Otevřít hlavní menu

Mezinárodní politická ekonomie

druh politické ekonomie

Mezinárodní politická ekonomie (IPE), někdy označovaná také jako globální politická ekonomie, odkazuje buďto přímo na ekonomii, nebo mezioborový akademický vědní obor, jenž analyzuje propojení mezinárodních vztahů s ekonomií. Je-li tento pojem použit v poslední zmíněné souvislosti, předmětem zkoumání bývá většinou ekonomie a ekonomika, ačkoli popisovaná oblast může zahrnovat poznatky i z dalších vědních oborů, jako například politologie, sociologie, dějepis nebo kulturální studia. Mezinárodní politická ekonomie je blízce spojena s obory makroekonomie, zahraničního obchodu, mezinárodního rozvoje a rozvojové ekonomiky.

Odborníci v oblasti mezinárodní politické ekonomie se zabývají především diskuzí a výzkumem na téma globalizace, zahraničního obchodu, světové ekonomiky, finanční krize, mikroekonomie, makroekonomie, rozvojové ekonomiky (chudoba a úloha institucí ve vývoji), globálního trhu, politického rizika, spolupráce při řešení mezinárodních ekonomických problémů a strukturální rovnováhy moci mezi jednotlivými státy a institucemi.

PůvodEditovat

Až do devatenáctého století byly pojmy ekonomie a politická ekonomie zcela ekvivalentní, tehdy se však jejich význam začal rozcházet. Jako první z politických ekonomů bývají označováni John Maynard Keynes, Karl Marx a další.

Problémy v mezinárodní politické ekonomiiEditovat

Globální trhEditovat

Hlavním tématem mezinárodní politické ekonomie je globální trh a finance. Největšího rozvoje se tyto fenomény dočkaly díky přechodu od merkantilismu k zavádění do praxe myšlenek Adama Smithe.[1][2]

Smithův liberální pohled měl obecně nejvíce zastánců na západní akademické půdě, kde byl také v osmnáctém století poprvé představen. Tuto podporu si systém udržel i v následujících staletích, vyjma období mezi 40. a 70. lety století dvacátého, kdy se začalo rozsáhle podporovat též keynesiánství. Keynes se zabýval především domácí makroekonomickou politikou. Keynesiánský model byl konfrontován Friedrichem Hayekem a později také Miltonem Friedmanem a dalšími významnými ekonomy již v 50. letech. Do konce let 70. se vliv keynesiánství na směřování světové ekonomiky a tvorbu hospodářské politiky výrazně snížil.

Po druhé světové válce byl založen tzv. Brettonwoodský měnový systém odrážející rozvíjející se politicko ekonomický směr označovaný jako integrovaný liberalismus. V roce 1971 začal prezident Richard Nixon od této politiky upouštět a až do roku 2008 byl uplatňován trend stále větší liberalizace mezinárodního obchodu a financí, který je označován jako neoliberalismus. V důsledku finanční krize roku 2007 se však ze strany světových lídrů ozývají hlasy k zavedení nového brettonwoodského systému.

Mezinárodní politická ekonomie začíná též zahrnovat nová témata jako mezinárodní měnový fond, finanční krize (viz finanční krize 2007 – 2008 a asijská finanční krize), směnné kurzy, přímé zahraniční investice a nadnárodní společnosti.

Teorie herEditovat

 
Odborníci IPE někdy využívají k modelování výsledků politických jednání teorii her.

Mezinárodního obchodEditovat

Mezinárodní politická ekonomie se zabývá teoriemi mezinárodního obchodu, jako je například Heckscherův a Ohlinův model nebo Ricardiánská ekonomika. Odborníci IPE se věnují problematice globálního trhu, strategických teorií obchodu, obchodních válek, národních platebních bilancí nebo obchodního deficitu.

Jednotliví státní aktéři v období od vzniku moderní ekonomiky v patnáctém století až do poloviny století minulého uplatňovali především politiku merkantilismu. Suverénní státy soutěžily v hromadění drahých kovů dosahováním obchodních přebytků nebo dobýváním a obsazováním nových území. Toto bohatství bylo poté využíváno k vybudování infrastruktury nebo posílení vojenských složek.

Po Washingtonském konsenzu roku 1989 se však začíná upřednostňovat v zahraničním obchodu strategie win-win, kde by firmám mělo být umožněno soutěžit, či spolupracovat v závislosti na tržních silách. Po druhé světové válce bylo dosaženo značného úspěchu developmentalismu v oblasti Jižní Ameriky. Vysoká míra ekonomického růstu a rovnosti byla z velké části dosažena díky opatřením a politice prosazované Raulem Prebischem, jehož studenti a spolupracovníci byli poté obsazováni do vládních rolí po celém kontinentu.

Rozvojová studiaEditovat

IPE se zabývá též rozvojovou ekonomikou a vysvětluje, jak a proč se země rozvíjejí.

Srovnání americké a britské IPEEditovat

Americký politický ekonom Benjamin Cohen ve svém díle poskytuje detailní náhled do historie amerického i britského tábora mezinárodní politické ekonomie. Americký přístup je více pozitivistický, snaží se vytvořit teorie střední úrovně, které bývají podpořeny kvantitativními důkazy v určité podobě. Naproti tomu je britský přístup více „výkladový“ a snaží se odhalit „velké teorie,“ jež využívají různých metod empirického šetření. Benjamin Cohen spatřuje výhody v obou ze zmíněných přístupů.[3]Každý z nich se pak dočkal speciální edice v časopisu New Political Economy[4], který referoval o „britské škole“ IPE, respektive v Review of International Political Economy, jenž se věnoval škole americké.[5]

Toto srovnání bylo předmětem diskuze Wawrick/RIPE v roce 2008, kde o tématu debatovali Benjamin Cohen, politolog Mark Blyth, profesor politologie a mezinárodních studií Richard Higgott a profesor politické ekonomie Matthew Watson. Především Higgott a Watson se v diskuzi pozastavovali nad vhodností dříve uvedených Cohenových kategorií.[6]

Významní vědci v oboru mezinárodní politické ekonomieEditovat

Vzdělávací instituce a studijní programy v oboruEditovat

ReferenceEditovat

  1. editor John Woods, author Prof. Harry Johson, "Milton Friedman: Critical Assessments", vol 2, page 73, Routledge, 1970.
  2. Watson, Matthew, Foundations of International Political Economy, Basingstoke: Palgrave Macmillan, 2005
  3. Cohen, Benjamin J. (2008). International Political Economy: An Intellectual History. Princeton University Press.
  4. New Political Economy Symposium: The ‘British School' of International Political Economy Volume 14, Issue 3, September 2009
  5. "Not So Quiet on the Western Front: The American School of IPE". Review of International Political Economy, Volume 16 Issue 1 2009
  6. The 2008 Warwick RIPE Debate: ‘American’ versus ‘British’ IPE

LiteraturaEditovat

Externí odkazyEditovat