Menachem Elon
Menachem Elon (hebrejsky: מנחם אלון, žil 1. listopadu 1923 – 6. února 2013) byl izraelský právník a soudce, který v letech 1977 až 1993 působil jako soudce Nejvyššího soudu a zároveň v letech 1988 až 1993 jako místopředseda Nejvyššího soudu. V roce 1983 v prezidentské volbě neúspěšně kandidoval proti Chajimu Herzogovi.
Menachem Elon | |
---|---|
Menachem Elon v roce 1983 | |
Narození | 1. listopadu 1923 Düsseldorf, Výmarská republika (dnes Německo) |
Úmrtí | 6. února 2013 (89 let) Jeruzalém, Izrael |
Místo pohřbení | Har ha-Menuchot |
Vzdělání | Hebrejská univerzita |
Alma mater | Hebrejská univerzita v Jeruzalémě Hebron Yeshiva School of Law and Economics (Tel Aviv) |
Povolání | bývalý soudce a místopředseda izraelského Nejvyššího soudu |
Ocenění | Izraelská cena |
Politická strana | Likud |
Nábož. vyznání | judaismus |
Děti | Binjamin Elon Mordechaj Elon |
Příbuzní | Ori Elon (vnuk) |
Funkce | Justice of the Supreme Court of Israel (1977–1993) Deputy President of the Supreme Court of Israel (1988–1993) |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Biografie
editovatNarodil se v německém Düsseldorfu a v důsledku vzestupu nacismu v roce 1934 společně s rodinou emigroval do Nizozemska a o rok později do britské mandátní Palestiny. Studoval halachu (židovské náboženské právo) v Hebronské ješivě a vystudoval právo na Hebrejské univerzitě v Jeruzalémě, kde se později stal profesorem. Mimo jiné též působil jako hostující profesor na právnických školách Harvard University a New York University.
Napsal řadu děl na téma židovského náboženského práva a v průběhu svého působení v pozici soudce izraelského Nejvyššího soudu ve svých názorech často čerpal z principů židovského práva. Jeho soudní rozhodnutí zahrnují zákaz uvádění povahy neortodoxních konverzí do izraelských občanských průkazů a návrat dívky, která byla předána k adopci bez souhlasu rodičů.
Sehrál klíčovou roli ve hnutí Mišpat ivri (Hebrejské právo). Mezi jeho díla se řadí čtyřsvazkové dílo Jewish Law : History, Sources, Principles, zabývající se židovským právem, které je využíváno k akademickým účelům a pro výuku izraelských studentů práva. V roce 1979 mu byla za jeho počiny v oblasti práva udělena Izraelská cena.[1]
V roce 1983 kandidoval s podporou pravicové strany Likud v prezidentské volbě proti Chajimu Herzogovi. Volbu prohrál poměrem hlasů 57 ku 61.[2] Měl pět dětí, mezi něž patří bývalý člen Knesetu a ministr Binjamin Elon a někdejší ředitel Ješivat ha-Kotel rabín Mordechaj Elon.
Zemřel 6. února 2013 ve věku 89 let.[3]
Odkazy
editovatReference
editovatV tomto článku byl použit překlad textu z článku Menachem Elon na anglické Wikipedii.
- ↑ Recipients in 1979 [online]. Ministerstvo školství Státu Izrael [cit. 2011-06-19]. Dostupné online. (hebrejsky)
- ↑ Previous Presidential Elections [online]. Kneset [cit. 2011-04-24]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. (anglicky)
- ↑ MAGNEZI, Aviel. Justice Menachem Elon dies [online]. Ynetnews, 2013-02-06 [cit. 2013-02-07]. Dostupné online. (anglicky)
Externí odkazy
editovat- Obrázky, zvuky či videa k tématu Menachem Elon na Wikimedia Commons
- (anglicky) My Jewish Learning – Articles By Menachem Elon