Otevřít hlavní menu

Mechanoskopie (angl. Tool Marks Examination) je jedna z metod kriminalistické techniky, zabývající se zejména identifikací nástrojů podle zanechaných stop na místě činu. Nástroje jsou používány pachatelem k překonávání nejrůznějších překážek – dveří, zámků, cylindrických vložek, mříží a dalších. Nástroj použitý pachatelem zanechává stopy, které mohou sloužit k zjištění, jaký druh nástroje byl použit (skupinová, rodová či druhová identifikace). Je-li to možné, provádí se individuální identifikace (ztotožnění použitého nástroje se stopou). Mechanoskopie se mj. zabývá zkoumáním porušených schránek na úschovu hodnot (trezory, sejfy, příruční pokladny), porušeného skla, plomb, mechanicky poškozených oděvů a předmětů. Ve zvláštních případech se také zkoumá provaz či jiné škrtidlo při sebevraždách oběšením.

Významným průkopníkem československé mechanoskopie byl vrchní strážmistr četnictva Ladislav Havlíček, který napsal knihu „Mechanoskopie - stopy a znaky řemeslných nástrojů“, jež vyšla v roce 1940 a stala se první učebnicí mechanoskopie na světě.[1] Začátkem roku 1931 byla u Ústředního četnického pátracího oddělení v Praze zřízena samostatná mechanoskopická skupina, která se začala zabývat zkoumáním a srovnáváním stop zločineckých nástrojů. V krátké době se této skupině, vedené Ladislavem Havlíčkem, podařilo na základě mechanoskopického zkoumání[1] usvědčit celou řadů „kasařů“ a tento druh kriminality dostat pod kontrolu.

OdkazyEditovat

Související článkyEditovat

ReferenceEditovat

  1. a b HAVLÍČEK Ladislav - Životní a profesní dráha [online]. Krimi servis Hlaváček [cit. 2009-08-31]. Dostupné online. 

Externí odkazyEditovat