Marie Stiborová
Marie Stiborová (2. února 1950 Praha – 13. února 2020[3]) byla česká vysokoškolská pedagožka a bývalá politička, za normalizace a v 90. letech 20. století poslankyně České národní rady a Poslanecké sněmovny za KSČ, později za KSČM a pak za Levý blok, jemuž předsedala.
prof. RNDr. Marie Stiborová, DrSc. | |
---|---|
1. a 3. předsedkyně Levého bloku | |
Ve funkci: 1993 – únor 1995 | |
Předchůdce | subjekt vznikl |
Nástupce | Jaroslav Ortman |
Ve funkci: březen 1997 – prosinec 1997 | |
Předchůdce | Jaroslav Ortman |
Nástupce | Vasil Mohorita [1] |
Poslankyně Poslanecké sněmovny PČR | |
Ve funkci: 1. ledna 1993 – 6. června 1996 | |
Poslankyně České národní rady | |
Ve funkci: 24. května 1986 – 5. června 1990 | |
Ve funkci: 7. června 1990 – 4. června 1992 | |
Ve funkci: 6. června 1992 – 31. prosince 1992 [2] | |
Stranická příslušnost | |
Členství | KSČ (1976–1990) KSČM (1990–1993) LB |
Narození | 2. února 1950 Praha Československo |
Úmrtí | 13. února 2020 (ve věku 70 let) |
Choť | Oldřich Stibor |
Děti | Martina, Oldřich |
Alma mater | Univerzita Karlova v Praze |
Profese | pedagožka, politička, výzkumnice a biochemička |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Biografie
editovatVystudovala obor chemie na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy v Praze (1974), kde také absolvovala vědeckou aspiranturu (kandidátka chemických věd v r. 1978). V roce 1987 získala titul docentky v oboru biochemie. Od poloviny 80. let působila jako odborná asistentka na Přírodovědecké fakultě UK v Praze (katedra ochrany životního prostředí, později katedra biochemie). V roce 1990 ji svým členem-korespondentem jmenovala Evropská akademie věd, umění a humanit v Paříži. Spolupracovala od r. 1989 s Německým centrem výzkumu rakoviny (DFKZ) v Heidelbergu. Zaměřovala se na výzkum biochemie nádorového bujení způsobeného chemickými karcinogeny. V roce 2002 se habilitovala a zastávala funkci docentky na katedře biochemie, v roce 2007 se stala profesorkou lékařské chemie a biochemie (na Univerzitě Palackého v Olomouci). V té době pracovala po dvě funkční období jako vedoucí katedry biochemie na PřF UK. Byla po více než desetiletí členkou výboru České společnosti pro biochemii a molekulární biologii. Její vědecká práce (více než 440 publikací, h-index 49) byla oceněna v r. 2018 udělením mimořádné podpory UK "Donatio", v r. 2020 udělením Pamětní medaile Přírodovědecké fakulty UK a Zlaté medaile UK (vzhledem k úmrtí jí již nemohly být předány). Byla vdaná, měla dvě děti.[4][5]
Členkou Komunistické strany Československa byla od roku 1976.[4] Ve volbách v roce 1986 byla zvolena do České národní rady za KSČ.[6] V politice se udržela i po sametové revoluci. Jako členka Městského výboru KSČ se zapojila do politických a personálních změn v komunistické straně a již 21. listopadu 1989 se účastnila mimořádného zasedání MV KSČ.[7] Ve svobodných volbách v roce 1990 byla znovu zvolena do České národní rady za KSČ (respektive za její českou část KSČM). Opětovně se do ČNR dostala ve volbách v roce 1992, nyní za koalici Levý blok, kterou tvořila KSČM a menší levicové hnutí Demokratická levice (kandidovala na prvním místě za volební obvod Praha). Zasedala v zahraničním výboru.[8][9]
Na 2. řádném sjezdu KSČM konaném v Kladně kandidovala na post předsedkyně strany, ale nebyla zvolena. V lednu 1993 ji koalice Levý blok navrhla na post prezidentky České republiky. Zúčastnila se volby 26. ledna 1993 a získala 49 hlasů (klub LB měl 33 členů), prezidentem byl zvolen Václav Havel.[4]
Od vzniku samostatné České republiky v lednu 1993 byla ČNR transformována na Poslaneckou sněmovnu Parlamentu České republiky. Zde zasedala do konce funkčního období parlamentu, tedy do voleb v roce 1996. Během volebního období 1992-1996 spoluzaložila stranu Levý blok (skupina reformní levice, která po rozpadu koalice Levý blok přijala název této střechové platformy a v parlamentu působila nezávisle na KSČM). V říjnu 1993 ji proto KSČM vyloučila z Rady Levého bloku (myšlena koalice Levý blok, v níž komunisté stále ještě zasedali).[10] V letech 1992-1996 byla místopředsedkyní poslaneckého klubu Levého bloku (zpočátku jako koalice LB pak klubu samostatné strany LB).[11]
Po vzniku strany Levý blok se v roce 1993 stala první předsedkyní tohoto subjektu. V únoru 1995 ji na tomto postu ovšem vystřídal dosavadní místopředseda strany Jaroslav Ortman.[12] V sněmovních volbách roku 1996 Levý blok neuspěl. A když úspěch nepřinesly ani volby do senátu na podzim 1996, dal Ortman svou předsednickou funkci k dispozici. Předsedou strany ale ještě dočasně zůstal.[13] V březnu 1997 se Marie Stiborová vrátila na post předsedkyně strany.[14] V této funkci v červnu 1997 provedla sloučení Levého bloku s další reformně postkomunistickou stranou, Strana demokratické levice, čímž vznikl subjekt Levý blok - Strana demokratické levice, jehož předsedkyní Stiborová zůstala. V prosinci 1997 se tato strana přejmenovala na Stranu demokratického socialismu. Tehdy Stiborovou v čele formace nahradil Vasil Mohorita.[12]
Stiborová dala podle svých slov přednost vědecké práci.[15] Počátkem 21. století působila Prof. RNDr. Marie Stiborová, DrSc. jako vedoucí Katedry biochemie na Přírodovědecké fakultě UK v Praze.[16][17] Je prezentována ve Stanfordském celosvětovém seznamu 2 % nejcitovanějších vědců (úhrnně za celou jejich kariéru).[18]
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ Předseda Strany demokratického socialismu vzniklé po sloučení Levého bloku a Strany demokratické levice.
- ↑ Do zániku Československa v prosinci 1992, pak ČNR transformována na Poslaneckou sněmovnu samostatné České republiky.
- ↑ Odešla Marie Stiborová, významná mezinárodní vědkyně [online]. Univerzita Karlova, 2020-02-20 [cit. 2020-02-20]. Dostupné online.
- ↑ a b c Zpráva ČTK: Kandidátka Levého bloku na úřad prezidenta ČR, Datum vydání: 20.1.1993, Čas vydání: 15:28, ID: 19930120C01253.
- ↑ Doc. RNDr. Marie Stiborová, CSc. [online]. vesmir.cz [cit. 2012-11-25]. Dostupné online.
- ↑ jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-11-25]. Dostupné online.
- ↑ Zpráva ČTK: Z mimořádného zasedání MV KSČ v Praze, Datum vydání: 21.11.1989, Čas vydání:, ID: 111-001; 311-OP.
- ↑ Volby do České národní rady konané ve dnech 5. - 6.6.1992 [online]. volby.cz [cit. 2012-11-25]. Dostupné online.
- ↑ jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-11-25]. Dostupné online.
- ↑ Zpráva ČTK: KSČM odvolala J.Ortmana a M.Stiborovou z rady koalice Levý blok, Datum vydání: 23.10.1993, Čas vydání: 17:20, ID: 19931023D00864.
- ↑ Marie Stiborová [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-11-25]. Dostupné online.
- ↑ a b kol. aut.: Politické strany, 1938-2004. Brno: Doplněk, 2005. ISBN 80-7239-179-8. S. 1428.
- ↑ Zpráva ČTK: Sjezd LB zvažoval další osud strany a volil nové vedení, Datum vydání: 7.12.1996, Čas vydání: 19:29, ID: 19961207C02277.
- ↑ Zpráva ČTK: Ortman odstoupil z funkce předsedy Levého bloku, Datum vydání: 13.3.1997, Čas vydání: 20:52, ID: 19970313D02604.
- ↑ Zpráva ČTK: Předsedou Strany demokratického socialismu se stal Mohorita, Datum vydání: 13.12.1997, Čas vydání: 17:49, ID: 19971213C01842.
- ↑ Stiborová, Marie, 1950- [online]. medvik.cz [cit. 2018-01-24]. Dostupné online.
- ↑ Prof. RNDr. Marie Stiborová, DrSc. [online]. natur.cuni.cz [cit. 2013-02-17]. Dostupné online.
- ↑ https://journals.plos.org/plosbiology/article?id=10.1371/journal.pbio.3000918