Medaile Za obranu Leningradu

ruská medaile za tažení

Medaile Za obranu Leningradu (rusky: Медаль «За оборону Ленинграда») byla sovětská medaile založená roku 1942. Během druhé světové války byla udílena za účast při obraně Leningradu jak vojákům tak civilistům.

Medaile Za obranu Leningradu
Медаль «За оборону Ленинграда»
Uděluje
Coat of arms of the Soviet Union 1.svg
Sovětský svaz
Typ medaile za tažení
Založeno 22. prosince 1942
Stát Sovětský svazSovětský svaz Sovětský svaz
Způsobilost občané Sovětského svazu
Uděluje se za účast při obraně Leningradu
Kampaň Obležení Leningradu
Status nadále neudílen
Zakladatel Nejvyšší sovět Sovětského svazu
Statistiky
Poprvé uděleno duben 1943
Celkem uděleno 1470000
I. varianta stuhy
I. varianta stuhy
II. varianta stuhy
II. varianta stuhy

HistorieEditovat

Medaile byla založena dekretem prezidia Nejvyššího sovětu Sovětského svazu dne 22. prosince 1942.[1] Udílena byla za chrabrost a těžkou práci civilních i vojenských obránců Leningradu během obležení města Němci, které trvalo 872 dní a to od 8. září 1941 do 27. ledna 1944. Status medaile byl pozměněn rezolucí prezidia ze dne 8. března 1945.[1] Znovu byl status upraven dekretem prezidia Nejvyššího sovětu Sovětského svazu č. 2523-X ze dne 18. července 1980.[2]

 
Sovětská poštovní známka v levé části. s vyobrazením Medaile Za obranu Leningradu

Pravidla udíleníEditovat

Medaile Za obranu Leningradu byla udílena všem účastníkům obrany Leningradu a to jak vojákům Rudé armády, příslušníkům jednotek NKVD tak i civilistům, kteří se zapojili do obrany během obležení města německými jednotkami.[1] Udílena tak byla příslušníkům sovětské armády, námořnictva či jednotek NKVD, dělníkům, úředníkům a dalším civilistům, kteří se účastnili bojových operací při obraně města nebo svou obětavou prací pomáhali při budování opevnění, v boji proti požárům, při organizaci a provozu dopravy, zásobování obyvatel jídlem, péčí o zraněné a děti či se podíleli na dalších činnostech nutných k obraně města. Udělena mohla být i lidem, kteří byli během obležení z města evakuováni například kvůli zranění, onemocnění nebo na základě svého převelení.[3]

Medaile byla udílena jménem prezidia Nejvyššího sovětu Sovětského svazu na základě dokladu o skutečné účasti na obraně města. Tyto doklady mohly být vydány velitelem jednotky, velitelem vojenského zdravotnického zařízení či zástupci oblastních nebo obecních úřadů. Příslušníkům ozbrojených sil v aktivní službě byla medaile předávána jejich velitelem. Veteránů byla medaile předávána krajským, obecním nebo okresním vojenským komisařem. Civilistům byla medaile předávána zástupcem oblastní nebo městské rady. Spolu s medailí obdrželi vyznamenaní také osvědčení o udělení medaile.[1]

První medaile byla udělena 3. června 1943 na slavnostním setkání. Do roku 1945 bylo ocenění uděleno asi v 600000 případech. Záznamy o těchto vyznamenaných byly uchovávány v muzeu, ale později byly dokumenty ztraceny.[4] Do roku 1985 byla medaile udělena přibližně 1470000 lidem.[3] Mezi oceněnými bylo i na 15000 dětí a mladistvých. Osoby vyznamenané touto medailí později získaly právo na udělení Pamětní medaile 250. výročí Leningradu.

Popis medaileEditovat

Kulatá medaile o průměru 32 mm byla vyrobena z mosazi a měla vyvýšený okraj. Na přední straně ve spodní polovině byl reliéf zobrazující příslušníka Rudé armády, námořníka a dělníka. Všichni v rukou svírali pušky připravené k palbě. V pozadí byla budova Admirality. V horní polovině medaile byl na vnějším okraji nápis v cyrilici ЗА ОБОРОНУ ЛЕНИНГРАДА (za obranu Leningradu). Na zadní straně v horní části byl reliéf srpu a kladiva. Pod ním byl nápis v cyrilici ЗА НАШУ СОВЕТСКУЮ РОДИНУ (za naši sovětskou vlast).[1][5]

Původní stuha byla z červeného hedvábného moaré široká 24 mm při okrajích se stříbrnými pruhy o šířce 4 mm. Dekretem z 19. června 1943 byl zaveden nový vzhled stuhy.[6] Nově stuha z hedvábného moaré světle olivové barvy široká 24 mm uprostřed se zelným pruhem o šířce 2 mm pokrývala kovovou destičku ve tvaru pětiúhelníku. Medaile byla k destičce připojena jednoduchým kroužkem. Původně měla být medaile spolu s medailemi Za obranu Oděsy, Za obranu Sevastopolu a Za obranu Stalingradu nošena napravo na hrudi. Výnosem prezidia ze dne 19. června 1943 bylo rozhodnuto o jejich nošení na levé straně hrudi spolu s dalšími vyznamenáními.[1]

Návrhy na vzhled medaileEditovat

Autorem vzhledu medaile byl N. I. Moskaljev a kromě použité verze bylo vypracováno i sedm dalších návrhů.[7]

V návrhu B. G. Barchina byl ústředním motivem pomník Lenina v pozadí s budovou Admirality a vpravo s hlavní protiletadlového děla. V dalším návrhu byl ústředním motivem pomník Petra I. s bajonety a kulometem ve spodní části. Na třetím návrhu byla ústředním motivem budova Admirality s okrajem medaile lemovaným vavřínovým věncem a se skříženými bajonety ve spodní části. Na čtvrtém návrhu byla budova Admirality ze dvou stran obklopena vavřínovým věncem. Na vnějším obvodu medaile byl nápis.[8]

Dva návrhy vypracoval A. A. Kabakov. Na jeho prvním návrhu byli příslušník sovětského námořnictva a voják Rudé armády pochodující do útoku, vlevo s nápisem Отстоять город Ленина. Na zadní straně byl portrét Lenina a nápis За оборону Ленинграда. Na jeho druhém návrhu bylo několik obránců čekajících na bitvu s puškami připravenými k palbě. Vlevo byl nápis За Ленинград a na zadní straně slova оборону Ленинграда. Na posledním návrhu byli vojáci Rudé armády připravení k boji a pomník Lenina.[8]

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Medal "For the Defence of Leningrad" na anglické Wikipedii a Медаль «За оборону Ленинграда» na ruské Wikipedii.

  1. a b c d e f Указ Президиума ВС СССР от 22.12.1942. www.libussr.ru [online]. [cit. 2020-03-06]. Dostupné online. 
  2. Указ Президиума ВС СССР от 18.07.1980 N 2523-X. www.libussr.ru [online]. [cit. 2020-03-06]. Dostupné online. 
  3. a b Commemorative Set "70th Anniversary of Victory in the Great Patriotic War of 1941–1945". 2015. s. 143
  4. И. Ю. Милова. Моя блокада. IV. Салют победы // История Петербурга : Журнал. СПб., 2009. Вып. 3 (49), s. 58–59.
  5. HERFURTH, Dietrich. Militärische Auszeichnungen der UdSSR. 1. vyd. Berlín: Militärverlag der Deutschen Demokratischen Republik, 1987. 164 s. ISBN 3-327-00294-0, ISBN 978-3-327-00294-0. OCLC 18746225 
  6. Страница:Sbornik zakonov 1938-1956.djvu/338 — Викитека. ru.wikisource.org [online]. [cit. 2020-03-06]. Dostupné online. 
  7. ГРИГОРЬЕВ, В. С. (ВИКТОР С.). История одной награды : медаль "За оборону Ленинграда". [s.l.]: RIT︠S︡ "Kavalerʺ", 2008. Dostupné online. ISBN 2009411057. OCLC 430525414 
  8. a b Медаль "ЗА ОБОРОНУ ЛЕНИНГРАДА" - 1. mondvor.narod.ru [online]. [cit. 2020-03-06]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-02-28. 

Externí odkazyEditovat