Wikipedie

Martinský hrebeň

Martinský hrebeň je celý hřeben (jeho název) ve Vysokých Tatrách od Polského hřebene (2199 m n. m.) až po Gerlachovský štít (2654 m n. m.). Lidově je hřeben nazýván i Martinka nebo Martinovka. Tento hřeben je milovníky hor považován za tradiční.

Martinský hrebeň
Poloha
StátSlovensko
Souřadnice49°9′51″ s. š., 20°7′ v. d.
Map
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Hřeben je velmi náročný na orientaci ale i na lezení. Po stránce lezecké je tato trasa náročnější než "Normálka" na Gerlachovský štít vedoucí Velickou próbou a Velickým žlabem. Horolezeckou stupnicí se kvalifikuje II. - III. stupněm obtížnosti. Jako horolezeckou nebo i hřebenovou túru ji nabízejí různé firmy nabízející doprovod na hory.

Objekty hřebene

editovat

Pozn .: Tučně zvýrazněné objekty jsou turisticky významnější.

Popis výstupu

editovat

Výchozím bodem túry je Tatranská polianka, cesta na Sliezský dom se však dá zkrátit "taxíkem", který lidi vyváží na Sliezský dom. Ze Sliezskeho domu pokračujeme na Polský hřeben. Z Polského hřebene pokračujeme směrem na Velický štít (2320 m n. m.), Lavinový štít (2606 m n. m.), Zadní Gerlach (2616 m n. m.), Tetmajerovo sedlo (2590 m n. m.) a nakonec pokračujeme až na Gerlachovský štít (2654 m n. m.).

Při výstupu je dobré vědět, že na úseku Velický štít (2320 m n. m.) - Litvorový štít (2423 m n. m.) se Velický štít slaňuje. Je tam velmi strmý sráz, strmostí je podobný Batizovské probě. Celý výstup trvá déle než klasická výstupová cesta s traverzou pod Kotlovým štítem (2601 m n. m.), Přibližně 8 až 10 hodin.

Sestup je stejný jako u jiných tras na Gerlachovský štít.

  •  
    Vidno skoro celou Martinovu cestu
  •  
    Gerlach, konečný bod výstupu Martinky

Reference

editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Martinský hrebeň na slovenské Wikipedii.

Externí odkazy

editovat
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Martinský_hrebeň&oldid=21300123“