Marie Popperová (filmařka)

česká filmová podnikatelka

Marie Popperová (roz. Ballenbergerová, zvaná též Mizzi, 7. června 1895 Praha-Libeň[1]1944 Vyhlazovací tábor Osvětim-Březinka) byla česká podnikatelka a filmová producentka židovského původu, dcera pražského průkopníka kinematografie Vítězomíra Ballenbergera. Od roku 1925 až do druhé světové války působila jako ředitelka filmové distribuční a výrobní společnosti UFA-Film, posléze pak Korunafilm, zajišťujících dovoz zahraničních filmů do Československo a asistující s výrobu celovečerních filmů. Byla jednou z mála žen ve vedoucích pozicích produkčních společností v době První československé republiky.[2]

Marie Popperová
Ivan Sors – caricature of Marie Popperová.jpg
Rodné jménoMarie Ballenbergerová
Narození7. června 1895
Praha
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí1944 (ve věku 48 nebo 49 let)
Vyhlazovací tábor Osvětim-Březinka
Německá říšeNěmecká říše Německá říše
BydlištěPraha I
NárodnostŽidé
Povoláníředitelka filmové společnosti
ChoťKarel Popper
PříbuzníVítězomír Ballenberger (otec)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

ŽivotEditovat

MládíEditovat

Narodila se v pražské Libni v židovské rodině obchodníka Vítězomíra (Siegfrieda) Ballenbergera a Herminy, rozené Wertheimerové.[3] Měla jednu mladší sestru, Růženu. Otec se na přelomu 19. a 20. století začal podnikatelsky zajímat o vynález kinematografu a podobně jako bratři Kříženečtí či Viktor Ponrepo začal pořádat filmová promítání němých filmů. Roku 1908 se stal majitelem přístroje Projektograf a zřídil si pojízdný biograf. Roku 1911 se stal zástupcem norské filmové společnosti Nordisk-film, posléze začal dovážet filmy také ze Švédska a Německa. Marie získala dobré vzdělání, podílela se též na chodu otcovy firmy. Vdala se a změnila příjmení na Popperová.

Filmovou producentkouEditovat

Po smrti Vítězomíra Ballenbergera roku 1925 převzala rodinný podíl v distribuční firmě a ve stejném roce převedla od Nordisk-filmu spolu se společníkem Josefem Jakubů podnik pod německou filmovou společnost UFA-Film, kde působila jako ředitelka. Ta se posléze v ČSR začala zabývat též samotnou filmovou výrobou. Se společností spolupracovali například režisér Vladimír Slavínský či herečka Lída Baarová, které Popperová mj. zprostředkovala cenné kontakty u německého filmu.[4] Konkurenci ji tvořilo například studio AB Barrandov vlastněné producentem Milošem Havlem.

Spolupráce s německými partnery byla roku 1935 kvůli židovskému původu Popperové přerušena následkem změn spojených s nástupem nacismu a Adolfa Hitlera k moci ve státě roku 1933. Roku 1935 proto transformovala Popperová UFA-Film do nové firmy Korunafilm. Ta disponovala mj. distribučními právy amerických studií Columbia Pictures.

Po roce 1939Editovat

Od období zřízení tzv. druhé republiky roku 1938 a následného vzniku Protektorátu Čechy a Morava 15. března 1939 byla rodina Marie Popperové kvůli židovskému původu na základě tzv. Norimberských zákonů protektorátními úřady pod vlivem nacistického Německa perzekvována. Roku 1942 byla v rámci procesu tzv. arizace[5] židovského majetku připravena o vlastnictví společnosti Korunafilm.

ÚmrtíEditovat

Marie Popperová byla roku 1942 transportována do Koncentračního tábora Terezín, v říjnu 1942 byla pak přemístěna do vyhlazovacího tábora Osvětim-Březinka[6] na dnešním území Polska. Zde během roku 1944, nejspíše v plynových komorách, zahynula. Přesné datum úmrtí není známo.

Rodinný životEditovat

Provdala se za Karla Poppera,[7] majitele továrny v Kostelci nad Orlicí. S manželem počali dvě děti. Karel Popper zemřel roku 1941. Syn Jiří (* 1923) byl s Marií transportován do Terezína i Osvětimi a tam také zahynul.[8][9]

ReferenceEditovat

  1. Marie Popper. geni_family_tree [online]. [cit. 2021-03-20]. Dostupné online. 
  2. Digitální knihovna Kramerius. ndk.cz [online]. [cit. 2021-03-20]. Dostupné online. 
  3. Archivní katalog. katalog.ahmp.cz [online]. [cit. 2021-03-20]. Dostupné online. 
  4. STEJSKALOVÁ, Helena. Chtěl Joseph Goebbels utéct s Lídou Baarovou do Japonska?. epochaplus.cz [online]. [cit. 2021-03-20]. Dostupné online. 
  5. BEDNAŘÍK, Petr. Arizace české kinematografie. [s.l.]: Karolinum Press 153 s. Dostupné online. ISBN 978-80-246-0619-4. Google-Books-ID: QdxxBgAAQBAJ. 
  6. Odejít, či zemřít? | Holocaust. www.holocaust.cz [online]. [cit. 2021-03-20]. Dostupné online. 
  7. Karl Popper. geni_family_tree [online]. [cit. 2021-03-20]. Dostupné online. 
  8. Jiří Popper | Database of victims | Holocaust. www.holocaust.cz [online]. [cit. 2021-03-20]. Dostupné online. 
  9. Georg / Jiri Popper. geni_family_tree [online]. [cit. 2021-03-20]. Dostupné online. 

Související článkyEditovat