Mechanoskopie

kriminalistický obor zabývající se analýzou stop po nástrojích pachatele

Mechanoskopie (angl. Tool Marks Examination) je jedna z metod kriminalistické techniky, zabývající se zejména identifikací nástrojů podle zanechaných stop na místě činu.[1]

Charakteristika metodyEditovat

Nástroje jsou používány pachatelem k překonávání nejrůznějších překážek – dveří, zámků, cylindrických vložek, mříží a dalších. Nástroj použitý pachatelem zanechává stopy, které mohou sloužit k zjištění, jaký druh nástroje byl použit (skupinová, rodová či druhová identifikace). Je-li to možné, provádí se individuální identifikace (ztotožnění použitého nástroje se stopou). Mechanoskopie se mj. zabývá zkoumáním porušených schránek na úschovu hodnot (trezory, sejfy, příruční pokladny), porušeného skla, plomb, mechanicky poškozených oděvů a předmětů. Ve zvláštních případech se také zkoumá provaz či jiné škrtidlo při sebevraždách oběšením.

Česká mechanoskopieEditovat

Významným průkopníkem československé mechanoskopie byl vrchní strážmistr četnictva Ladislav Havlíček, který napsal knihu „Mechanoskopie - stopy a znaky řemeslných nástrojů“, jež vyšla v roce 1940 a stala se první učebnicí mechanoskopie na světě.[2] Začátkem roku 1931 byla u Ústředního četnického pátracího oddělení v Praze zřízena samostatná mechanoskopická skupina, která se začala zabývat zkoumáním a srovnáváním stop zločineckých nástrojů. V krátké době se této skupině, vedené Ladislavem Havlíčkem, podařilo na základě mechanoskopického zkoumání[2] usvědčit celou řadů „kasařů“ (např. legendárního pražského recidivistu Josefa Koudelu zvaného Nezmar)[3] a tento druh kriminality dostat pod kontrolu.

Metoda je uplatnitelná i v umění, kde na základě stop po řemeslných nástrojích zkoumá pravost díla, autenticitu a změny které na díle proběhly. Snadné je rozlišení stop po ručních nástrojích od stop po dřevoobráběcích strojích, které nastupují v 19. století. Na základě charakteristických nástrojů jako je puncování povrchu dřeva je možné připsání díla konkrétnímu umělci (např. Chebská reliéfní intarzie). Díky studiu stop na poškozeném ostří je možné stanovení relativní chronologie soch z jedné dílny. Možná je i přesná rekonstrukce tvarů nástrojů, které se nedochovaly (např. gotické sochařství - Mistr Pavel z Levoče)[4]

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. TVARDEK, Jiří. Mechanoskopie. , 2018 [cit. 2020-09-07]. Bakalářská práce. Bankovní institut AMBIS. Vedoucí práce Olga Vojtěchovská. s. 12. Dostupné online.
  2. a b HAVLÍČEK Ladislav - Životní a profesní dráha [online]. Krimi servis Hlaváček [cit. 2009-08-31]. Dostupné online. 
  3. Kasař, který si změnil tvář. Dvojka [online]. 2016-08-24 [cit. 2021-03-24]. Dostupné online. 
  4. HRDINA, Jan. Pokročilé metody studia dřevěných sbírkových předmětů v současné praxi muzejních konzervátorů-restaurátorů [online]. Brno: Diplomová práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Martin HLOŽEK., 2021-05-24 [cit. 2022-03-24]. Dostupné online. 

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat