Milecastle
Milecastle byla pevnost, přesněji řečeno opevněná pevnůstka obdélníkového tvaru postavená v období římské říše. Tyto pevnosti byly budovány ve vzdálenosti jedné římské míle od sebe podél několika hlavních hranic, například Hadriánova valu ve Velké Británii (tehdy však zvané Britannia); právě mílový rozestup pevností dal vzniknout anglickému termínu milecastle, „mílový hrad“.
Popis editovat
Na Hadriánově valu byly v jeho východních dvou třetinách pevnosti od samého začátku z kamene, kdežto na západě z hlíny a rašelinových bloků, což doplňovali dřevěnou palisádou; z kamene je přestavěli až později. Velikost jednotlivých pevností se lišila, ale obvyklá vnitřní plocha dosahovala přibližně 15 krát 18 m. Kamenné zdi, silné až tři metry, byly vysoké pravděpodobně pět až šest metrů, aby výška odpovídala přilehlé zdi valu.
Pokud jde o celkové počty, mílových pevnůstek bylo 80 a strážních věží či vížek, které je doprovázely, 158.
Milecastles editovat
Na Hadriánově valu mílová pevnůstka zpravidla (až na několik výjimek) střežila bránu ve valu a cestu přes jeho příkop. Posádku tvořilo 20 až 30 vojáků pomocných jednotek ubytovaných ve dvou kasárenských blocích. Na obou stranách měla pevnůstka ve vzdálenosti asi třetiny římské míle (500 m) kamennou strážní věž. V této vížce pravděpodobně sloužili vojáci z posádky blízké pevnůstky.
Ta rozhodovala, kdo přes hranici projde, jaké zboží i hospodářská zvířata. Pevnůstka nejspíše plnila i funkci celního úřadu: za průchod se muselo platit.
Milefortlets editovat
Systém mílových pevnůstek zvaných milefortlets a mezi nimi ležících kamenných strážních věží navazoval na západní konec Hadriánova valu a táhl se podél pobřeží Cumbrie až po strážní věž 25B ve Flimby,[1] mezi nimi však byla dřevěná palisáda, už ne hluboký příkop, a nedalo se přes ni přejít.[2]
Pevnůstky pravděpodobně měly po obvodu ochoz (schody k němu lze na některých místech dosud vidět) a procházela jimi cesta sypaná štěrkem. Nenašel se zatím žádný důkaz o tom, že by nad severní bránou měly věž.[3]
Terminologie a číslování editovat
Termín milecastle zavedl Robert Smith v roce 1708, ale místní obyvatelé ho užívali už předtím.[4] Obecně označuje součást opevnění valu, přičemž termín „milefortlet“ se zhusta používá k označení staveb sice podobných a pocházejících ze stejné doby jako mílové pevnůstky, které ale stály na pobřeží Cumbrie. Mezi pevnůstkami i zde stály strážní věže.
1 až 80 editovat
Mílové pevnůstky jsou označeny číslem 1 (ta nejvýchodnější z nich) až 80 (ta nejzápadnější). Tento systém, který zavedl J. Collingwood Bruce na konci 19. století, se stal standardem kolem roku 1930; Peter Hill poté ještě přišel s návrhem, že by mohla existovat i mílová pevnůstka s číslem 0.[5]
1 až 26 editovat
Milefortlets obdobně nesou čísla od 1 (na západ od Bowness na Solway) pravděpodobně až po číslo 26 (u Flimby).
Často se používá zkrácené označení, například „MC1“, „MC2“ značí mílové pevnůstky (milecastles) číslo 1 a 2; „MF1“, „MF2“ první dvě milefortlets. MF jsou číslovány od severu k jihu na pobřeží Cumbrie. Autorem této zkratky je profesor David Breeze.[6]
Vížky a věže jsou odlišeny písmeny, takže vížky na západ od MC20 jsou označovány 20a a 20b nebo ‚T20a‘ a ‚T20b‘ (tj. turret 20a a turret 20b).
Ačkoli hradba pokračuje asi čtvrt míle na západ od Bowness-on-Solway, vížky mezi MC80 a MF1 jsou známé jako věže 0a a 0b.
Na západ od pevnosti Birdoswaldu se mílové pevnůstky a věže označují podle stavebního materiálu „TW“ (z termínu "turf wall"), například „MC50 TW“.
Plány mílových pevnůstek editovat
Brány editovat
Mílové pevnůstky Hadriánova valu se dělí podle tří hlavních typů bran.[7] Rozdílů mezi pevnůstkami bylo mnoho, různé brány byly minimálně čtyři.[6]
Typ I má pilíř, který vystupuje symetricky před a za bránu. Zdi bývají masivní a stavba je dosti široká, ne tolik hluboká. Příkladem jsou Milecastle 38 (Hotbank) a Milecastle 42 (Cawfields). Pravděpodobně je postavila legie Legio II Augusta.
Typ II vyčnívá z valu dovnitř. Stěny mívají menší zdivo než Typ I. Nalezeny byly pouze v místě, kde je val zúžený; když jsou podobné brány nalezeny u mílových pevnůstek na valu širším, bývají označovány jako typ IV. Příkladem je Milecastle 9 (Chapel House). Pravděpodobně je postavila Legio XX Valeria Victrix.
Typ III má pilíře, které vyčnívají na vnitřní straně brány. Zdivo pilířů bývá velké, ostatní stěny z menšího materiálu. Příklady jsou Milecastle 47 (Chapel House, východně od Gilslandu ) a Milecastle 48 (Poltross Burn). Pravděpodobně je postavila Legio VI Victrix.
Osa dlouhá, osa krátká editovat
Dají se rozlišit dva typy mílových pevnůstek podle toho, jestli mají osu "dlouhou", nebo "krátkou"; míněna je osa mezi severní a jižní branou. Jedinou (známou) výjimkou je Milecastle 79, který byl z kamene přestavěn až později.
-
Tvar typické mílové pevnůstky s dlouhou osou -
Tvar typické mílové pevnůstky s krátkou osou -
Tvar typické mílové pevnůstky postavené z hlíny
- Brána typu I - mílové pevnůstky s krátkou osou, postavila legio II Augusta
- Brána typu II a IV - pevnůstky s dlouhou osou, postavila legio XX Valeria Victrix
- Brána typu III - pevnůstky s dlouhou osou, postavila legio VI Victrix
Modely editovat
Níže jsou uvedeny příklady, jak pravděpodobně vypadala mílová pevnůstka; vytvořeno v Google SketchUp a jako model posloužil Milecastle 37 (Housesteads)
-
Pohled shora -
Pohled shora -
Pohled zpředu -
Pohled zezadu -
Pohled ze strany
Reference editovat
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Milecastle na anglické Wikipedii.
- ↑ Dostupné online.
- ↑ Stephen Johnson (2004) Hadrian's Wall, Sterling Publishing Company, Inc, 128 pages, ISBN 0-7134-8840-9
- ↑ Hadrian's Wall - Components of the Frontier | Hadrian's Wall - the Real Line of the Wall | CastlesFortsBattles.co.uk. www.castlesfortsbattles.co.uk [online]. [cit. 2020-07-17]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-02-04.
- ↑ Birley, E. (1961) Research on Hadrian’s Wall, Titus Wilson & Son (Kendal)
- ↑ Hill, Peter (2001) ‘Hadrian’s Wall from MC0 to MC9, Archaeologia Aeliana series 5, Volume 29, The Society of Antiquaries of Newcastle-upon-Tyne
- ↑ a b Tynedale U3A. Hadrian's Wall Group [online]. 2018-02-25 [cit. 2020-07-17]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Stephen Johnson (2004) Hadrian's Wall, Sterling Publishing Company, Inc, 128 pages, ISBN 0-7134-8840-9 pp 31–32
Související články editovat
Externí odkazy editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu milecastle na Wikimedia Commons
