Mikuláš Šúd ze Semanína
Mikuláš Šúd za Semanína (Nicolaus Lythomisslensis a Semanina; okolo 1490, Semanín – 23. dubna 1557, Praha) byl český astronom, děkan fakulty svobodných umění Univerzity Karlovy, později vydavatel astrologických předpovědí a kalendářů.
| Mikuláš Šúd ze Semanína | |
|---|---|
 Možná podoba znaku Mikuláše Šúda ze Semanína | |
| Narození | 1490 Litomyšl |
| Úmrtí | 23. dubna 1557 (ve věku 66–67 let) Praha |
| Povolání | astronom |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Život editovat
Mikuláš Šúd byl synem litomyšlského měšťana Jana Šúda († 1522) a v literatuře je Litomyšl někdy uváděna jako místo jeho narození;[1] údajně ale ještě po roce 1945 stál v Semaníně dům, na jehož trámu bylo vyryto, že se zde narodil Mikuláš Šúd ze Semanína.
Mikuláš studoval na pražské univerzitě, kde se stal v roce 1510 bakalářem a v roce 1515 mistrem. V letech 1515–1524 na ní působil jako profesor, vážený pro znalost klasických jazyků, matematiky a hvězdářství. V roce 1521 byl jmenován děkanem artistické fakulty. V roce 1525 z univerzity odešel, aby se mohl oženit. V té době získal od krále Ludvíka Jagellonského erb a přídomek „ze Semanína“.
Jako znalec matematiky a hvězdářství se zabýval také tehdy oblíbenou astrologií. V roce 1525 předpověděl neštěstí králi Ludvíkovi a ten o rok později v bitvě u Moháče skutečně zemřel. Roku 1555 údajně předpověděl Šúd příchod jesuitů do Čech.
Získal privilegium vydávat kalendáře, tituláře a almanachy a spolupracoval s mnohými pražskými tiskárnami. V roce 1547 vydal u tiskaře Ondřeje Kubše Formy a notule listův všelijakých. Přitom: Titulář stavův, duchovního i světského (tento titulář byl jakýmsi předchůdcem encyklopedií typu „Kdo je kdo“, v průběhu druhé poloviny 16. století pak vyšel ještě několikrát).[2][3]
Erb editovat
Obrazové znamení a přídomek „ze Semanína“ obdrželi společně Mikuláš Šud a Daniel ze Semanína majestátem krále Ludvíka Jagellonského, vydaným v roce 1525 v Budíně. Známé popisy erbu se poněkud odlišují, ale vždy se uvádí štít rozdělený na dvě poloviny, zlatou a červenou; ve zlaté kozorožec s rybím ocasem, v červené bílý pruh s pěti zlatými hvězdami.[4] Z této podoby je odvozen i znak a prapor obce Semanín.
Některá vydaná díla editovat
- Nová pranostika s divnými proroctvími (na desetiletí 1541–1550, věnováno Arnoštovi Krajíři z Krajku)
- Výklad čtení a epištol nedělních
- Formy a notule listův všelijakých. Přitom: Titulář stavův, duchovního i světského (1547)
Odkazy editovat
Reference editovat
- ↑ Šúd ze Semanína, Mikuláš, asi 1490-1557 - Bibliografie dějin Českých zemí. biblio.hiu.cas.cz [online]. [cit. 2022-06-17]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-06-11.
- ↑ Mikuláš Šúd ze Semanína. web.math.muni.cz [online]. [cit. 2022-06-12]. Dostupné online.
- ↑ Šúd ze Semanína, Mikuláš - Portaro - katalog knihovny. provenio.net [online]. [cit. 2022-06-17]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-06-11.
- ↑ 21. Erb rodu ze Semanína :: Historie Semanína. historie-semanin.webnode.cz [online]. [cit. 2022-06-17]. Dostupné online.
Literatura editovat
- RYBIČKA, Antonín. M. Mikuláš Šud z Semanína, hvězdář český. Živa. 1861, roč. 9, čís. 4, s. 321.
- Ottův slovník naučný. Díl 24. Staroženské-Šyl. 1. vyd. Praha: J. Otto, 1906. 901 s. Dostupné online. S. 832.
- VETTER, Quido. Šest století matematického a astronomického učení na Univerzitě Karlově v Praze. 1. vyd. [s.l.]: Věstník KSČN, 1952.
