univerzita Karlova
Témata bohemistika
Nuvola apps bookcase.svg Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obsah

ŽivotEditovat

Narodil se v roce 1919 v Praze a vyrůstal na Žižkově. Po ukončení studia na reálném gymnáziu v Křemencově ulici v pražském Novém městě[2] se věnoval bohemistice na Filosofické fakultě Univerzity Karlovy, kde byla zprvu předmětem jeho zájmu dialektologie oblasti východních Čech. Tento jeho zájem pramenil částečně také z toho, že s rodinou Roudných byl spřízněn i jeden z nejvýznamnějších českých jazykovědců, Jan Gebauer.

Byl ženat a byl otcem dvou dětí, syna a dcery.

Zemřel v roce 2004 a je pohřben na Vyšehradském hřbitově.

Odborná činnostEditovat

Jako jazykovědec působil celý život zejména v oblasti terminologie.[2] V popředí jeho zájmu tedy stála nejen praktická stránka terminologie různých odvětví lidské činnosti (co a jak se nazývá), ale i její hlubší kontext a kořeny. Tedy jakým způsobem jsou názvy v jednotlivých odvětvích tvořeny, přejímány, jak se vyvíjejí a jaký je jejich "život" v rámci češtiny jako celku.

Od roku 1950 působil v Ústavu pro jazyk český.[2] Byl ovlivněn dílem rakouského terminologa Eugena Wüstera i odborníků z tehdejšího Sovětského svazu a chápal profesi terminologa „nejen jako praktickou péči o odborné názvosloví (jednoho oboru nebo názvosloví vůbec), ale také jako nauku, popř. teorii o tomto druhu pojmenovacích prostředků a jejich uspořádání“.[2]

Aktivně se podílel na tvorbě a zavádění nových odborných termínů do češtiny, zejména v oblastech hutnictví a hornictví, dalších technických, strojírenských a stavebních oborech, a v několika dalších odvětvích.[2] Měl mimořádný rozhled a disponoval až encyklopedickými vědomostmi.[2]

V sedmdesátých letech dvacátého století byl členem Názvoslovné komise ČÚGK a podílel se na její práci zejména v oblasti odborné terminologie ke standardizaci geografických jmen, ale i v mnoha dalších oblastech díky svým rozsáhlým vědomostem.

Jeho působení přesahovalo i na pole mezinárodní – Československá terminologická komise, jíž byl dlouholetým předsedou, byla součástí Mezinárodního terminologického výboru ISO/TC 37.

Publikační činnostEditovat

Podílel se na několika významných pracích z oblasti bohemistiky, například na Slovníku spisovného jazyka českého, Tvoření slov v češtině II, Slovníku cizích slov nebo práci O české terminologii.[2]

Celkem publikoval kolem 130 odborných článků a statí,[2] své práce často publikoval například v časopise Naše řeč.[2]

Články v časopise Naše řeč
Výběr z dalších prací
  • ROUDNÝ, Miroslav. Studium vzájemného vztahu české a slovenské terminologie rozborem paralelních odborných textů českých a slovenských. Československý terminologický časopis. 1966, roč. 5, čís. 1, s. 13-24. Dostupné online. 
  • KRULIŠ, Ivo; ROUDNÝ, Miroslav. Význam názvů železo a ocel. Československý terminologický časopis. 1964, roč. 3, čís. 4, s. 199-203. Dostupné online. 

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. hrob Miroslava Roudného na Vyšehradském hřbitově v Praze
  2. a b c d e f g h i Šedesátiny českého terminologa. Naše řeč. 1979, roč. 62, čís. 1. Dostupné online. ISSN 0027-8203. 

Externí odkazyEditovat