Marquisovo činidlo
Marquisovo činidlo je činidlo používané k identifikaci alkaloidů i dalších sloučenin. Je tvořeno směsí formaldehydu a koncentrované kyseliny sírové, které se před testem přidávají ke zkoumanému vzorku. Různé sloučeniny poskytují různé barevné reakce. Ke zpomalení reakčního procesu a snazšímu rozpoznání barevné změny lze použít přídavek methanolu.
Toto činidlo bylo objeveno roku 1896[1] ruským (estonským) farmakologem Eduardem Marquisem (1871–1944)[2] a popsáno v jeho magisterské práci[3], následně po něm pojmenováno[4] a poprvé vyzkoušeno na Tartuské univerzitě.
Používá se k testům na přítomnost extáze, opioidů (například kodeinu a heroinu) a fenethylaminů (2C-B, meskalin).
Test se provádí seškrábáním malého množství zkoumané látky a přidáním kapky činidla (které je původně čiré a bezbarvé). Výsledky se získávají na základě barevné změny vzniklé směsi a času, který byl potřeba, aby změna barvy byla patrná.
Reference editovat
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Marquis reagent na anglické Wikipedii.
- ↑ Toxicology. Volume 2 : mechanisms and analytical methods — New York, New York ; San Francisco, California : Academic Press, 1961 — p. 247.
- ↑ Каталог диссертаций Дерптского Университета с 1811 по 1914 гг. Archivováno 4. 3. 2016 na Wayback Machine. // Ин-т экспериментальной медицины
- ↑ Marquis, Eduard. Über den Verbleib des Morphin im tierischen Organismus. Magister Dissertation 1896, Jurjew, Arb. Der Pharm. Inst. zu Dorpat 15, 117 (1896);
Pharmazeutische Zentralhalle für Deutschland., 814 (1896);
Pharmazeutische Zeitschrift für Russland. 38, 549 (1896) - ↑ Юрген Торвальд Сто лет криминалистики — М: Прогресс, 1974
Externí odkazy editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Marquisovo činidlo na Wikimedia Commons
